Dost těch obecných povídaček a hurá na vodu. Jenže: jak si do lodě vlastně sednout? Důležitým pravidlem je to, že loď by měla být obrácena špicí proti proudu jak při nastupování, tak při vystupování. Důvod je velmi jednoduchý. První nastupuje vždy kormidelník (zadák, kormidlo – sedí vždy vzadu), který musí být připraven po odražení od břehu řídit loď a háček (ten vpředu) ji drží -obr. I. Když je zadák připraven, zajistí např. zapíchnutím pádla do dna loď, aby háčkovi neodplula a háček odráží - obr. II., naskakuje a vyplouvá se - obr. III.

Pokud by zadák držel loď vzadu a nechal nastupovat háčka jako prvního, může dojít k tomu, že proud začne volnou špici unášet, a tím i otáčet loď po proudu. Jestliže háček není ještě usazen v lodi nebo zadák chce rychle naskočit, může dojít velmi lehce při silnějším proudu ke cvaknutí (otočení) lodě. Pokud se třeba povede nastoupení dobře, zadák však není ihned připraven kormidlovat a loď může najet na kámen.

Podobné je to i při vystupování z lodě – kormidelník by měl přistát u břehu s lodí proti proudu nejlépe ve vracáku (bude vysvětleno později), háček vyskakuje s koňadrou (provazem na špici) na břeh, tlumí náraz špice o břeh a pak drží loď. Teprve pak vystupuje kormidelník. Pokud by to bylo naopak a kormidelník by vyskočil jako první, může se stát, že se mu nepodaří zachytit loď a háček by sám za příslušného hrůzného vřeštění byl unášen proudem do neznámých a tajemných zákoutí řeky.

Loď při vstupu kormidelníka a následně i háčka musí plout na vodě, tedy neležet jako kapr na suchu. Proto je nutné vybrat si takové nástupní místo, které by vám umožňovalo nejen pohodlné nastoupení, ale také možnost se od břehu vůbec dostat. Častou chybou začátečníků je to, že nasednou do lodě, kde se jim zlíbí, a pak po usazení zjišťují, že loď sedí na mělčině a nemůže se hnout z místa. Mocným pícháním (odrážením pádla ode dna) se snaží dostat na potřebnou hloubku, ale to, že tím ničí loď, jim většinou nedojde. Velkou chybou je také nasednutí do lodi jednoho ze členů posádky, když je pod ní nebo vedle ní kámen. Tím můžete udělat díru v lodi ještě dříve, než vůbec vyplujete. Postup by měl být takový, že kormidelník po nástupu dostane záď od břehu na hloubku, aby nikde nedřela o kameny, a háček naskakuje do lodi tak, že jednou nohou nakročí do lodi a druhou, na kterou je stále ještě přeneseno těžiště, odráží loď od břehu a nastupuje. Háčkové pozor – s tím odrážením moc neváhat, protože s jednou nohou v lodi a s druhou na břehu moc dlouho nemusíte vydržet. Pak první musí za druhou...

Teď si musíme vysvětlit pozice obou vodáků. Háček má velmi důležitou povinnost, kromě pádlování - rozhoduje totiž o směru jízdy. K tomu ale potřebuje jisté znalosti - pokud je nemá, musí tento úkol zastávat na mírnější vodě zadák. U těžších řek je nutná perfektní spolupráce háček - zadák. Zadák má kromě buzerace háčka také na starost bezpečnou, a pokud možno plynulou jízdu. Jak může zadák buzerovat háčka? Jednoduše. Díky té vymoženosti, že řídí loď, je pánem a rozdává rozkazy. Háček, jakožto podřízený a lehce nahraditelný materiál, musí plnit beze zbytku následující povely:

• vpřed, pádluj, makej - háček by měl začít pádlovat. Na obr. vidíte záběr kormidelníka, kde je ještě v poslední fázi použito ulomení. Záběr vpřed se skládá ze zasunutí listu do vody, kdy tělo je nakloněno vpřed a spodní ruka napnuta, z tažení pádla podél lodi kolmo na vodu, kdy se tělo se záběrem narovnává. Poslední fáze pádlování u háčka nastává tehdy, kdy pádlo prochází kolem těla, začíná se vytahovat se sklápěním do vodorovné polohy listu k hladině a přesouvá se opět vpřed. U kormidelníka se však ještě pádlo v záběru za tělem přetáčí do polohy rovnoběžně s lodí a pak mu list slouží jako kormidlo.
• kontra, vzad - zn. pokyn pro pádlování vzad, kdy pádlo zasunete za sebe a tahem pádla podél lodi dopředu pádlujete vzad.
• lego – povel velmi oblíbený u háčků, málo používaný u zadáků - nepádluj, pauza. Tedy pouze v případě, kdy kormidelník je dominantnější a nenechá si háčka přerůst přes hlavu. V opačném případě si háček dává lego po 3 záběrech se slovy, že je dnes strašně unavený, si lehá na bagáž a usíná.
• přitáhnout - povel pro přitažení špice lodě výklonem a záběrem směrem k boku lodě. Používá se např. při ostrých zatáčkách, kdy kormidelník nestačí srovnat špici v proudu, háček mu tímto záběrem špici "urve" na svoji stranu a kormidelník si pak jen rovná záď.
• odlomit - pokyn pro odlomení špice. Použití je stejné jako u přitažení, ale směr odchýlení špice je na druhou stranu.
• Pak množství povelů, které přímo nesouvisí s jízdou, ale jsou však velmi důležité – uvař, umej kotlík, skoč pro pivko .... (každý kormidelník si jistě místo těch teček doplní další možnosti)

Neuposlechnutím těchto rozkazů se háček vystavuje nebezpečí, že bude vykoupán, popřípadě dokonale postříkán. Ten si to většinou nenechá líbit a začíná pravý vodní boj. Zvláště pak v případě, že je háček ona a zadák on. Nastává čas vzpoury. Háček začne mudrovat, že kormidlování není žádné umění a že by to zvládnul každý. Kormidelník zase nadává háčkovi, že kameny jako barák přehlíží a oznamuje je až v okamžiku najetí slovy: „A hele, kamínek.“

Spravne drzeni padla

Spatne drzeni padla

Petr