Polská Drawa je nejen krásná ale i populární a díky tomu nabízí pro vodáky i zázemí v podobě řady půjčoven a tábořišť. Na horním toku protéká několika jezery a vojenským prostorem. Nejoblíbenější částí je průjezd přes Dravieňski Park Narodowy, který začíná Adamovým jezerem cca na říčním km 69 a nabízí plavbu pralesem s (téměř) neudržovaným korytem. Pro úsek přes NP doporučuji v sezóně plavbu mimo víkendové dny, nebo aspoň nezačínat v sobotu. Pro průjezd NP je potřeba získat v Drawně permit 6ZL/den (max 700 lidí na den) a zaplatit nocleh na některém z tábořišť v NP. Jednodenní sjezdy poláci většinou končí na tábořišti Bogdanka (tábořiště km 50, začátek NP výtokem z Adamova jezera cca km 68,5) a tam je tím pádem o víkendech hodně rušno. Doporučuji vyjet z Drawna cca do 10.00 a dojet na tábořiště Sitnica (km 43,5).

My jsme v sobotu ráno v úřadovně NP u mostu v Drawně pořídili vstupenky na neděli a pondělí a v půjčovně vyzvedli zamluvené kanoe. (www.kajaki.com.pl – Albert má několik velkých laminátek a dá se s ním domluvit pro menší skupinu i přespání na trávníku u mola půjčovny, s pergolou, ohništěm a grilem). Běžně nabízené plastové deblkajaky se mi nezdály příliš vhodné na vícedenní plavbu na těžko, s ohledem na nedostatek prostoru pro zavazadla.

V sobotu jsme jeli úsek Prostynia – Drawno (km 83,8 – 69,7). Pohodový úsek s tokem meandrujícím rákosinovými bažinami a lesem, s občasným prodíráním hustými porosty vodních rostlin a na konec přes jezero do Drawna.

V neděli pokračujeme z Drawna do národního parku. V úseku od výtoku z jezera až po tábořiště Bogdanka je velké množství napadaných kmenů. Většinou je možno prokličkovat a přejet nebo přetáhnout kmeny na hladině. Někdy jsou u břehu prořezané úzké průjezdy.

Po Bogdanku byly dvě "povinné" přenášky s ohledem na zablokované koryto, z nichž první s upraveným skluzem na levém břehu. Vzhledem k množství překážek je potřeba počítat s delším časem. Navíc byl na řece velký provoz často zcela neřízených a neřiditelných "kajakářů" z místních půjčoven. S ohledem na počet napadaných stromů v korytě a komplikovaných průjezdů to může být problém. Ačkoliv je řeka kategorizována jako ZW, tak s ohledem na počet překážek v pralese NP se velmi hodí umět přiměřeně ovládat loď a znát zásady typu „náklon na překážku“.

Několikrát jsme viděli, jak Poláci klesají ke dnu nebo vytahují zatopený plastový kajak zpod stromu. My jsme jeli z Drawna na Sitnicu cca 7 hodin čistého času. Od Bogdanky po Sitnicu překážek výrazně ubývá a není potřeba přetahovat.

Další den z tábořiště Sitnica romantická krajina a překážky už spíš pro zpestření plavby. Řeka pořád teče (až na krátký olej nad elektrárnou) a krajina se příliš nemění ani po výjezdu z NP. Za jeden den jsme dojeli až na vysedačku km 2,4 (cca 41 km od Sitnice, několik hezkých tábořišť ale umožňuje rozdělit úsek na dvě etapy celkem podle libosti). Na tomto úseku jsme v pondělí už nepotkali na vodě nikoho až k půjčovně nad vysedačkou. Jediná přenáška je přes jez elektrárny s upraveným skluzem na přetažení na pravém břehu. O kousek dál se Drawa vlévá do Noteče, který dál pokračuje (při pohledu z auta) celkem nezajímavě, narovnaným korytem otevřenou a obydlenou krajinou.

Petr „Peetrs“ Novotný