Šturmování v práci i rodinné oslavy jsou za námi, týden dovolené před námi, naplněné barely, pádla a smotaná Palava stojí připravené na schodech před bytem, tak jen rozhodnout, kam s mužem pojedeme. V letošním suchém létě a s naším zvykem nejet žádnou řeku dvakrát je to docela oříšek. Do poslední chvíle jsme si mysleli na Poprad, ale ten dva dny před naším odjezdem vyschl také. Jako náhradní řešení volíme Oravu, no a pak se zkusíme podívat, proč se nejezdí Váh.

Voda se pouští především o víkendech

Splutí Oravy je možné díky upouštění Oravské přehrady. Abychom stihli vodu, vyrážíme prvním sobotním vlakem z Brna přes Bratislavu a Kralovany do Tvrdošína, odtud táhneme věci 1 km k řece. Termíny a časy pouštění vody jsme zjistili na dispečinku vodních elektráren v Trenčíně na čísle +421 326542236 a zdá se, že jsou k vodákům vstřícní a pouštějí především o víkendech. Voda doběhne za 5 hodin do Oravského Podzámku, za 7 hodin do do Dolného Kubína a za 11 hodin do Kraľovan. A tak ještě prvních pár minut ve vláčku z Kraľovan do Trstené koukáme smutně na prázdné koryto a vzápětí se údolím valí světle šedá kalná voda. Bohužel nás nenapadá jiné vysvětlení, že celý kraj zatím postrádá čističky.

Orava je široká rychlá řeka bez záludností, není třeba držet se proudnice, vody je všude dost. Dvě magnetické skály, jedna na začátku a jedna na konci (tu druhou okusí jen ti, kteří se vydají levým říčním ramenem) byly vítaným, žel ojedinělým zpestřením.

Pozor na stupeň u Istebné

Ani jedna ze dvou různých kilometráží, které jsme si stáhli z internetu, však nevaruje před jediným možným průšvihem, kterým se může stát stupeň z volně ložených kamenů u Istebné. Tvoří se za ním silný válec, jet jsme si ho netroufli. O kus dál postávali hasiči, kolem nich hafo vodáků a ptali se nás, zda jsme neviděli člun v problémech. Neviděli. I raft za námi přenášel po suchu. Nenápadně se ptám, zda to někdo jel. Ano, kanoe se převrátila do válce a raft jedoucí za nimi je převálcoval. Vodáci z kanoe ještě v šoku ukazují hasičům odřeniny. O nějakého půlkilometru dál vidíme u břehu mezi vrbičkami pytlík s uplavanými věcmi – plavky, tričko, nic důležitého. Proti proudu to nedáme, zpět po silnici se nám v třicetistupňovém vedru nechce, věšíme pytlík na vrbu blíž proudu a doufáme, že si ho ti za námi všimnou. Myslíme, že člun v problémech už hledat nemusejí, nejspíš tu kolizi uviděl někdo z břehu a hned volal hasiče.

Od hráze po soutok za 2 dny

Splutí nám trvalo 8 hodin čistého času. V sobotu od 15 do 18 hod z Tvrdošína před Oravský Podzámok, v neděli s přestávkami ten zbytek. Kilometráž na Raftu už je dost zastaralá (pozn. redakce: kilometráž byla upravena a nově byla k řece zařazena i mapa), na řece je mnohem víc mostů, vzhledem k šíři řeky a bytelnosti všech je těžké odlišit silniční mosty od těch pro pěšáky.

Dalšími orientačními body jsou z řeky jen hrad v Oravském Podzámku, paneláky a jediná hospoda u vody v Dolném Kubíně (mají tam jen pivo, vaří se asi o 200 m dál v kolibě) a pak až soutok s Váhem – oproti Oravě mnohem čistším. Kromě výše zmíněného stupně není na Oravě žádný jez. Řeka začíná být vodácky využívaná, viděli jsme i dvě tábořiště, ale sami jsme tábořili volně v přírodě. A výhled z řeky nemá chybu, hory jsou všude dokola.

Tak dva dny za námi, ještě sedm před námi a čeká nás Váh, který na Raftu ani nemá kilometráž. Ale to si nechám na příště.

Slávka