| Diskuse nad článkem |
Radost z pádlování., Vladimír, 2/17/2016 10:01 AMA každá voda je krásná.  Reply
|
Tak to mě dostalo,, Kouďa, 2/17/2016 10:05 AMčtyřikrát WWI na Berounce?.... to bych nečekal  Ale nic proti staré řece, mám jí rád a i když nepatří mezi ty svižnější toky, tak má své kouzlo. Tenhle úsek ale neznám a popravdě mě i kapku odrazuje neustálá přítomnost civilizace. Nicméně pozvánka na WWI zvyšuje moji zvědavost ...  Reply
|
|_Re: Tak to mě dostalo,, kavol, 2/17/2016 11:03 AMnení WW I jako WW I ... když jsme tam byli naposled, nějak jsem si peřejek, co by stály za zmínku, nevšimnul, ale faktem je, že podle fotek jezů jsme měli tak poloviční průtok ... k tomu rybímu přechodu v Dobřichovicích - skutečně to není[*] o ničem jiném než kaskáda různě vysokých přehrazení trámkama; problém je v délce lodi, jak je v článku zmíněno, aby se špičkou nezapíchla do následujícího přehrazení (Vydra v singlu byla ok) [*] čti: nebylo v době, kdy jsem tam byl, a podle fotky mi nepřijde, že by se něco změnilo, přesto prosím brát informace s rezervou a nepodcenit ověření aktuální situace i vzhledem k průtoku Reply
|
|_Re: Tak to mě dostalo,, Herčus, 2/17/2016 9:45 PMAbych ještě dodal, tak za normální až malé vody bych se s nafukovačkou na Berounku nevydával, to by byly muka. To už bych vzal laminátku v době, kdy nikde nic neteče a jezy prostě přenesl. Za tohohle stavu ale i na nafukovadle to bylo fajn svezení a jezy jsem jel všechny, proto 50 kyblíků považuju za optimální vodu. K Dobřichovickmu jezu - rybímu přechodu: Mám ještě video, tak jsem překecal bráchu ať to dá na internet, abyste se na to mohli taky kouknout, jak to za 50-ti kubíků vypadá. Sám videa na net nedávám a učit se mi to zatim nechce :D. K autorskejm právům videa bych dodal jen to, že to točil brácha na Kiličův mobil :D https://www.youtube.com/watch?v=z00R9FLwusk Reply
|
|_Re: Tak to mě dostalo,, Zdeněk, 2/17/2016 11:17 AMOd Zadní Třebáně pod jezy, brodem u zámku v Dobřichovicích a nečekaně v esíčku u Radotína se dělají vlnky, zpěněné hřebínky, které v rozlité a líné Berounce kontrastují, až se chce říct, hleďme, jednička. Přítomnost civilizace není vtíravá, chybí fotky z okolí Kazína s cirkusovými stožáry jak z cukrkandlu. Černošický jez je drolivý. Při malé vodě jsou jezy suché, při velké se s respektem přenesou. Jaká historka předcházela zlomení pádla? Reply
|
|_Re: Tak to mě dostalo,, Kouďa, 2/17/2016 11:32 AMJJ, tak nějak si to představuju. Klasickou WW na Berounce nečekám ani ve snu, ale příjemné vlnění na této řece musí být skvělé překvapení.  K tvému dotazu bych přidal ještě jeden. Jak se pádlovalo s tím torzem? Reply
|
|_Re: Tak to mě dostalo,, Herčus, 2/17/2016 10:35 PMChceš historku, máš jí mít :D... Cestou jsme podél vody místy potkávali stromy zvláštního vzezření. Obvykle to byly stromy vysoké a od shora dolů byly jak kdyby poprášené něčím bílým. Nejprve jsme si tento úkaz udiveně prohlíželi a dospěli jsme k názoru, že by se mohlo jednat o nějaký nám neznámý lišejník, nebo jakýsi parazit. Po čase však takovýchto stromů nahodile přibývalo a stále nás překvapoval fakt, že například i seschlé loňské kopřivy, které vyrůstaly přímo pod konkrétním stromem byly tímto parazitolišejníkem napadené, zatímco o kousek vedle nikoliv. To už jsem začínal mít podezření. Podezření které se potvrdilo až když jsme se blížili ke Kazínu, tak na těchto tajuplných stromech, které se zde mimochodem vyskytovali v hojnějším množství, seděli volavky a kormoráni. Když jsme se k nim přiblížili, tak jsme dokonce na vlastní oči viděli, jakým způsobem se tento bíle zbarvený parazit rozšiřuje a jak napadá níže položené větve rostoucích listnáčů. Jako milovníci přírody jsme chtěli stromy před zhoubným nepřítelem uchránit a proto jsme se rozhodli darebné ptáky vyplašit. Jako nejlepší plašidlo mě napadlo použít pádlo a plesknout s ním o hladinu. Tento akt jsem vídával na letních řekách pod mosty u slunečních vodáků (asi tím chtěli na sebe upoutat pozornost podnapilých vodaček). Samotné plesknutí však nebylo ani provedeno silou, jen jsem jej zvedl nad hlavu na nechal dopadnout vlastní vahou na hladinu. Účel to splnilo - ptáci skutečně vzlétli a nechali stromy na pokoji, avšak nemilé bylo mé překvapení při pohledu na dvoudílné pádlo. Snažil jsem se k listu dostat a zachytit jej, ale to už klesal do hlubin Černošického voleje. Následoval samozřejmě smích proti mé osobě. Jelikož jsem osoba nevztahovačná, tak po šoku z mé strany následoval smích největší :D A abych odpověděl i na Kouďův dotaz... Pádlovalo se s tím zbytkem vážně zajímavě. Tolik záběrů během chvíle by nezvládl snad ani Vávra Hradílek. Než jsem se s tím dostal na konec voleje k Černošickýmu jezu začli mě bolet úplně jiný svaly :D. Bráchovi jsem na háčku nechal normální pádlo a i tak jsem dokázal z kormidla loď odřídit, ale s tím rozdílem, že jedno tempo vystřídalo 5 rychlozáběrů a 3 přitáhnutí. Když se do nás opřel vítr, dokázal jsem udržet loď v řečišti bez kontaktu s pobřežním větvoví i když pravda kolikrát těsně. Odměnou mi pak byly třpytky díky tomu nalezené. :) Reply
