Opět jsem byl zatažen do diskuse o bezpečnosti na řekách. Některé mýty a názory bych rád vyvrátil nebo alespoň komentoval:

1. Stavba jezů:

Svaz kanoistů není - bohužel pro vodáky - dostatečně silným partnerem a účastníkem jednání, týkajících se vodáků / zde stavební řízení./ ČSK je dobrovolná organizace, která má v sekci Vodní turistiky a raftingu cca 4000 členů. Je zde přes 300 cvičitelů a instruktorů a metodika jízdy a záchrany je na dobré úrovni. Bohužel jsme zatím nedosáhli stejné váhy, jako rybáři, kteří jsou ze zákona účastníky stavebního řízení. To ale neznamená, že nemáme možnost při stavbě jezu uplatnit „oprávněný zájem“ mít jez sjízdný a bezpečný. Sportovní propust je ovšem o dost dražší, než jednoduché jezové těleso a těžko na to přispěje ČSK. Nezbývá než lobovat přes známé, medializace, zelená nota...

2. Obecný zákaz splutí jezu:

Vyhláška Ministerstva dopravy č. 344/1991 Sb. - Řád plavební bezpečnosti: „Proplutí jezovým polem je povoleno pouze v tom případě, je-li vpravo i vlevo označeno signálním znakem E.1 (příloha 7).“ Potom je tu ještě povinnost správců osadit na vodní dílo plavební znaky. Plošný zákaz je nejlevnější řešení z pohledu správy povodí, ev. majitele jezu. Řeka je komunikace a sjízdnost některých pozemních komunikací je řešena podobně, na správu vodních děl také nejsou peníze. Podobně bylo kdysi povoleno volné táboření a zákaz platil jen tam, kde byla cedule. Trempík ceduli zahodil a zalehl. Dnes je to přesně opačně a trempík hledá ceduli.

3. Bezpečnost jezů a značení obtížnosti řek:

Jistě je co zlepšovat, možná by stálo za to upřesnit obtížnosti toku v závislosti na aktuálním stavu vodočtu, aby byla informace pro vodáckou veřejnost co nejlepší a doplnit tak aktuální stavy na některém navštěvovaném vodáckém serveru.

Jezy se do obtížnosti řeky nepočítají. Na ZW Nežárce jsou X jezy a musíte s tím počítat. Na jezy, případně na jiná riziková místa je možné se svolením Povodí a majitele pozemku zajistit instalaci varovných nápisů a značek.

Můžeme a měli bychom přinášet více prevence, výchovy - informací vodácké veřejnosti. Ale rozhodnutí zda, kdy a kam vyplout je na každém z „vodáků“.

Pro někoho je obtížné sjet Sázavu, pro někoho je splutí Čertových proudů na Vltavě dobrou zábavou. Je to ovšem relativní. I ten, kdo sjede Čerťáky, se může snadno utopit na Sázavě.

Hodnocení obtížnosti řek je poměrně jasně definováno stupnicí WW 1 – WW 6, podobně jako je tomu například u obtížnosti horolezeckých cest a terénů. Traduje se, že se stoupajícím stavem vody roste riziko a je jistě pravda, že se proud zrychluje, vlny zvětšují, tvoří se peřeje apod.

Například Sázava v úseku Krhanice je v kilometráži hodnocena WW II. Při stavu cca 50 cm na vodočtu Nespeky je řeka spíše prašná cesta pro zoufalce, hledající vodu ve středních čechách. Obtížnost je spojena hlavně se zvýšeným rizikem zvrtnutí nohy v řečišti. Vodu - 7 m³/sec. spolknou v místech, kde řeka má spád, náhony malých elektráren.

Pokud stav vody stoupne na cca 100 cm, je stejný úsek opravdu WW I - II , jak tvrdí kilometráž a průvodce. Prakticky všechny jezy jsou sjízdné a vodák se baví. Průtok 20m³/sec.

Pokud voda dále stoupá na cca 150 cm, vlny, rozhraní a válečky se zvětšují, obtížnost i riziko stoupá a půjčovna rozumně zastaví provoz otevřených lodí, které se zalévají vlnami.

K plavbě i k zastavení je třeba určitých zkušeností a vybavení. Začátečníci by měli raději s plavbou počkat. Kaňov jze sjíždět propustí, ale pod jezem je na obou stranách nebezpečný válec.

