Letošní zima, zdá se, se opět moc nevyvedla. Mráz byl jen týden a ta trocha sněhu, co napadla, rychle taje. To je ale příležitost ke splutí toků, které tečou vzácně. Po loňském seznámení se s dolním Bouřlivcem v rámci odemykání Bíliny nedočkavě obhlížím jeho vodočet na povodí Ohře. Situace se zdá dobrá, z VD Všechlapy tečou 2 kyblíky. Domlouváme se s kolegou na jeho vrchní část Hrob-Lahošť. Bouřlivec je zde krajinnými inženýry převeden do podoby tobogánů a skoků.

Bouřlivec

Spíše než potok to připomíná návštěvu atrakcí aquaparku. Sraz máme v Lahošti, kde však při pohledu do koryta Bouřlivce je mi jasné, že zde teče jen jeden kyblík. Skoky a tobogány pod Hrobem by tedy byly hoblování zbytků gumy z mého Heliose. Úspěšně simuluji zbabělost a začínáme pod posledním tobogánem u golfového hřiště Oldřichov. Kolegovi v plastovém kajaku to nedá a tobogán sjíždí s veselými doprovodnými zvuky drhnutí a škrábání.

Odhaduji, že kajak od teď má alespoň o půl kila lehčí. Od tohoto místa již Bouřlivec teče ZWC, místy ovšem velmi slušnou rychlostí. Brzy se objevují první překážky typu nízká lávka, které jsou pak průběžně po celém toku až do Lahoště.

Protože jsme přišli o atraktivní vrchní část, rozhodujeme se projet Všechlapskou přehradu a jet až do Bíliny. Pod Lahoští na chvíli končí regulace a Bouřlivec zde má charakter přírodní, tedy kvakovitý.

Tento úsek ale není dlouhý a kousek po přítoku Loučenského potoka se objevuje klidná hladina přehrady. Alespoň jsme zjistili, kde přehradní vodočet nabral ty dva kyblíky, neboť Loučenský potok má slušný stav. Dáváme si ho do pořadníku na splutí po Bouřlivci. Po ledoborecké vložce a přenášce vodního díla dojíždíme spodní část do Bíliny.

Loučenský potok

Převážíme se k Loučenskému potoku, na který nasedáme kousek pod Lomem. Tok je opět dílem krajinných inženýrů napřímen a zregulován. Vypadá to na klasický industriální kvak.

V podstatě teče stále po rovině, tedy přesněji po několika rovinách, které jsou od sebe odděleny skoky 1,5 m a 0,5 m a tobogánem do esíčka 50m.

Protože v regulaci to teče vcelku rychle a není moc kde zastavit, skáčeme a hoblujeme další vrstvy materiálu. Pod tímto zpestřením již žádné atrakce nejsou a tok je charakteru ZWC. Končíme v Lahošti, za kterou se nachází další tobogán asi 100m, ale už jsme lodě zdevastovali dost, tak si ho necháváme ujít.

Pokud zas poteče z Krušných hor, chce to na spodní část Bouřlivce z VD Všechlapy minimálně 2 kyblíky. Vrchní část je třeba omrknout na místě, vodočet Bouřlice je v Lahošti, kde mi připadá minimum 60 cm. Loučenský potok omrknout na tobogánu pod Lomem.

Tibor