|
|_Re: Tak to mě dostalo,, Herčus, 2/17/2016 9:10 PMPopravdě jsem cíleně na Berounce s lodí byl prvně i když bydlím nedaleko. To, že jsme na ní končili po splutí Kačáku nepočítám. Od splutí Berounky mě vždycky odrazoval právě onen fakt líně se vlečícího proudu, nebo úplných volejů, proto jsem volil Sázavu pod Týncem, kam to mám ještě blíž. Tentokrát ale Sázava byla prázdná a vidina lepší vody v Berounce mi říkala teď, nebo nikdy, tak jsme do ní šli a byli jsme mile překvapeni. S tou WW1 se to má tak, že díky vyšší vodě vzrostly vlnky v místech, kde jinak za menší vody jsou minipeřejky ZW, nebo sucho a proto to dokázalo i hezky pohoupat, nic technickýho ale neočekávej - tam kde bývá klidná řeka, tak byla klidná stále, akorát to teklo samo. Se vzrůstajícím průtokem vzrůstá i obtížnost :). Například na dolní Sázavě, kde kilometráže tvrdí WW2, tak to platí cca od 30ti do 60ti kubíků. Pokud je vody méně (12-20k), tak je to WW1, pokud je jí ještě méně (pod 12k) tak to není ani WW1 a naopak když je vody nad 100 kubíků, tak tu jsou WW3 místa ve vodnatce. To by si měl každý uvědomit, protože když si pak takyvodáci půjčí v Týnci plastovku, mají 10 kubíků a myslí si, že jedou WW2, tak potom se není čemu divit, když jedou na organizovanou Doubravu a myslí si, že obtížnost je mezi WW3 -WW4, nebo se v horším případě nezkušeně vrhnou do Salzy, když je to vedeno jako WW2-3. Přítomnost civilizace jsem ani moc nesledoval a nijak mě to nevyrušovalo. Kochal jsem se ptactvem, nebo pobřežní vegetací a chatek opodál si nevšímaje :). Reply
|
|_Zlomené pádlo, Zdeněk, 2/17/2016 9:40 PMnás zajímá. Jak se valí voda v Berounce nebo Sázavě či jinde, když je jí hodně, víme, známe. Obdobně se většina z nás už někdy někde prošla nějakým říčním kamenolomem. Prosím, jak jsi tak hezky pěkně rovně zlomil pádlo? Tuhle zkušenost nemám. Reply
|
Jedna technická, Padler, padler~vodni.cz, 2/17/2016 11:53 AMCo to bylo prosím Tě za pádlo - takhle divně zlomený list?  Reply
|
|_Re: Jedna technická, Padler, 2/17/2016 8:09 PM... že by TNP Borr? Reply
|
|_Re: Jedna technická, Herčus, 2/17/2016 10:42 PMAno, jednalo se o Borr. Pádlo už mám opravené a reklamace proběhla naprosto bez problému. Musím velice  pochválit přístup, jakým mi pádlo opravili. Sami už tyto listy stáhli z nabídky, protože některé z nevysvětlitelných důvodů praskali. Nechal jsem si tam dát úplně jiný list, takže by se mi to již stát nemělo a ještě jsem jako omluvu dostal krásný dárek :) Reply
|
Viděni, Possum, tompossum~seznam.cz, 2/17/2016 1:36 PMAha, tak to jste byli vy. Já byl jeden z těch "cyklistů" na břehu. Trochu jsem záviděl.... Reply
|
|_Re: Viděni, Jarek, 2/21/2016 8:25 PM"Cyklista" na Morčeti  ? Reply
|
|_Re: Viděni, Typík, tompossum~seznam.cz, 2/21/2016 8:32 PMSakra tady se nic neutají. No dobře, přiznávám. Vodák převlečenej za cyklistu na Morčeti. Reply
|
|
|
Díky, Honza, 2/18/2016 4:20 AMDíky za článek. Jsem z Radotína, ale spodek Berounky mám sjetý jen z Černošic dolů a pak ještě ten brod v Dobřichovicích, ale obojí pouze na gumovém člunku z drogerie za 200 Kč. O pár jezech (hlavně té šílené šlajsně v Dobřichovicích a pak tom hnusném černošickém) jsem několikrát při výletech na kole přemýšlel, jestli by se daly jet, tak teď to vím. Když v roce 2013 končily povodně a bylo už těsně pod SPA1, tak byl na černošickém jezu dost válec, jen vlevo to teklo a tam by to jet šlo (jinde by to byla sebevražda utopením a umletím o kamanné jehlany). Ale vzhledem k tomu, že jsem měl jen ten člunek a že vím, co je pod jezem za bordel, tak jsem nastupoval až pod jezem. Dneska už ale může být díky rekonstrukci všechno jinak. Jinak v Dobřichovické šlajsně je v létě za normální vody krásné koupání, skoro až takový minicanyoning. Reply
|
Jaká byla míra rizika, Václav, 2/18/2016 8:44 AMpři splouvání těch jezů? Na fotkách vidno cosi jako válečky pod nimi - stojí požitek ze splutí na nějakém odtékajícím místě za nebezpečí, že se netrefím? Či přesněji - bylo by zahučení do válečku o hubu či to zde příliš nehrozilo? Sám jsem kdysi Bérounku dole splouval za velkého povodňového stavu s mládežníky na raftu, byla to příjemná kochačka na tekoucí řece, jen u jezů jsme vesměs spořádaně vystupovali. Navíc se na tomto úseku již nějaké mrtvolky vyskytly, pokud si vzpomínám, právě na některém z těch jezů. Čímž nevyzývám k moralizování ani náhodou, jen mě zajímá váš pohled. Ptám se též proto, že třeba jez v Tuhnicích na Ohři byl také na jednom místě u břehu průjezdný, ale evidentně se to tam občas někomu nezdařilo a přibyl křížek .... Reply
|