Při stavu 200 se tvoří větší válce, tah vody je značný a obtížnost místy WW III. Některá místa se vyhlazují, ale roste např. nebezpečný válec pod jezem Kaňov i pod propustí. Doporučeno přenést. Mění se proudnice, zatáčky vynášejí, je to dobře vidět např. na balvanech pod mostem v Krhanicích. Kalná voda ztěžuje plavbu, neviditelné překážky. Zavřená loď, skupina a bezpečně zvládnutý eskymák je za tohoto stavu jasná podmínka i na Sázavě. Zvrhnout se může každý a ke břehu je najednou mnohem dál. Takový stav bývá často na jaře, když je studená voda. Předem zvažte, zda opravdu oželíte svůj majetek a uplavete stovky metrů ve vlnách. Samozřejmostí je vesta, přilba, znalost záchrany a jízda ve skupině. Průtok 100m³/sec. už je velká řeka, na jakou nejsme zvyklí.

Při stavu 230 cm je vyhlášen 1. stupeň povodňové aktivity – bdělost.

300 - je vyhlášen 2. stupeň - pohotovost. Policie uzavírá řeku a při tomto stavu by už neměl nikdo jezdit. Průtok 200m³/sec! Některá obtížná místa se vyhlazují, ale jiná jsou o to silovější. Poctivá WW III - III+.

Pulzující, kalné a nepřehledné, lépe se vyhnout těžkým místům. Řeka se výrazně zrychluje, nebezpečné plovoucí stromy a překážky v plavbě. Přenášení jezu Kaňov vyžaduje včas přistát!

380 – vyhlášen 3. stupeň - ohrožení - obtížné zastavování, velký tah vody, ale teoreticky by bylo možno jet vnitřními oblouky mimo proudnici. Táhlé, dlouhé vlny, zalité peřeje. Dlouhé přenášení jezu Kaňov. Plovoucí dřevo a psí boudy, dráty, šňůry, kabely...!!

500 – široce rozlitá řeka, obtížnost dále klesá, ale průtok se blíží 500m³/ sec. !! Voda se chová jinak, než obvykle, pulzace, skryté plovoucí překážky.

Správa povodí vyhlašuje povodňové stupně, které vyjadřují stav mezi řekou a okolím a do jisté míry mají chránit majetek a lidi. Samotná výška hladiny, zaplavující majetek ale nemusí nutně zvýšit obtížnost toku.

Jezy se do obtížnosti řek nepočítají, de facto jsou považovány za nesjízdné, není- li označeno jinak. Takže když to shrnu, Sázava je nejobtížnější řeka při stavu cca 200 –300, ale k utonutí tu dochází i jindy.

To, že se zde lidé často topí, je způsobeno více faktory.

1. Stvořidla a Krhanice lákají zjara a při povodni nezkušené raftaře a vodáky.
2. Tito vodáci jsou nedostatečně vybavení, většinou nesehraní a netrénovaní.
3. Sázava na nástupních místech nevypadá jako obtížná voda a bývá podceněna, svou roli má i alkohol.

Je to stejné, jako kdybych odjel do Alp a s půjčenýma mačkama a krumpáčkem se sápal na vrcholy. I středně obtížný vrchol by mne patrně potrestal dříve, než bych na něj vylezl.

Proto mají v Českém Horolezeckém Svazu i v klubech jasná pravidla – jde tu totiž o život. Přes to, že se tu pracuje s dětmi, procenta úrazů jsou minimální. Každý má vlastní jistící prostředky, leze se ve skupině s jištěním a to platí i při nácviku na stěně v městském klubu.

Na vodě je to velmi podobné. Pokud dojde k tragédii, prakticky vždy je to v důsledku série chyb neorganizovaného jedince. Často je to na jezu, který zkušený vodák prohlédne a přenese. Pokud chci jet na vodu WW IV, nikdo mi nebrání, ale měl bych nejdříve pár let trénovat a opravdu bezpečně zvládnout WW II -III. Měl bych také dokázat v této vodě plavat! Samozřejmé je vybavit se vestou, přilbou a neoprenem, ale připojistit se také nafukovacími vaky v lodi, několika spolehlivými přáteli, kteří jsou výkonnostně na výši, aby mne vylovili a kterým bych stál za záchranu. Potom mohu za vhodného počasí a vodního stavu vyrazit.

Několik let po sobě jsme s kamarády na Sázavě zachraňovali - nebo také už jen bezmocně přihlíželi. Doufám, že letos to nebude nutné. U vody je krásně a utopenci mají být jen na talíři.

Kuře