Letos se nám po loňském neúspěchu podařilo získat ze Správy přírodních rezervací v Olsztyně povolení (poplatek činí 82 zl) k proplutí rezervace na řece Pasleka na severovýchodě Polska. Vloni jsme nedodrželi jednu z podmínek, a to vjezd do rezervace před 15.7., druhou podmínkou je vjezd max. 5 lodí v odstupu 3 dnů. A tak jsme letos vyjeli večer 17.7. směr Varšava. Tam vznikl menší problém v tom, že jsem nestačil koupit povinné místenky do rychlíku do Olsztyna, ač jsem na to měl hodinu. Takže jsme odtud vyjeli až za 2 hodiny a do cílové stanice Kozia Góra přijeli po 16 hodině.

Od vlaku je to asi půl km k jezeru Morag. Po dlouhé cestě jsme se osvěžili v jezeře, posilnili se z vlastních zásob, nafoukli naše 2 lodě, Pálavu a Rio a vypluli na druhý konec jezera, kde vytéká říčka Morag. Ta se asi po 2 km vlévá do Pasleky.

Nebylo ale jednoduché najít v rákosí výjezd, Láďa ho našel až po několika pokusech pochůzkou po břehu. Místní rybáři nás upozorňovali, že jízda říčkou je obtížná. Mysleli jsme spíše na padlé stromy, ale místo toho tu bylo tak husté rákosí, že nešlo projet. Museli jsme tedy do vody a loď protlačit. Druhá loď to měla lehčí, neboť jsme jim prorazili cestu. Asi po hodině jsme takto dorazili k mostu a za ním rákosí ustoupilo ke břehům. Po chvíli jsme už také připluli do Pasleky.

V neděli jsme asi po 2 km  přijeli k železničnímu a silničnímu mostu u vsi Mostkowo. Možná, že by bylo lepší vystoupit z vlaku ve stanici Gamierki a dojít k řece sem. Do Mostkowa jsme si došli na nákup a pokračovali za slunečného počasí meandry v lukách. Řeka byla čistá, a tak jsme toho několikrát využili ke koupání. Později se začaly objevovat lesy. Kolem 16 hodiny jsme dopluli k mostu u obce Kalisty. Vlevo kousek od mostu byl obchod, kde jsme se osvěžili pivem.

Lesů na březích stále přibývalo a s nimi i popadaných stromů v řece. V pondělí asi ve 14 hodin jsme dojeli k mostu ve vsi Pityny, kde jsme chtěli nakoupit, ale protože obchod otvíral až za 2 hodiny, pokračovali jsme dál. Po trochu obtížnějším přetažení suchého jezu u mlýna Kasztanowo následoval krásný úsek zalesněným údolím.

Řeka tu docela svižně teče a bylo by to pěkné svezení, nebýt velice častých zátarasů z kmenů.

V úterý jsme za slunečného počasí pokračovali stále ještě zalesněným údolím s často zataraseným řečištěm. U vsi Wapnik jsme se dokonce svezli v krátkých peřejkách. Poté jsme vyjeli z lesa a překážky v řece už byly v delších intervalech. Byly tu většinou vysoké břehy, a proto se obtížně hledalo místo na táboření. Našli jsme ho skoro za tmy. Ve středy bylo počasí opět slunečné a čekal nás už jen asi 10km úsek s překážkami. Skutečně dál už řeka tekla hlavně mezi vrbičkami a lá  Ploučnice a překážky se daly většinou objet. V poledne jsme dopluli k lávce u vsi Padagi, která je na levém břehu. K obchodu, kde jsme už nutně potřebovali doplnit tenčící se zásoby, to bylo asi km. Dál mezi Padagi  a Olkowem byla plavba docela plynulá. Až k večeru se začaly zase objevovat stromy v řece, snad už poslední. Tábořili jsme na hezkém místě na pastvině na levém břehu.

Ve čtvrtek po ránu pršelo, ač v noci byla jasná obloha a pořádná rosa. Vypluli jsme tedy až kolem 11 za již slabého deště. Zátarasy v řece úplně skončily u mostu u obce Spedy. Tady se Láďa vydal do obchodu, ale ten byl ještě zavřený. Zastávku jsme udělali u ústí čisťounké říčky Walsza zprava. Až k mostu u vsi Lozy řeka meandruje loukami, pak začíná dlouhý les jen 2x vpravo přerušený loukou. Na té druhé jsme zatábořili.

V  pátek jsme brzy dopluli na Pierzchalské přehradní jezero dlouhé asi 10 km. U  mostu poblíž obce Trabki jsme se zastavili na tábořišti na pravém břehu.

Kdysi tu asi byl stánek s občerstvením. Dále se mělo pokračovat přivaděčem k elektrárně. Kousek před ní je most, od kterého je to asi km doleva do Pierzchal. Tam měl být obchod, ale bohužel nyní tam už také není. To nás zaskočilo, neboť jsme už nutně potřebovali nakoupit a další možnost byla až v 15 km vzdáleném Braniewu. Elektrárna se měla přenést napravo od budovy. Tam to nešlo. Řeku jsme sice vpravo našli, jenže se motala údolím a pod elektrárnu jsme dojeli až po hodině.

Řeka už je tady docela široká a občasné padlé stromy se dají dobře objet. Druhá loď se opět zdržela, a protože posádka usoudila, že jsme rychlejší, dostali jsme od Míly SMS, co jim máme ve městě Braniewo nakoupit. Tam jsme přijeli až kolem 20 hodiny a naštěstí jsem našel otevřený obchod. Bylo to opravdu nutné. Za město jsme dojeli skoro za tmy a stan postavili na protipovodňové hrázi na levém břehu. Druhá loď dojela už za úplné tmy.  V pátek nás čekalo jen asi 5 km po řece do Nové Pasleky a pak 10 km po Wiselské zátoce do Fromborku. V Nové Paslece odbočuje již doprava do moře rameno. My jsme ale pokračovali dál za doprovodu jachet, které tu měly akci, asi 1 km do moře.

Wiselský záliv je od zbytku Baltu oddělený kosou, a tak i když foukal mírný vítr, byly tu vlny jako na nějakém  našem větším rybníku a dalo se v pohodě plout. Již od vjezdu do zálivu byl vidět mohutný kostel ve Fromborku, kam jsme asi za 2 hodiny dopluli. A tady vedle přístavu jachet naše týdenní výprava skončila.

Franta