|_Re: Jaká byla míra rizika, kavol, 2/18/2016 9:54 AMjá myslím, že je to na těch fotkách docela pěkně vidět, že vesměs o houby jde ... ono stačí málo, aby si to člověka podrželo tak, že čubičkou neodplave, ale to neznamená, že by se měl hned topit vem si, že třeba na takový Svratce se běžně pouští 12 m³/s, a na celým úseku do Tišnova je jedinej stupeň, kterej při tý vodě nepříjemně až nebezpečně drží, a ten má šířku 13 m, to je přibližně kubík na metr šířky, přitom třeba ta Třebáň, jetá "riskantně" ve zlomu, má těleso dlouhý 164 m, což při 50 m³/s dává jenom 0,3 kubíku na metr šířky - a to ještě nepočítám, že tam určitě polovinu průtoku ukradne náhon (takyže je ten jez vedenej na Suchejch jezech ...) ta hodnota pod 1/2 m³ na metr šířky by ještě tak byla srovnatelná s hrází v Podhradí na Moravici, kde teče tuším kolem 18 a šířku má 45 => 0,4 m³ na metr, přičemž to svoje utopence má, ale to je extrémní příklad, má skoro pět metrů, a jezy zde popsané mají dle místní kilometráže od 0,9 m (Mokropsy) do 1,4 m (Dobřichovice) (a žádnej nemá topicí parabolickej profil jako ty Tuhnice) Reply
|
|_Re: Jaká byla míra rizika, Václavs, vstavitel.1~seznam.cz, 2/18/2016 10:46 PMZa VV je problém na dvou jezech pod Berounem - Klučickém a Třebaňském. Za VV se zde drží válec, zatímco na ostatních přechází do vlnoválce. Smrťáky pod Berounem byly dva - první na Klučickém jezu pod Karlštejnem v srpnu 2002 a pak v Třebani v červnu 2013. Reply
|
|_Re: Jaká byla míra rizika, kavol, 2/18/2016 11:55 PM> Smrťáky pod Berounem byly dva - první na Klučickém jezu pod Karlštejnem v srpnu 2002 tento schází v Černé kronice[*] - jestli k tomu máš nějaké informace, prosím sem (resp. na mail raftu) s nimi, ať to Petr může doplnit [*] http://www.raft.cz/Clanek-Voda...> a pak v Třebani v červnu 2013. no, za 400 kubíků, tedy osminásobku ... uff Reply
|
|_Re: Jaká byla míra rizika, Vladimír, 2/19/2016 10:02 AMNejsem hydrolog, ale cosi ve mně hlodá, že sílu proudu nelze podle takové úměry počítat... nefunguje tam nějaká exponenciála? Jinak, Kavole, by mne docela zajímal Tvůj názor na stupeň ve Svratce u Ronda (Nové Sady). Je v pevné navigaci a přiznám se, že jsem jej nikdy nejel a mám z něj mindrák... Reply
|
|_Re: Jaká byla míra rizika, kavol, 2/19/2016 11:39 AMvšak neřeším výpočet, ale odhad :-) ono taky přes celý jez to nemusí téct rovnoměrně atd. s exponenciálou trošku přeháníš - jak s výškou, tak s objemem roste množství energie lineárně jenže nejde jenom o tu sílu ve fyzikálním slova smyslu, ale vůbec celý způsob, jakým se to motá ... když se s lodí posadíš na rozhraní proudu a vracáku, potřebuješ jen minimální úsilí, abys ji podržel na místě, přestože na ni z každé strany působí síla, že kdyby se sečetly do jednoho směru, tak bys to třeba ani nepřepádloval - čili z vodáckého hlediska to na tom rozhraní žádnou "sílu" nemá, i když fyzikálně jí je tam spousta a to prostě nespočítáš ... a co se toho odhadu týče, ještě bych přidal příklad s Botičem - poslední podzim se to prý pěkně motalo na Grébovce, kde nad stupněm je šířka 6-7 m a není rovný, středem teče víc, přičemž se domnívám, že průtok byl okolo 5 m³/s (uvádělo se míň ale na fotkách voda zjevně sahá vejš než když mělo být "stejně") stupeň na Renneské se mi nelíbí ... je celkem nízký, za vyšší vody to vypadá, že to jde pryč, viz moje foto zde v kmtráži, ale pokud není úplně sucho, tak se to pod ním vždycky nějak divně motá, nevypadá jako místo, kam bych se chtěl chodit koupat (odmyslíme-li si ostatní negativa) nebo co bych chtěl turisticky sjíždět ... ale asi bych se ho vyloženě nebál Reply
|
|_Re: Jaká byla míra rizika, Slávka, 2/20/2016 9:54 PMStupeň u Ronda jsme překonávali (schválně píšu překonávali a ne jeli) na Hadraplánu při cestě do Budapešti. Protože naložený a s posádkou by se určitě zlomil, poslal ho Jarek přes jez samotný, jen ho roztlačil a já ho o kus níž chytala. Jarek pak ze stupně skočil a doplaval. Je to sice už pár let , ale nepamatuju si, že by s tím byl nějaký problém. Reply
|
|_Re: Jaká byla míra rizika, Slávka, 2/27/2016 6:43 PMTenkrát bylo asi málo vody. Za dnešního stavu mi připadal vpravo ještě sjízdný, ale v levé půlce rozhodně nesjízdný. A Jarek si ještě vzpomněl,že když se z něho tenkrát spouštěl dolů, musel dávat pozor, aby se nenapíchl na železa pod jezem. Reply
|
