Na vodácký kurs občanského sdružení SPORTABILITI vybíráme úseky s menší obtížností rakouské řeky Möll. Pokud mám vyjmenovat náš tým, tak jsme v tomto složení: 4 vozíčkáři – Michala, Honza, Tomáš, Pepa, 1 protéza - Mára - Mamut, 12 pomocníků a guidů – průvodců na vodě Petr Burian, Tomáš Lisý, Michala 2, Mirka, Markéta, Markéta 2, Zdeněk, Dáša, Jarin, Mirek, Terka, Mirka 2.

Po snídani a ranní poradě bylo rozhodnuto, že s vozíčkářema se bude dopoledne trénovat a zkoušet v kempu. Je zde klidná zátoka, kde si všichni vše osahají a ve 13.30 se vyrazí do Flattach sjet si klidný úsek řeky Moll zpět do kempu. Tam si zkoušíme záchranu na místním umělém válci.

Řeku si nejprve sjíždí průvodci

Řeka má mírný nadstav. Nasedáme ve třech a zkoušíme si projet dolní část, kterou pak pojedeme s ostatními. První 3 km se dá přirovnat k lehce rozvodněné Berounce. Těšíme se na nářez a kudrnatou vodu, co má přijít. A po chvíli opravdu přichází. Vlny, válce a vracáky, voda valí korytem, užíváme si až k přehradě, kde vjezd, tedy poslední peřej, nám zpestřují největší houpací vlny.

Zdeněk je starý vodácký pardál s více jak 30letou vodáckou praxí. Vůbec mu nejde na rozum, jak sebou chtějí na takovou vodu vzít vozíčkáře, prakticky od pasu dolů ochrnuté. Já mu kontruji, ať se nebojí, že je vše zajištěné a všichni jsme tu kvůli adrenalinu, který divoká Möll určitě nabízí.

První plavba s vozíčkáři byla poklidná

V kempu vrcholí přípravy na přejezd do Flattach a sjezd dnešního úseku 8km. Ani nevybalujeme a pokračujeme na start. Zde všechny hodíme na vodu a po mírně tekoucí Möll, tak ZW max. WW I přijíždíme do kempu. Na osahaní vody pro vozíčkáře je právě taková voda ideální. V kempu se zkouší záchrana. Každý vozíčkář je cvaknut do válce a s pomocí odloven. Odlovení se věnují 2 kanoe. Další den jedeme z Winklern. Voda se jeví jako mírná s občasnými hutnějšími místy v podobě peřejí, válců a vln, všude krásné výhledy po okolí.

Řeka Möll je po svém prudkém toku hojně využívána pro výrobu elektřiny, pár jejich vydatných přítoků je spoutáno do rour a přes elektrárnu vráceno zpět do koryta.

Pojedeme ještě i spodní úsek z Obervellach

Když dorazíme na přehradu, zjišťujeme, že by se muselo tak 500m přenášet. Aby se zrychlil tok do elektrárny, je řeka spoutána do umělého náhonu a vyplivnuta zase až pod elektrárnou. Nakonec je operativně rozhodnuto vyzkoušet spodní úsek z Obervellach do Campanula.

Michala a Tom – vozíčkáři toho mají už dost, tak na vodu jdou z vozíků pouze Pepa a Honza. Tříkilometrový olej z Obervellach pádluje Mamut s Dášou vpředu za občasných připomínek: „Kde že je ta divoká řeka?“

Pod první hutnou peřejí zastavujeme ve vracáku a čekáme s Dášou na ostatní. Po jejich připlutí se k nim přidáváme a v tu chvíli se to stalo. Při nájezdu do proudu děláme špatný náklon a už se koupeme. Cvakačka do 7 stupňové vody je fakt očistec. Zima nám kupodivu není, adrenalin funguje jak ohřívák. Zbytek cesty už plyne v pohodě, jen občas zabouří a vydatně zaprší. V kempu Campanula nás již vyhlíží Zdeněk s Mamutem, tak rychle do suchýho a je nám super. Všichni jsme plní dojmů z úžasnýho vodáckýho zážitku!

Řeka Möll a okolní krásné hory v nás zanechaly úžasný pocit, prostě krásný vodácký zážitek v nádherné přírodě a s pěkným počasím po celou dobu kursu i proto se sem určitě všichni rádi vrátíme.

Tady pár fotek.

Mamut