Řeka Shkumbini

Řeka Skumbini je pravá vodácká řeka v českém pojetí. Od městečka Librazhdi až k mostu na odbočku k Polisi je několik hospod, kde mají i pivo. Vychází to po nějakých pěti km, tak člověk neuschne.

Příjezd k řece je jednoduchý, po nové na albánské poměry velmi kvalitní silnici. Největší smysl má dle mého úsek od vesnice Bërzeshta až k mostu na odbočku do vsi Polisi, ale musí být hodně vody. Nad Bërzeshtou netuším jak řeka vypadá a níž pod Elbasanem je to v podstatě stoka celého města a místních železáren a až k moři už řeka teče městkou a průmyslovou krajinou. Navíc se rozlévá do širokého koryta, takže i když je hodně vody je možné že bude v těchto místech scházet.

Asi nejlepší je začít nad Librazhdem za městem je ještě jedna usedlost a za ní, u první taverny, se přes koleje lehce dostanete k řece. Asi po dvou kilometrech přitéká řeka Rapuni, která zlepší stav vody, jelikož je docela vodnatá. Cestou minete ještě starý Osmanský most, dle mého názoru ještě hezčí než jeho slavnější kolega u Mesi. A za ním, u následujícího silničního mostu je nejlépe skončit. Odtuď dál se Shkumbini začíná rozlévat do širokého koryta.

Popsaný úsek je sice krátký, ale i tak docela dobrý.

Řeka Osum

Na řece Osum je vodáctví už „zaběhaná“ záležitost. Jeli zde totiž už dvě výpravy, takže včetně naší – Kudrnovské – můžeme Osum počítat k vodáckým rájům Albánie. Této, na albánské poměry nevídané, atraktivitě se řeka těší díky kaňonu nad Corovodou. Je to sice jen 15 km záležitost, ale určitě stojí za to. Pro srovnání by byl nejbližší kaňon řeky Ardeche ve Francii. Ale na rozdíl od něj řeka Osum v kaňonu docela teče a navíc se zde můžete osprchovat v jednom z bezpočtu vodopádů padajících na dno. Opravdu se jedná na zážitky o silnou plavbu, obzvlášť když se vám třeba píchne raft či Pálava. V tom případě vám asi nezbude nic jiného než doplavat, protože do a z kaňonu nejsou žádné přístupové cesty. Proto lepení s sebou! Řeka často hodně tahá na skály, takže možnost píchnutí je víc než reálná.

Příjezd k řece je bez problematický. Z Corovody je sice už jen horší polní cesta ale pro osobáky sjízdná. Začít se dá ještě 5km nad kaňonem v obci Lapani a končit u silničního mostu v Corovodě, popřípadě asi o 18km dál za obcí Bogove u dalšího silničního mostu. Pokud se ale nedopravujete osobním autem tak se sem nedostanete a v tom případě skončete někde pod Bogove u hlavní silnice. A nebo nechte všechny starosti na CK Kudrna a pojeďte s námi.

Řeka Vjosë

O Vjosë se toho nedá moc napsat. Je to jedna z mála celoročně sjízdných řek Albánie v příhraniční oblasti s Řeckem. Místní už se více považují za Řeky nežli Albánce, ale na jejich pohostinnosti a přátelskosti to nic nemění. Přístupová silnice je na albánské poměry vcelku kvalitní, horší už je to s samotným přístupem k řece, jelikož teče v asi 20metrovém kaňonu. Takže příležitostí v výstupu a nástupu zase tolik není. Nejlepší je začít u vesnice Perati na hranicích s Řeckem na pravostranném přítoku. Skončit se dá nalevo za druhým silničním mostem za Kelcyrou. Díky absenci kanalizace každé větší město přispěje svými stokami do řeky. Proto je asi nejhezčí úsek do Përmeti kde je ještě úplně průzračně modrá voda. Teda není-li po deštích. Jinak jde o pohodovou řeku bez žádných větších záludností a problémů, vhodná i pro začátečníky.

Míra Jenčík CK Kudrna