|_Re: Jaká byla míra rizika, Herčus, jan-hercik~seznam.cz, 2/18/2016 3:22 PMVálečky byly na čtyřech jezech, kromě jednoho v Dobřichovicích, tam to odtékalo. Za tohohle stavu, po pečlivém prohlížení a zhodnocení mých vodáckých schopností jsem usoudil, že jsou vcelku bezpečně jetelný. Člověk který o vodě nic neví, nebo jen málo, tak by se určitě mohl cvaknout, nebo si nechat strhnout špičku ze směru a váleček (byly do 2 metrů rozhraní) by ho trochu podržel. Kdybych usoudil, že je to nebezpečné, tak bych rozhodně přenesl, ale v tomto případě na 4metrové nafukovačce jsem to považoval za odvárek oproti válečkům pod stupni na Botiči, nebo na dolní Teplé. Přesto jsem volil průjezdy, které byly nejbezpečnější a kdybych se netrefil a do válečku najel, tak myslím, že téměř jistě bych ho bezbproblémů přejel a kdyby náhodou ne, tak nebyl natolik velký a já natolik nezkušený, abych nevěděl, co dělat. Prošel jsem si záchranu na divoký vodě, nebo jsem se ve stylu Kmocháčka nechával dobrovolně s lodí sežrat ve válci v Českém Vrbném, takže pokud bych ty válečky na Berounce považoval za nebezpečné, tak mám dost rozumu abych se do nich nepouštěl a přenesl. No a požitek jsem z toho na jednu stranu neměl, protože přírodní peřeje nenahradíš, na druhou stranu vím, že to mám sjeté celé a příště až bude čas a dostatek vody, tak se vydám objevovat zase jiný kousek Berounky, třeba z Nižboru do Třebaně :) A jinak to hezky popsal Kavol s jehož názorem zcela souhlasím :) Reply
|
|_Re: Jaká byla míra rizika, Aleš N., 2/18/2016 6:37 PMKaskádovitý rybí přechod v Dobřichovicích za mých 30-ti m3 vypadal rozhodně hůř/divočeji (hodně se to tam mlelo), než při tomto tvém 50-ti k průtoku, to už to celkem pěkně odtéká, to je fajn. Pokud se k nám na Berounku vydáš výše, třeba z toho Nižbora, tak doporučuju také spíš vyšší stav, páč už tam odsud to hodně drží jezy, "tekutější" je to do Žloukovic . Reply
|
WWI, Martin, 2/19/2016 10:45 AMJasně, jasně, taková vodácká latina... Ono ani za takovéto vody, to v Mokropsech, Radotíně, ale ani nikde jinde na dolní Berounce, WWI nebude, v Dobřichovicích bydlím a rybí přechod, ať vypadá jakkoliv, teda fakt žádná divočina není, jsou to jen desky kolmé na proudnici dostatečně hustě za sebou, stačí jen udržet loď rovně, ani na Mágu s tím není žádný problém, natož na deblovce... Abych se tu za chvilku nedočetl že Dobřichovická zahnívající tůňka je ZC :) Reply
|
|_Re: WWI, Herčus, 2/19/2016 7:00 PMZa takovéto vody se dle mého názoru skutečně dají na Berounce najít krátké úseky, kde se tvoří peřeje o obtížnosti WW1... obrázek o obtížnosti si musí udělat každý sám a záleži na aktuálním stavu vody... už jsem se tu v diskusi o vlivu rostoucího průtoku na vzrůstající obtížnost. Věřím, že dokážu určit obtížnost celkem realisticky na řekách a říčkách. Na potocích se s tím ještě peru, protože Jáchymovský potok se spádem 40-20 promile, přičemž 40 promile mají například Čerťáky pod oknem a 20 promile má Vydra nad Antýglem, nebo Rolava pod Nejdkem, který jsem sjížděl minulý víkend za minimální vody byl svým způsobem WW1, WW2, ale našli se i WW3 místa. Za vyšší vody by byla obtížnost zase někde úplně jinde a hlavně by to byl tobogán bez vracáků s nízkými lávkami, navigací, stupni, stromy atd.. Do klasifikace obtížnosti samozřejmě neuvádím umělé překážky v podobě jezů a stupňů ani zapadanost koryta. Pokud bych to měl rozepsat úplně do detailů, tak na námi splutém úseku, který byl dlouhý 19100 metrů bylo celkem 7800 m ZWA -nadjezí 5ti jezů a pár míst, kde se voda prostě na krátkym úseku zastavila, nebo výrazně zpomalila, 8700 m ZWB - proudící úseky s rychlostí vody 3-8 km/h se zarovnanou hladinou, 1900 m ZWC - úseky s malými vlnkami, které šplouchají o příď lodi, ale loď nerozhoupou - tomuhle říkám kudrnatá hladina no a 700 m WW1, kde se tvořili na krátkých cca stometrovch úsecích vlny, které již dokážou loď rozhoupat. Tyhle úseky byly jmenovitě pod Řevnickým jezem, pod Dobřichovickým jezem, pod Černošickým jezem, dvě po sobě jdoucí peřejky v polích před Radotínem a poslední za lávkou v Radotíně. Tyto vlny už za tohoto vodního stavu pohoupat dokázali a nestyděla by se za ně ani Doubrava nad Mladoticemi za průtoku organizovaného splutí s tím rozdílem, že na Doubravě je díky užšímu korytu a občasným kamenům třeba manévrovat, zatímco na Berounce nikoliv. Pokud máme každý jiný názor na klasifikaci obtížnosti, tak pak si můžem rozporovat do nekonečna, ale každý si udělá obrázek sám. Ještě dodám, že úplně největší vlna se tvořila těsně pod brodem v Dobřichovicích a pak jedna z prvních v jazyku pod Černošickým jezem. Reply
|
|_Re: WWI, Zdeněk, 2/19/2016 8:26 PMNapsal jsi svůj první článek o nejspodnějším úseku známé líné tuzemské řeky. Tento úsek je na okraji, spíše za okrajem vodáckého zájmu. Až do Prahy málokdo Berounku splouvá a splul viz třeba zdejší zápisník, což obecně platí pro většinu toků, až po svá ústí se řeky splouvají v míře zanedbatelné. A napsal jsi dobrý článek. Dále jsi na sebe upozornil návštěvou Jáchymovského potoku. K čemu jsou dobré rozbory nastavované kaše, proč si přát dělat z naší vodácky nejjednodušší, nejmírnější, nejnudnější řeky, řeku divokou na několika metrech? Reply
|
