Listopadový svátek si již tradičně prodlužujeme o den dovolené a vyhříváme si své staré kosti v teplé a smradlavé vodě. Letos byly naším cílem termály v severním Maďarsku - Miskolctapolca a Egerszalók.

Start za Letkésem

Je čtvrtek ráno. Mrzne, postupně se rozednívá a my fičíme po dálnici podél Váhu. Přes Nitru, Želiezovce a Salku přejíždíme do Maďarska. Za mostem přes Ipeľ uhýbám doprava podél proudu a zastavuji asi 2 km za Letkésem vpravo na vyhlédnutém místě u závory na dohled od řeky. Budiž třikrát sláva leteckým snímkům.

Ipeľ protéká údolím

Pořád je jen těsně nad nulou, ale je bezvětří a vykukuje i sluníčko. Je fajn. Jdu na to. Z vysokého břehu opatrně sklouznu do řeky. Ipeľ je zde široký okolo 30 m a překvapivě svižným proudem míří k jihovýchodu. Protéká širokým údolím mezi kopci, které hladinu převyšují téměř o 300 metrů a tvoří přirozenou hranici mezi Slovenskem a Maďarskem. Vodočet udává průtok asi 7 a půl kubíku a pro můj úsek je vody dostatek. Voda je studená a relativně čistá.

Krátce po startu objíždím zleva ostrov a proud trochu zrychlí a hladina se i zavlní. Břehy jsou lemovány mohutnými stromy, které jsou už bez listí, a tak téměř nic nebrání výhledu na okolní krajinu. Málo frekventovaná silnice, která tok sleduje po levém břehu, se od vody trochu vzdálí a důstojný klid na řece už nic neruší. Jen občas míjím hejno divokých kachen a nerad vyplaším pár volavek.

Splouvám hraniční řeku

Po necelých 4 kilometrech se silnice opět přiblíží, stejně jako stráně na levém břehu a proud opět poněkud zrychlí. Míjím maďarskou vesnici na levém břehu, pak i slovenskou na pravém a zdravím se s několika rybáři. Kopce už definitivně ustupují. Proud se zpomaluje a řeka se rozšiřuje postupně až ke 40 a před soutokem i k 50 metrům. Stále usilovně pádluju, směr toku se na chvilku obrací k východu a poté k jihozápadu. Podplouvám vysoký železniční most a již jsem na dohled Dunaje.

Soutok s Dunajem

Soutok řek je pro mě vždycky něčím magický a vzácný. Ještě vzácnější je proplout takovým místem. Jedinečné je vplut do moře a ústí Ipeľu do Dunaje je tomu velmi podobné. Pádluju asi 50 metrů do veletoku širokého asi 3/4 kilometru. Jak se vzdaluji od břehu, nabírám postupně rychlost a soutok zůstává daleko za mnou. Vepředu vpravo se tyčí další malebné kopce okolo Višegrádu.

Po kilometru přistávám vlevo u přístavu trajektu v Szobu, který je ale teď mimo provoz. Mám za sebou asi hodinu a půl a celkem 10 kilometrů plavby. Ve Višegrádu se trajektem přeplavíme na pravý břeh a po prohlídce hradu a vynikajících husích játříčkách pokračujeme do Miskolce.

Tipy na další program

Kromě relaxu a hradů jsme zavítali do nedalekého údolí řeky Szinva. Pod malou přehradou Hámori-tó se říčka prolamuje velkým spádem mezi vysokými skalami. Dokonce už zde byla spluta. Voda zde bude samozřejmě výjimečně a musí to být klika vychytat příhodný stav. Pokud tu budete a nepodaří se Vám to, projděte se okolo, stojí to za to. Nad nedalekým hotelem je dokonce i vodopád.

A ještě dvě věty pro milovníky teplé vody. V Miskolctapolce si můžete zaplavat v bazénech, které se nacházejí v jeskyních a v Egerszalóku na stráni hned vedle venkovních bazénů jsou travertinové kaskády, takové malé Pamukale.

Jirka Hodic – VK Slavia Hradec Králové