nůž, Standa, StandaJes~seznam.cz, 9/18/2003 3:09 PMAhoj!
V tomhle případě jsou možná i jiná řešení, ale jsou situace, kdy je ten nůž řešení opravdu jediné. Jednu jsem zažil a zachránila mě kamarádka právě jedině díky noži. Samozřejmě taky díky svému výkonu, který jsem dodneška nepochopil.
Měla takovej malej zavírák a nosila ho pořád u sebe. Všichni jsme se jí smáli, samozřejmě jen tak ze srandy, ale dělali jsme to. No a jednou jsme byli na vodě a už jsme měli ten den končit - nad peřejema, který jsme už neměli jet. Abych to zkrátil - meli jsme špatný informace a vlítli jsme do nich. Zuzka byla tenkrát vpodstatě začátečník a neměli jsme na to ani vybavení, ale už se nedalo nic dělat. Nějakou dobu jsme jeli dobře, ale pak jsme byli najednou na boku. Zuzka mi zmizela pod vodou, loď se otočila dnem vzhůru a já zůstal pod ní. Snažil jsem se vyplavat, ale nemohl jsem se skoro ani hnout. Byl jsem zamotanej do pětimetrový sňůry, co mi Zuzka říkala, abych si jí smotal. Jo, já jí neposlech a už jsem byl chycenej. Bylo to fakt šílený, nohy jsem měl přivázaný těsně u dna lodi a proud mě táhnul z lodě ven, takže jsem ten provaz vůbec nemohl uvolnit. Zmocňovala se mě panika a už jsem se začínal topit. Pak se loď zachytila mezi kameny, ale nijak mi to nepomohlo. Proud byl moc silnej. A najednou jsem cítil něčí ruce, jak mi šmátrají po nohou, párkrát to škublo a byl jsem volný. Potom mě ty ruce chytly a vytáhly na vzduch. Byla to samozřejmě Zuzka, držela mě za jedním balvanem, dokud jsem se nevydejchal a trochu se nesebral. Měla rozbitou hlavu a parádní otřes mozku, ale to jsem ještě nevěděl. Za nějakou dobu připluli kamarádi, kteří nás viděli, jak jsme do toho vlítli a spěchali nám na pomoc. Vytáhli nás na břeh, Zuzka mezitím upadla do bezvědomí. Byl jsem úplně vyřízenej - fyzicky i psychycky. Záchranka jí odvezla a mě zůstaly výčitky a nejistota. Jeli jsme za ní do nemocnice, a i když to bylo ze začátku zlý, nakonec to dobře dopadlo.
Pak jsem od ní a kluků zjistil, jak se jí to podařilo, že se ke mně dostala. Když vylítla z lodi, tak ji proud připlácl na balvan a na ten se vyškrábala. Byla vlastně už prakticky zachráněná a v tý době i v pořádku. Ale viděla, že já zůstal pod lodí, ta kus odplula a pak se zachytila, ale Zuzka mě pořád neviděla vyplavat, tak si řekla, že bych mohl být ještě pod ní. Skočila do řeky a nechala se proudem nést k lodi. Cestou dostala ránu do hlavy o nějakej šutr, ale nějak to ještě vydržela, zachytila se lodi, zjistila, že jsem tam připoutanej a zbytek už víte. Musím říct, že je fakt hroznej pocit si uvědomit, že ten, kdo ti zachránil život v situaci, kterou sis zavinil svou blbostí, to mohl zaplatit svým životem a že to bylo opravdu o fous. Protože já netušil, jak na tom je a po tom, co mě vytáhla, jsem byl hlavně šťastnej, že už nejsem pod vodou a vůbec jsem ji nedržel. Kdyby omdlela o chvíli dřív, nebo kluci připluli o chvíli pozdějc, řeka by ji odnesla a byl by konec.
Tak to je všechno - udělal jsem spoustu chyb. Snad jsem se poučil. Kilometráž si studuju vždycky osobně, nosím si nožík a šňůrám se zdaleka vyhýbám.
Ahoj Standa