|_Re: WWI, Herčus, 2/19/2016 9:20 PMČlánek jsem napsal z důvodů, že o tomto úseku Berounky zde není mnoho informací a i když jsem jej sám v domnění řadil za okraj vodáckého zájmu, tak za tohoto průtoku mě ve skutečnosti překvapil svým proudem a příjemnou plavbou na několika málo místech i zpříjemněnou hezkými peřejkami. Proto jsem chtěl veřejnosti představit, že za tohoto stavu se i tento úsek nemusí opomíjet. Přišlo mi to třeba osobně hezčí než například Sázava nad Týncem, nebo Ohře nad Loktem za normální letní nízké vody a nemyslím si, že by tyto úseky patřily mimo okraj vodáckého zájmu. Nesnažím se z Berounky udělat divokou řeku, jen jsem chtěl informovat, jak to za této vody vypadá a co může případný následník od řeky očekávat. Pokud by to byl následník vodácky nezkušený, tak aby věděl, jak vypadají jezy a taky, že se v některých místech objeví peřejky, které by ho mohli překvapit a pokud by to byl následník zkušený, tak třeba díky článku může přehodnotit svůj názor na tento opomíjený úsek a to jestli se mu to bude líbit jako mě nebo ne, to už záleží na něm. Reply
|
|_Re: WWI, Aleš N., 2/20/2016 9:41 AMBuď v klidu, min. jednoho člověka jsi přesvědčil, že i tento úsek Berounky může být za odpovídajícího stavu zajímavý a zábavný - mě . Zatím jsem dojel do Dobřichovic a teď vím, že můžu v klidu pokračovat... Debaty a hodnocení obtížností budou vždy nekonečné a k dlouhým zimním večerům to patří, tvoje analýza se mi líbí . Reply
|
|_Re: WWI, Vladimír, 2/20/2016 11:41 AMOno to všechno krásně sklenul Chobotničák svým příspěvkem k mému článku o spodní Jihlávce. Při splouvání řeky jde o interakci mezi objektivně tekoucí řekou a subjektem vodáka, který je tak či onak ochoten a schopen ten objekt řeky subjektivně vnímat, prožívat, rozvíjet... Takže řeku jsi Herčusi bezvadně popsal a teď je na svobodě každého z nás ten popis využít anebo nevyužít k rozmnožení našich pocitů a zážitků. Mimochodem, k té obtížnosti řek. Já si myslím, že je to věc relativní, protože se vztahuje na jakýsi průměr řeky za běžných podmínek, a věc služebná, protože má posloužit k vytvoření reálné představy, zda na takovou řeku mohu a chci jet. Mnoho faktorů může obtížnost změnit z hodiny na hodinu a jsou to někdy faktory, které stupnice obtížnosti ani neumí zahrnout (čímž nemyslím naštvanou manželku, ale třeba atmosférické vlivy - např. košava na Dunaji, která z béčkové vody během deseti minut udělá šestku, kde se bojíš o život). V případě Berounky ale jde o příjemné překvapení. Reply
|
|_Re: WWI, Herčus, 2/20/2016 2:21 PMSouhlasím, krásně řečeno :). Mimochodem i naštvaná manželka podle mě dokáže změnit obtížnost řeky na neklasifikovatelnou úroveň o které ani kilometráže nemají možnost informovat a košava na Dunaji musel být rozhodně zážitkem, na který se nezapomíná :) Reply
|
|_Re: WWI, Zdeněk, 2/20/2016 7:01 PMHmm, nejspíš stále ještě krátké dny mohou za tuto dlouhou diskusi. (Mám rád nejhořejší nejlépe úseky neuváděné v kilometráži a nejspodnější úseky toků, jejich ústí. Mám rád řeky v celé jejich nejdelší možné délce.) Spodní úseky jsou volejnaté, klidné, musí se na nich pádlovat, je to nuda, a dá se to vůbec splout viz aktuální dotaz ohledně Otavy atd. Důvody proč skončit už v Ivani, Pouzdřanech, Kavkovně, Bechyni n/L., Klášterci n/O. nebo třeba v Pikovicích se vždy nějaké najdou. Řeky si tečou objektivně, na subjektivní pohled vodáka pečou a tento fakt mu nezaváhají kdykoliv připomenout bez ohledu na stupeň obtížnosti, který řece vodák přiřkl. Vladimíre, už jsi na sebe naprášil ledacos, do kolika ústí řek jsi doplul? Ptám se kohokoliv, nejen kanoistů a singlířů či gumáků. Jak to má kdo až s doplutím do ústí řek? Reply
|
|_Re: WWI, Slávka, 2/20/2016 10:10 PMTak my to máme s Jarkem tak, že dokud nedoplujeme do ústí řeky, nemáme splněno a toužíme se vrátit a řeku poznat celou. Teprve na další plavbě si vybíráme nejhezčí úsek. Ale protože poprvé je to vždycky nejlepší, spíš se posuneme na další řeku než bychom opakovali již poznané. Protože objevování je na cestách to nejkrásnější. Takže ústí jsme viděli u většiny splutých řek. Reply
|
|_Ústí řeky, Zdeněk, 2/21/2016 1:21 PMDěkuji za odpověď. Jsem s Tebou ve shodě, mám to taky tak. Ahoj Reply
|
|_Ústí řek, Vladimír, 2/20/2016 11:29 PMHmm, s touto úvahou jsem se dosud nesetkal. Kolik řek jsem z těch zhruba 130, které mám na kontě, splul až do ústí, nevím, byla to pro mne spíše technická záležitost. Pocity, na které si vzpomínám, jsou buď úleva (když už toho bylo dost), lehká nostalgie (z loučení anebo když bych si dal ještě), anebo těšení se (když navazující řeka byla předmětem mé líbosti). Jednu řeku jsem splul až do moře (Courant do Contis), protože jsem chtěl zažít pocit, kdy se řeka stává oceánem (bylo to úžasné). Jinak, jestli ti to pomůže, spočítal jsem to. Až do ústí jsem splul asi 30 (přesně 31) řek. Reply
|
