Musím přiznat, že na letošní ročník závodu ČPV Sázava jsme odjížděli tak trochu s vráskami na čele. Předpověď počasí, která ještě v pátek hlásila na víkend prudké ochlazení společně s vodočty na minimech pro splutí moc optimismu neslibovaly. Za to, že se dalo závodit i za tak stížených podmínek, jsme nakonec mohli poděkovat hlavně skvěle připraveným pořadatelům, kterým se na Zlaté řece podařilo uspořádat velice pohodovou akci.
Reklama
Branka č. 2 na jezu a povinné přistání pod jezem.
To, že se žádné dramatické ochlazení konat nebude, bylo vidět hned v sobotu ráno v Týnci, kde byly v mumraji vodáků místo pláštěnek k vidění jen opalovací krémy a do neoprenů se soukali jen ti největší zimomřivci.
Přípravy před startem
Vodáků se zde hned po ránu sešlo opravdu hodně a už během výkladu tratě bylo podle počtu dětí vidět, že vodácký sport se o svou budoucnost rozhodně bát nemusí. Na trati tedy čekalo celkem 18 branek, mezi které se podle počtu vydaných čísel vypravilo více než 200 posádek.
Na výklad tratě navázalo losování věcných cen.
Výbornou přípravu pořadatelů bylo vidět už na prvním brankovišti v Týnci, kde se i v téměř prázdném korytě řeky dalo celkem úspěšně projíždět prvních pět branek. Těžší jedinci pak mohli jen tiše závidět malým prckům, kteří se svou muší váhou lehce projížděli i místa, na kterých ostatní drhli o kamenité dno.
Jeden z malých vodáků na brance č. 5
Zvláště u jezů, pod kterými byla umístěna většina brankovišť, se pak závodníci museli často proplétat nejen mezi brankami, ale i mezi spoustou vodních turistů. Ti mohli závod komplikovat hlavně u druhého brankoviště na Brejlovském jezu, které bylo umístěno ve starém rozvaleném náhonu. Zapříčená loď zde zdržovala závodníky během sobotního závodu a o tom, že i plastovou Sambu je možné doslova omotat kolem pilíře, nás neznámý šikula přesvědčil i v neděli.
I plastovou Sambu lze namotat na pilíř
Na dalších brankovištích jsme žádné komplikace nezaznamenali a osobně si myslím, že Sázava byla jedním z velice vydařených závodů. Dík tedy patří ještě jednou pořadatelům, kteří připravili spoustu pěkných zážitků zejména dětem. Náročnost závodu pro tyto malé vodáky jsme mohli vidět ještě při nedělním splutí. Jeden z nejmladších účastníků závodu, čtyřletý Kubík, pobavil početné vodácké publikum hned v začátku sobotního závodu. Za třetí brankou pádloval na háčku tak usilovně, až skončil ve vodě. Za rychlou záchranu malého vodáka děkujeme pohotovým rozhodčím. V neděli už pak Kubík v lodi po zásluze odpočíval.
V lodi se spí nejlíp Kubíku
Jirka