Po roční pauze jsme se letos vypravili na vodu do Polska, tentokrát do oblasti Mazurských jezer. Bohužel jsme byli jen tři, a tak jsem celou plavbu absolvoval v singlu na své Pálavě.

Dojeli jsme vlakem do Spychowa, kde je kemp na druhém konci obce. Vyplouváme v neděli a po asi 300 metrech po Spychowském jezeru z něj vytéká řeka Krutynia. Poté, co jsme minuli odbočku doprava na jezero Kierwik, jsme po 6 km vjeli na hladinu prvního z dnešních 4 jezer - jezero Zdroźno. Následovala jezera Uplik, nejdelší Mokre a Krutyńskie.

Na začátku Mokreho jezera jsme se zastavili ve smažalně ryb na pravém břehu na dobré filety z candáta a pivo Lomźa. K večeru jsme vypluli z posledního jezera a po řece dopluli k tábořišti Krutyń. Zde jsme si nejprve došli do restaurace na večeři, a pak postavili stany. Kolem řeky i jezer byly celý den jen lesy.

V pondělí jsme vypluli na úsek řeky bez jezer, kde se na březích střídaly louky a lesy. Bohužel po zastávce na občerstvení v bufetu v Rasoše na pravém břehu začalo pršet. Ještě jsme se zastavili v obchodě u mostu ve Wojnowu, taktéž na pravém břehu, a pak skončili v tábořišti Nowy Most. Protože opravdu lilo, byli jsme rádi, že zde byl velký stan a přístřešek.

V úterý jsme vypluli za zatažené oblohy a po 3 km na Gardyńském jezeru opět začalo pršet. Na jezeře jsme se drželi při pravém břehu, abychom neminuli výjezd na další dvě jezera - Malinowko a Jerzewko. Za ním jsme pokračovali asi 1,5 km po řece a poté vpluli do Iznotské zátoky jezera Beldany. Protože stále pršelo, uvítali jsme na jejím konci hotel Galinda a restaurací. Po asi dvou hodinách začalo vykukovat sluníčko, a tak jsme opět vypluli. Plavba po jezeře Beldany byla v pohodě až k ostrovu u vsi Wierzba. Za ním se setkávají 3 jezera - Beldany, Mikolajské a Śniardwy a vzniká tak velká vodní plocha. Zrovna v době, kdy jsme sem dopluli, zdvihl se docela velký protivítr a vytvořili se tak půlmetrové vlny. Hlavně já v singlu jsem měl co dělat, abych udržel loď přídí k vlnám. Byl jsem rád, že po necelém kilometru, který jsem jel 3/4 hodiny, mohl otočit o 180 stupňů a s větrem v zádech doplul na tábořiště Przeczka na přejezdu do jezera Śńiardwy. V sezóně tu funguje i občerstvení.

Ve středu jsme vypluli na největší Mazurské jezero Śńiardwy. Svítilo sluníčko, vítr do zad, takže paráda. Jezero Śńiardwy po 18 km plynule přechází v jezero Seksty, na jehož konci je vjezd do zdymadla 5 km dlouhého Jeglińského průplavu.

Ve zdymadle, kam jsme vpluli se dvěma plachetnicemi, je rozdíl hladin jen asi 2 metry. Průplav končí v jezeru Roś. To jsme přepluli a kousek vpravo oproti průplavu vytéká řeka Pisa. Po 1, 5 km jsme dojeli k mostu ve městě Pisz a došli na nákup na nedaleké náměstí na pravém břehu. Táboříme 4 km za městem u lesa.

Ve čtvrtek jsme pokračovali po Pise a tím opustili oblast jezer. Pisa meandruje zpočátku mezi lesy, až za Wincentou přibývá luk a pastvin. Dopluli jsme kousek před obec Ptaki, kde jsme zatábořili na posekané louce. V obci je prodejna kousek od řeky na levém břehu. Řeka nejdříve tekla spíš loukami až za Ciecorami přibylo lesů, ale nebyly přímo u břehu. Kolem 20 hodiny jsme si všimli na pravém břehu prkna s nápisem camping a po přenesení lodí po lávce skrz rákosí tu na oplocené louce zatábořili.

V pátek už nám zbývaly jen 4 km k ústí Pisy do Narewu. Já jsem vůbec soutok nezaznamenal, a tak jsem pouze podle kilometrovníků a dvojnásobného rozšíření toku zjistil, že už pluji po Narewu. Narew je už velká řeka široká kolem 100 metrů. Na jeho většinou vysokých březích se také střídají louky a lesy, ty ale kousek od břehu. Najdou se ale i menší plážičky, čehož jsem využil ke koupání. Po 30 km jsme ve 20 hodin dopluli k městské pláži v cíli naší cesty v Ostrolece. Sbalili jsme lodě, zašli do bufetu na jídlo a pivo.

Ráno jsme už jen došli do města na asi kilometr vzdálené autobusové nádraží a přes Varšavu vyjeli k domovu. Celkem jsme po řekách a jezerech s krásně čistou vodou ujeli 180 km.

Franta Z.