|_Re: Ústí řek, Zdeněk, 2/21/2016 1:14 PMDěkuji. P. S. Něco světla na závěr. Honza se vydal prvně na spodní Berounku (v době, kdy v ní teklo více vody, aby svižněji překonal volej), méně vhodně na měchuřině (není na výběr, vlastní Rio), plavbu utnul těsně před jejím ústím a šel na svíčkovou. Posléze splnil slíbené a napsal čtivý přínosný článek. Ty jsi o pár měsíců dříve plavbu po dolní Jihlavce (jsem z Prahy) taktéž na měchuřině ukončil v Ivani a napsal předcházející poetický článek a jako vždy sklidil ovace. S ohledem na několik souvisejících diskusních příspěvků jsem položil svou v ničem nápomocnou poslední zvídavou otázku, která se sama nabídla, žádná úvaha. Ten kousek řeky do jejího ústí už bych si neodepřel, tolik přísný na sebe nejsem, kvůli síle zvědavosti, nutkání dokončit započaté, vidět místo, kde něco končí, byť jen název, a hned ubíhá či jen nepřekvapivě pokračuje dál. Každý máme v sobě to všechno ono nastavené maličko jinak a tak si o tom povídáme. Ahoj Reply
|
|_Re: Ústí řek, Herčus, 2/21/2016 2:19 PMAbych ještě doplnil... mohl jsem vzít laminátku, ale úmyslně jsem vzal měchuřinu, protože jsem chtěl vyzkoušet jak drží po opravě (byla předtím dost děravá) a taky proto, že jsem vzal bráchu, který byl teprve počtvrtý na vodě a nechtěl jsem aby mi někde udělal špatnej náklon a z laminátky vypadl. Plavbu jsme utli těsně před ústím z časových důvodů, aby bylo blízko na vlak, původně jsem měl plánu dojet až na soutok. Abych odpověděl na tvou otázku, tak s ohledem na můj věk nemám zatím sjeté stovky řek a každou řeku bych rád prozkoumal a sjel až po ústí. Taky nemám peníze navíc, abych vlastnil flotilu lodí a tak si vystačím s jednou měchuřinou, kterou pak beru i na řeky, kam se třeba nehodí, případně si půjčím laminátku od kamarádky. Ctím pádlo jednoho listu a s kajakem mám minimum zkušeností. V případě Berounky vím, že až zas příště vezmu loď a volba padne na něco klidného, tak se odeberu do míst, kde jsem v Radotíně skončil, popluji až do ústí a budu po Vltavě pokračovat dál, třeba na Císařskou louku a na podzim až bude Prahou přes 3 jezy, tak zas budu objevovat dál, protože si alespoň spluji i ty jezy a skončím třeba v Troji... Na vodu mohu vyrážet jen když mi to časová a finanční situace dovolí, ale v tuto chvíli je má bilance za posledních 10let (dřív nemá cenu uvádět a hlavně si to už většinou nepamatuji, protože jsem byl ještě děcko): Z 25 řek říček a potoků jsem se ocitl v jejich ústí na 8mi. Ten pocit, když mě 5-10 metrů široká říčka vyplivne do široké řeky za to stojí. Reply
|
|_Re: Ústí řek, Zdeněk, 2/21/2016 4:08 PMMísta kam se dostanu poprvé a naposledy drtivě převažují nad místy, kam se vracím. Kvůli běžným okolnostem, čas, peníze, priority, práce, povinnosti, vůle, nadšení, síla vlastní energie. Když už se vedla debata o dolním toku, opětně o obtížnosti, překvapeních, délkách peřejí na ZW s ohledem na průtok, jezy, délku přepadové hrany, jeden brod, o nevyužitelných proměnlivostech (chce se mi říct zbytečnostech) a subjektivních pocitech a náhledech, tak jsem se zeptal z pohledu vodní turistiky na ústí řeky, které tématicky k dolnímu toku patří, jak je pro koho zajímavé v škále diskusních příspěvků, otázek, odpovědí, názorů, rad, zkušeností, objevů a dobrodružství, bez ohledu na to, co tam budu dělat, až se tam octnu. A dostalo se mi/nám zatím čtyř odpovědí, názorů k vodácky dosažitelnému místu, které se pomíjí, o kterém se debaty (příliš) nevedou, byť v něm vždycky nějaká voda je. Reply
|
|_Re: Ústí řek, Chobotnice, 2/21/2016 2:35 PMOno i spousta těch tunázdejších potoků se jezdí jen SKORO po konec, prté se tam dobře parkuje. Brzina, tam kamarádi si odepřeli asi 100 metrů na Zrůbku a divili se, proč si to šinu na šírou přehradu. To samý Kocába, tu jsem si sjel do Vltavy od kostela ve Štěchovicích během čekání na spolujezdce z Prahe. Zajáímavě to mám s Bojovákem, kde jsme končili taky asi 100m nad ústím, ale potom jsem ten úsek projel odspodu, během návratu ze Zahořanskýho potoka. A Mastník, to je věc, dojet na Živohošť, mnoho nás asi neni, kdo to dal. Tam to je ukázka, jak nám jezy a přehrady vzaly ta stará dobrá ústí potoků do velkých řek, většina jich je pod vzdutím nějaké přehrady, nebo alespoň pořádného jezu. Naštěstí to zachraňují ústí malých potoků do těch větších. Třeba Kotenčický do Kocáby, to je proud do proudu v pralese... Nebo Smutná a Židova strouha, ty ještě ústí do nespoutané řeky. S tou Lužnicí, jak jsem onehdá psal, koncem v Bechyni se člověk připraví o nejkrásnější tekoucí a přírodní úsek. Spočital jsem to na 18 splutí ústí, ale béřu to tak, že jezdím teprve pár let. Ale jsou tam výrazné dluhy, ne vždycky jednoduchý fyzický počin. Třeba Lomnice a Skalice... Reply
|
