Výrovský potok pro nás byl už roky tak trochu nedostižná záležitost. Už v roce 2015 jsme ho mlsně okukovali při plavbě po Úhlavce. Samotná Úhlavka měla tehdy průtok 3,1 m³/s v Kladrubech a Výrovák z toho na soutoku dával cca třetinu. Tehdy se nám zdálo, že by to šlo. Nemá ale vodočet, takže dohnat na něm vodu jde leda podle Úhlavky a ta ji taky nemá moc často...

Od té doby uteklo hodně vody a nám se konečně zadařilo, i když vlastně náhodou. V sobotu 24. září jsme vyrazili na klasickou akci Zamykání Mže do Tachova. Po plavbě jsme jeli na nocleh za kamarády do Brodu u Stříbra, odkud jsme chtěli v neděli vyrazit na kousek Mže nad Stříbrem. Na to ale nedošlo, protože když jsme přijeli do Brodu a viděli jsme plné koryto Výrováku, bylo o neděli rozhodnuto!

V neděli tedy jedeme do Výrova. Rybník je plný a jeho výpust chrlí dostatečný objem vody, aby krásně naplnila koryto.

Přímo ve vsi je potok rovný a dobře průjezdný.

Ale hned za prvním mostkem začíná přírodní tok se vším, co k tomu patří.

Následujících cca 2,5 km potok meandruje cca 100 m širokou loukou a střídavě se zleva i zprava dotýká zalesněných svahů. Z lodi se dá i houbařit. Krásné kochací úseky volné plavby se střídají s těmi zapadanými a zarostlými, několik nízkých lávek, funkčních i rozpadajících se, pár vydatných závalů, jezírka a rozlivy do luk, i nějaký ten stupeň se najde..., no prostě potokářův ráj.

Ohradníky kolem vody hlásí blížící se civilizaci, potok je zde cca v úseku 500 m celkem udržovaný a dobře průjezdný.

Co nás čeká za mostem?

Hned za ním potok trochu získává na spádu, objevují se peřejky a současně se vrací hojnost vegetace. To je vždycky výživná kombinace. K tomu se z čista jasna objevuje rozvalený jez bývalého mlýna.

Pak už jen pár desítek metrů a jsme v cíli.

Dalo by se pokračovat dále chvíli ještě rozumně průjezdným úsekem, ale před soutokem je to vydatně zarostlé, a navíc tam není rozumný příjezd autem. Nám to ten den stačilo, byla to krásná plavba, 3,7 km za 2:40 h.

Aleš N.