Když se člověk chce do Pardubic dostat po vodě, má k dispozici hned několik možností. Nejjistější je připlout sem po Labi. O něco zajímavější je plavba po Chrudimce. Tahle řeka už ale nejde využít v sušších obdobích, protože na splutí nemá dostatek vody. Pravověrný potokář však před nimi dá určitě přednost Bylance. Tenhle potok sbírá vodu v Železných horách a pak míří v zásadě k severu přes pár vesnic, až dorazí do okrajových částí Pardubic, kde se vlévá do Labe.

Překvapí svižný proud i prudké meandry s nízkými lávkami

Optimální místo pro start plavby je u mostu při soutoku Bylanky s Markovickým potokem. Oba toky jsou zhruba stejně velké, takže množství vody v korytě se zdvojnásobuje. Kdo by čekal, že Bylanka vzhledem ke kulturní krajině okolo a blízkosti krajského města vypadá jako zregulovaná strouha, bude mile překvapen. V mělkém zářezu ve stínu břehových porostů sebou mírně kroutí při svižném proudu. Překvapit nemohou příležitostně spadlé klády nebo bariéra z naplavenin.

Brzy se dopluje do obce Dřenice, pod níž začíná asi nejhezčí úsek. Tady totiž Bylanka vytváří poctivé meandry lemované vzrostlými stromy. V úzkém korytě vzpříčené překážky se občas postarají o techničtější průjezd, kde žádné místo navíc nezůstává. Proud není vesměs tak silný, aby se při určitých zkušenostech nedalo zastavovat před náhle se objevivším zátarasem. Vystupovat se ale musí jen minimálně. Sám jsem při své plavbě byl na břehu nuceně jen jednou. Za menší vody se dá vejít i pod všechny lávky. S rostoucím průtokem to ale nepůjde, protože u některých moc velká rezerva nezůstává.

Od letiště je koryto regulované

Proud viditelně zpomalí po výjezdu z Třebosic. Tady totiž zadržuje vodu nižší stupeň, na kterém se kousla jedna kláda a na ní pak další větve. Celkově se tak vytvořila k metru vysoká barikáda. Skočit se to ale dalo. Nízké umělé stupínky se objevují i jinde na toku a všechny jsou bezproblémové. Za onou barikádou Bylanku posílí zleva přitékající Dubanka a to se pomalu blížíme k pardubickému letišti. Tady projde koryto výraznou změnou, neboť lidé dál už potoku nechtěli nechat jeho dosavadní volnost. Odsud je tak narovnán, jeho dno a břehy doslova vydlážděny. Od této chvíle se není třeba bát skoro žádných překážek, protože Bylanka je prakticky kompletně vyčištěna, i když břehy stále lemují stromy a keře. Díky nim to vydlážděné koryto nepůsobí tak hrozně. Tímto stylem se obepluje areál letiště a Bylanka vstupuje do zástavby na okraji Pardubic. Tady časem zmizí i poslední zbytky přírodního charakteru okolí a koryto je tu nově upraveno. Až zase novotou zářící břehy zmizí a propluje se pod jedním mostem, má člověk před sebou staré nefunkční stavidlo s výškou přibližně metr. Nebyl velký problém jet přes něj. Jen mne pak trochu překvapil navazující nižší stupeň, který se mi „povedlo“ přehlédnout.

Od letiště je koryto regulované

Jakmile se podpluje nedaleký železniční most, je to k ústí jen kousek. Tenhle závěr má zase přírodnější ráz s hezkým proudem a sem tam spadlou větví. Tady stojí také jedno stavidlo, ale nyní je trvale zvednuté. Za velké vody opatrně, abyste se pod něj vešli. Brzy poté se před lodí již otevře široká hladina Labe.

Bylanka je úzkým tokem do 4 m

Popsaný úsek Bylanky měří cca 10 km. Plavba je především díky snadnému úseku od pardubického letiště docela rychlá a neměla by zabrat více jak dvě hodiny. Obtížnost je v zásadě svižnější ZW a jen ojediněle se objeví lehká peřejka (max. WW I). V úseku pod Třebosice však potok vyžaduje (hlavně při velké vodě) přeci jen určité zkušenosti s jízdou v nepřehledném terénu, kde se možné překážky mohou objevit na poslední chvíli. Koryto před zregulováním u Pardubic má šířku do nějakých čtyř metrů, často ale podstatně méně, takže na splutí je lepší mít kratší obratnou loď. Od začátku regulace se dá jet s lehkou nadsázkou klidně i na menším raftu. Sjízdná je Bylanka logicky pouze krátce v případě rychlejšího tání nebo vydatnějších dešťů. Na sjízdný stav ale nepotřebuje žádné vyložené povodně. Vodočty jsou umístěny na mostech v Dřenicích a Třebosicích. První by pro splutí měl ukazovat alespoň nějakých 55 cm a druhý zhruba dvojnásobek. Na internetu bohužel dostupné nejsou, takže orientovat se dá leda podle vyšší vody v okolních tocích.

Vojta Brádle