|_Re: Ústí řek, Vladimír, 2/21/2016 3:44 PMNejde vždy o osobní nastavení, jde i o okolnosti. Konkrétně s doplutím té Jihlavky je to maličko složitější. Pár kiláků za Ivání Jihlavka ústí do Svratky a pár metrů potom do vodní nádrže, která je chráněným územím. Ne, že bych se o to nezajímal, ale prostě jsem na netu nenašel informaci, zda se po jezeře smí plout. A ochranářů je tam - to vím - hafo. Takže ne že bych o kompletní splutí řeky, jejíž vodou jsem křtěný, neměl zájem! Navíc Iváň je poslední civilizované místo před ústím a je-li člověk odkázán na veřejnou dopravu a soumarské služby parťáka (zdravotní problémy mi brání tahat těžká břemena = pálavu), holt končí tam, kde je to logisticky výhodné. Mimochodem, rád jezdím delší štreky a těch jedenáct či kolik kilometrů mi také připadalo málo... Reply
|
|_Re: Ústí řek, Vladimír, 2/21/2016 4:08 PMNo a když už si zde u tohoto velice vhodného tématu povídáme, nadhodím ještě něco. Každý z nás je jinak nastavený, někdo víc racionálně, někdo víc emotivně. Přesto si myslím, že nikdo z nás vodáků nebere řeku jen jako materiální objekt, netečnou vodní cestu. Vždy k ní máme vztah a vztah předpokládá jakýsi dialog, a to jakýmkoliv způsobem. Myslím, že bez dialogu nikdo partnera ve vztahu nemůže mít rád. Možná si to nalhávám, ale vždycky jsem poslouchal, co mi řeka sděluje. Samozřejmě beze slov, ale řeka má mnoho způsobů, jak promluvit. Ke každé řece, ke které přijdu, i k té jedné řece, ke které chodím převážně, chodím vždy ve velkém vnitřním tichu a s pozorností, jaké sdělení pro mne má. A stávalo se, když jsem přišel k trénovací peřeji, že jsem se otočil a šel pryč, protože mi voda řekla "dnes ne, dnes jsem zlá". A jindy jsem na téže peřeji jezdil, protože i když byla třeba velká voda jsem cítil, že si řeka chce hrát. Mimochodem, proč jsem byl a pořád jsem tak vydřený z toho mého konce na Dunaji: Poprvé v životě jsem řeku slyšel, jak mi každou vlnou říká: "Chci tě zabít." Reply
|
|_Re: Ústí řek, Zdeněk, 2/21/2016 4:44 PMŘeky odjakživa k lidem mluví. Lidí, kteří to slyší, umí slyšet či chtějí slyšet není mnoho. Dvě věty a jsem se zbývající většinou odrovnal. Reply
|
|_Re: povídání s řekou, Aleš N., 2/22/2016 7:32 AMNěkdo je holt objevitel, dobyvatel, je pro něj důležité navštěvovat stále nová místa, nezdržovat se již objeveným, takový spíš racionální přístup, občas se ve mě probudí Vůbec se ale nestydím za to, že se rád vracím popovídat si se známou řekou, která mi rozumí . Reply
|
|_Re: Ústí řek, kavol, 2/22/2016 10:32 AM> prostě jsem na netu nenašel informaci, zda se po jezeře smí plout no, a našel jsi snad někde informaci, že nesmí? zajímá tě především §33 a §34 zákona 114/1992 Sb. z něho přímo omezení plavby neplyne, nicméně zmocňuje pro další omezení příslušný orgán takže otázkou je, co píše vyhlašovací dokumentace ... ta se dá dohledat tady: http://drusop.nature.cz/ost/ch...ve vyhlášce okresního úřadu v Břeclavi č. 1/94 se v článku 2 odst. (3) dozvídáme: 'Plavbu a plavební provoz upravuje plavební vyhláška Státní plavební správy v Praze č. 4/1991, kterou se vydávají podmínky pro zabezpečení plavebního provozu na vodní cestě vodního díla Nové Mlýny - "Pálavská jezera".' domnívám se, že tato již není platná (byť jsem nenašel zrušovací ustanovení), tím pádem jediný relevantní předpis je nedávno v negativní souvislosti s jezy zmíněná vyhláška Ministerstva dopravy č. 46/2015, kde v tabulce č. 1 lze pod pořadovým číslem 52 dohledat Nové Mlýny II, což znamená úplný zákaz plavby plavidel se spalovacími motory tedy omezení pro pádlování (resp. plachty) žádné ovšem pozor, v té zřizovací vyhlášce je ještě článek 3, podle kterého nesmíš vstupovat na ostrovy a pobřežní mělčiny, přičemž "Přístup veřejnosti je umožněn pouze po obvodové komunikaci v koruně hrází." > holt končí tam, kde je to logisticky výhodné +1 ... taky se snažím mít z řeky sjeto co nejvíc, ale abych si musel někde echt něco dokazovat, to není můj styl, takže třeba na Moravě jsem oželel blbejch sto metrů od schodů u památníku do Dunaje; na Dyji mi třeba chybí půl kilometru v Břeclavi od Veslařkýho klubu (konec jedné výpravy) po most Národních hrdinů (začátek druhé) ... konkrétně Jihlava a Ivaň - jeli jsme to na dva dny s děckama a v autě na nás čekal pes druhej den jsme měli štreku někde od Medlova, hm, no tak protahovat to o dalších 7 km do Strachotína, abysme se domů vrátili kdovíkdy v noci, navíc když jsem si představil, že na ten poslední kus po nádrži bysme mohli chytnout protivítr, na nafukovadle, fuj, no tak to mě teda poznat o 3 km víc voleje zase tolik nelákalo Reply
|
|_Re: Ústí řek, Vladimír, 2/22/2016 2:32 PMKavole dík za vyčerpávající informace Reply
|
|_Re: WWI, Herčus, 2/20/2016 2:14 PMV klidu jsem a těší mě, že že jsem tě přesvědčil :). Pokud bys to splul, rád si poslechnu tvůj názor na tento spodní kousek. Je pravda, že přítomnost civilizace je vyšší, než třeba na Křivoklátsku, ale pořád jsou podél břehů stromy a zvířata a ne továrny a navigace :) Reply
|
|_Re: WWI, Kilič, 2/22/2016 6:40 AMNo tak super..:) Honzo gratuluju k prvnímu článku a jsem, rád, že jsem jeho součástí..:D Doufám, že v podobném duchu budeme i pokračovat..:)... teď musim něco na rychlo vymyslet, abych neměl unor na suchu :-/ Reply
