Na jaře loňského roku přijal náš oddíl do svých řad šest dětí ve věku od jedenácti do sedmnácti roků. Od počátku měsíce března začal jejich výcvik a v dubnu se konala jejich první plavba na raftovém člunu pod vedením nás starších. Posléze dále v pravidelných termínech probíhala jejich výuka na plavidlech, která jim byla svěřena. Přesněji, čtyřem klukům kajaky a dvěma holkám otevřená kánoe.

Od konce května pak již měli příležitost vyzkoušet si své vodácké znalosti na řekách v obtížnostech ZW-WWI. Pro nás to znamenalo volit takové řeky, které jsou děti schopny bez větších problémů zvládnout. Dalším kritériem byla vzdálenost od našeho sídla a naše omezené dopravní možnosti. Předpokládám, že s podobnými problémy se potýká více vodáckých oddílů. Navíc pokud nepodléhají žádné instituci a nepobírají dotace od jednotlivých svazů nebo státu, jsou nuceny náklady na dopravu rozpočítávat v plné výši i na nezletilé členy. Tak se může cena za dopravu na jednotlivce vyšplhat dosti vysoko. Pokud pak je v oddíle převažující počet dětí z neúplných rodin, které přebytkem financí zrovna neoplývají, není zrovna reálné organizovat plavby na, pro nás Moravany, vzdálenějších českých prázdninových řekách.

Naštěstí Morava má také krásné toky. Dokonce některé jsou i vhodné pro letní putování - Morava, Bečva, Jihlávka. Tyhle řeky však mají jeden společný problém. Nedostatek míst k táboření. Pokud jede jedna nebo dvě lodě s dospělými, vždy se ten nocleh nějak vyřeší, ale pokud jedete s dětmi, není reálné za den jet více jak 15, max. 20 km. V takových vzdálenostech nikde na Moravě tábořiště nejsou, a pokud ano, tak o nich kilometráž a tím i vodáci vůbec neví. Tyhle řádky jsou vlastně také prosbou k vodáckým oddílům, majícím při těchto vodních tocích své loděnice, zda by nemohli v jejich blízkosti ve spolupráci s obecními úřady vyčlenit maličká tábořiště. Stačí pro pár stanů. Zde na Moravě vodní turistika není tak masovou záležitostí jako v Čechách. Věřím, že by tohle velice prospělo ochraně přírody, a snad i drobným podnikatelům v jednotlivých obcích. Zvýšila by se jim v průběhu letních měsíců kupní síla, a tím i jejich mnohdy nevalné příjmy.

Upozornění pro vodáky:
V souvislosti s tímto tématem bychom chtěli upozornit na zákaz táboření na řece Moravě. Pod soutokem Bečvy s Moravou na ř.km 210,6 vtéká řeka Morava do přírodní rezervace!, o které kilometráž z roku 1998 nic neví! Chtěli bychom požádat tímto projíždějící vodáky, aby netábořili v úseku od ř.km 210.6 po ř.km 207.7 - Blata + 100m ][s. A zároveň i tvůrce kilometráží, aby tuto důležitou okolnost zaznamenali.

Říčka Třebůvka:
Tuto řeku jsme v loňském roce využili pro naše děti. Má poměrně nízkou obtížnost a nejsou na ní téměř žádná nebezpečná místa. Velikou výhodou je její začlenění mezi řeky s uváděným vodním stavem na teletextu ČT a internetu. Za vhodný začátek plavby je pokládáno Mezihoří u Městečka Trnávky, odkud pro splutí je udáváno teletextem 140 cm v Lošticích. Kilometráž uvádí dosud minima starých vodočtů, která jsou sice stále platná, ale již neužívaná.

Dne 25.8 jsme vypluli z Mezihoří za stavu 147 cm. Nám starším bylo velmi trapné vyjíždět na vodu v době, kdy mnoho rodin přišlo díky vodě o veškerý majetek. Je ale také velmi těžké nevyhovět dětem, kterým právě končily prázdniny, a nedopřát jim ještě alespoň jeden den na vodě.

Za tohoto stavu je opravdu říčka sjízdná. Vodák však musí dávat pozor na časté kameny v korytě. Jinak plavba je velmi pohodovou záležitostí. Tedy jen po ř.km 14,2. Tedy jez, ze kterého odbočuje vlevo pod svahem náhon na elektrárnu vzdálenou 0,5 km. Ten jez rozhodně 0,5 m nemá. Přes ústí náhonu je položena plovoucí kláda, kterou lze po sešlápnutí přejet a pokračovat v plavbě náhonem. Za stavu do cca 160 cm na vodočtu je následující staré koryto pro nedostatek vody nejetelné. Plavba náhonem není zrovna příjemnou záležitostí. Je zapadán kmeny a větvoví sahá až k hladině. Teprve pod ústím náhonu je možno opět normálně pokračovat. Plavba probíhá hladce až po ř.km 7.9, kde jez papírny v osadě Vlčice má podobný účinek jako jez na ř.km 14.2. V tomto místě naše letošní plavba končila. Předpokládám, že pro plavbu tímto bezvodým úsekem by mohlo stačit 160 cm na vodočtu. Říčku jsme jeli již v roce 1998 za podobného vodního stavu, ale z níže položeného místa počátku plavby. Návazně jsme pokračovali po řece Moravě.

Franta a Petr, vodáci Niva