Kybl spiny?, Erik, 1/16/2002 1:27 PM
Chystam se do Norska, takze si znovu procitam pribehy se smutnym koncem, zvysuje to obezretnost.

Mam-li byt konkretni tak se o tyka studenta LF MU, a jakesi odnoze VSK MU, ktera ma sveho vlastniho vedouciho. Takze prihoda tak jak jsem ji slysel ja, se da zhrnout kratce.

Puvodni pokyn vedeni kurzu bylo prenaset, sam vedouci to pak sjel, za nim nekolik dalsich, nekdo to prenesl (v zivote se mi nestalo abych rekl klukum prenasime a pak to jel), mili dva panove se rozhodli, ze jedou take (dokonce snad ani puvodne nepatrili do posadky; holky na LF MU jsou fak celkem hezky). Skocili do Canoaha, coz je celkem solidni lod a je celkem funny, ale musi se to na ni umet celkem hodne dobre. Pak uz nasledoval blbej najezd a celkem slolidne popsanej konec.(Pry se stihli uz vykoupat pri nastupovani, ale to je asi jen fama)

Muj nazor na celou vec se opira i o drivejsi zkusenosti jak s vedenim tak s urovni "vodackeho oddilu" LF MU. Je to uz hodne dlouha doba co jsem rozvazal s nimi jakykoliv kontakt cca 10 let, ale stale potkavam doktory a doktorky, kteri si pamatuji jak je na Morave zachranovala parta 13-ti az 15-ti letejch kluku, kteri narozdil od nich na vode umeli alespon jakz takz jezdit. Z doslechu vsak vim, ze se nic nezmenilo.

Ano byla to smula, takove pribehy se stavaji, ale zkuseny vedouci nejake podobne akce musi byt celkem uznavany guru, musi umet odhadnout schopnosti sveho muzstva. Ucastnici takove akce musi bezpodminecne vedet, co prave maji delat a to temer za kazde situace a hlavne _musi_ dbat pokynu vedeni.(predstava, ze bych rekl prenasime a nekdo to jel a prezil, tak by to stejne asi neprezil)

Mam za sebou nekolik akci i zahranicnich, kdy se za tech 14-dni dokazala posadka vzdy dat dohromady tak, aby mohla jet nejakou solidni perlu i na pokusu o raft, kterym disponujeme a dokazaja jezdit o tridu lepe nez komercni raftari.(prvne se chechtali co to mame za raft, pak byli vdecni za uloveny material)

Ale nikdo nejsme neomylny, kazdej chlap mysli vetsinou uplne necim jinym nez hlavou, takze jsem patril k tem, kteri skoncili onen predlonsky rok naplesknuti na prave koze okna na certacih, mel jsem to holt ze soboty nacteny. Od te doby mam zase daleko vetsi respekt z veci, ktere nejsou ve vode alespon 5000 let.

Nebo jeste jedna vesele prihoda s matrosem na MU, jel jsem s holkou na rafty do Slovinska se skolou (adveture), vsechno bylo erarni, takze jsem nemel svoji vesticku. Vesty byly nosny a mely pokus o sdruzeny bezpecnostni popruh (tehdy jsem jeste netusil, ze je to jen pokus), navlikalo se to pres hlavu a v pase byla jen volna guma. Nejak jsme nezvladli na Soci zastavit vcas (vedeni se tvarilo, ze vi kde zastavit) a cely zajezd nalitl do slalomky, tak jsme honem pozastavovali v klidnejsim useku kousek za mostem, jeli jsme jako prvni raft a nejakej nad nama se vyklopil a jak tak koukam co kde plave vidim divcinu, v relativne klidne vode v prostred reky na zadech a neprojevuje zajem o okoli, tudiz jsem nepredpokladal, ze by reagovala na hazecku. Nechal jsem se nacvaknout a hups. Chytim divcinu, padlo, vzepru se, cekam az se lano napne, napnulo, krupla prezka na SPB. Odstrcil jsem divcinu smerem ku brehu a jal se plovati v te poctive WW IV (slo to blbe, vesta mi padala, padlem jsem si dal do drne, hupsnul za sutr do ty meky vody, kysliku bylo malo, vsak to znate, kdo jezdite na kajaku, tak jste vetsinou presvedceni, ze se radsi ueskymujete nez vykrysite do takovyhle vody) Pak uz to ma jen stastnej konec, v prostred reky se zjevil prihodny sutr, tak jsem na nej vylez, rozdejchal to, naplanoval cestu ke brehu hupsnul tam a bylo po rozplavbe (tak po 2-letech)

Me dosavadni zkusenosti nasvedcuji jen jedne veci, svoje decka (az nejaky vypestuju) _nikdy_ neposlu na vodu s nekym, koho neznam opravdu dobre (jako ze bych je s LF MU nikam neposlal) a _vzdycky_ budou mit svoje _dobry_ vybaveni.