|
|_Re: WWI, kavol, 2/22/2016 9:29 AM> teď musim něco na rychlo vymyslet, abych neměl unor na suchu :-/ no, byl bych tě mohl pozvat o kus vejš z Račic, ale kluci to o tejden posunuli, tentokrát pojedeme plavbu únorového vítězství až v březnu :-( jinak kdo je od Brna, Loučka/Bobrůvka se teď vyšplhala nad limit, u Novýho Města ještě neroztálo úplně všechno a zítra má pršet, takže koštuju, že ve středu by tam mohlo bejt pěkný svezení (minimum viz info k řece zde, optimum tipuju tak asi 10 kubíků ve Skryjích; co jsem jel přes 20 m³ v Loučkách, tak už se zajímavý peřejky schovávaly pod vodou a hlavně jezy byly o hubu, dost jsme přenášeli a přistání nebylo vždy ideální, takže bych to nedoporučil kdo nemá jistotu v ovládání lodi ...) Reply
|
Mže/Berounka, Zdeněk, 2/25/2016 1:31 AMPřečetl jsem si všechny články o Berounce zde uvedené včetně diskusí a porovnal třeba ten nejstarší z roku 2003 a jeho diskusi s tímto posledním a jeho diskusními příspěvky. Dobré čtení. Vyšlo mi z toho splout si Stříbro - Praha na Orlici ve dvou za tři dny. Takže hledám padlera nejlépe s Orlicí. Nespěchám, ale jako vhodné se mi jeví aspoň jednou za rok za lepší vody spáchat něco ne úplně krátkého svižnějším tempem v jednom na dobu volna nenáročném zátahu. Reply
|
|_Re: Mže/Berounka, kavol, 2/25/2016 9:23 AMhm, nějakých 65 km na den, to je i při svižném tempu pádlování aspoň na 10 h, a ještě ty (suché) jezy a přehrada k tomu ... dobrej maraton, Orlici mám, ale do tohodle nejdu :-) Reply
|
Potoky, Zdeněk, 3/7/2016 10:08 PMAhoj Honzo, chválím Ti fotky z Krušných hor, video z Žirovnice a poskytnuté info v zápisníku, celou tvoji letošní aktivitu. Nenahnal jsi km, udělal jsi četné zážitky, letos samé pěkné potoky na vzducholodi. Jen tak dál, nechť Tě potoky baví. A zůstaň na špici. Reply
|
|_Re: Potoky, Herčus, 3/7/2016 11:16 PMDíky. Když je na vodě chvilka, snažím se něco vyfotit, abych si měl co prohlížet až bude sucho a aby z toho něco měli i ostatní . Do zápisníku se snažím od začátku jeho vedení podávat informace pro další lidi, které by jim mohli být užitečné. Moje aktivita závisí jak už jsem psal především na finančních a časových možnostech a taky aby se nekryla s ostatními zájmy i když je pravda, že voda je v tuhle chvíli u mě ze zájmů na prvním místě. O nahánění km to není. Letošní začátek roku se podařil, ale bohužel teď zase musím dohnat povinnosti, tak nevím, kde se na vodu dostanu  . Reply
|
Za 100 kubíků, Honza, 5/16/2017 3:46 AMJel jsem to před týdnem asi při 100 kubíkách už z Berouna od nádraží tj. včetně kousíčku Litavky. Bylo to pořád v pohodě i s malým synkem na háčku, jen jezy občas budily respekt. Táhlo to trochu jen do řevnického (umím si představit, že by to nějakého začátečníka i vcuclo nebo stáhlo při převrácení na klidné leč tekoucí hladině nad jezem), jinak nad jezy byl i za tohoto stavu celkem pomalý volej, skoro jako na letních řekách. Karlštejn a Třebaň jsme přetáhli (zejména Třebaň už vypadala zákeřně), Řevnice šly jet u břehu vpravo i s klukem, Dobřichovice jsem dal sám krásnou šlajsnou vpravo, ale bez zajištění házečkou bych do toho nešel. Na nafukovačce s lehkou přídí mě to dole otočilo špičkou skoro proti proudu, ale žádný problém. Mokropsy by asi šly jet úplně vpravo, ale hned vedle byl nepříjemný válec. A nebo středem, kde se válec moc netvořil, ale to nebylo ze břehu vidět, takže jsme přetáhli. Po delším voleji na nás honil agresivní labuťák, myslel jsem že dojde na souboj, ale nakonec nás chtěl jen zahnat. V Černošicích šla jet šlajsna. Raděj bych volil sjízdný rybí přechod úplně vlevo, ale tam byl zastavěný vtok. Šlajsna hned vedle totiž bezprostředně sousedila s jezem smrťáčkem, takže jsme po důkladném zvážení (a kontrole proudění nad jezem) najeli jako krysa podle zdi (oddělující šlajsnu a přechod) do šlajsny. Pod šlajsnou je třeba rychle zatočit vpravo, my jsme trochu tečovali kameny na levém břehu, ale ok. Řevnické a radotínské peřeje a stupeň-brod v Dobřichovicích byly fajn, škoda že jich není tak 100x víc :-) Reply
|
|_Re: Za 100 kubíků, Karmej, mejsnark~gmail.com, 4/7/2019 9:32 AMAhoj, můžu se zeptat, tys to jel na otevřené gumě? Byl jsem tam včera, nikde nikdo, ...jsem srab, přenesl jsem, ale vrtá mi to... Nerozumím tomu otočení, to byl dole pod šlajsnou za 100m3 ještě válec? Za 23m3 to naopak vypadalo, že je tam kousek suchého stolu. Dobřichovice jsem dal sám krásnou šlajsnou vpravo, ale bez zajištění házečkou bych do toho nešel. Na nafukovačce s lehkou přídí mě to dole otočilo špičkou skoro proti proudu, ale žádný problém. Mokropsy by asi šly jet úplně vpravo, ale hned vedle byl nepříjemný válec. Mokropsy asi nejlíp ve zlomu, ale blbě se to shora čte. Ale i za 30m3 jsem s Vydrou hnusně bouchnul.. Reply
|