Řeka Enns je velmi rozmanitá a lze na jejím toku najít několik vodácky zajímavých míst. O horní části jsme již článek psali, a tak se zkusíme podívat na úsek o trochu níže mezi dvěma velmi obtížnými soutěskami Gesäusee a Kummerbrucke.
Reklama
Když přijíždíme na místo, prší nám již vytrvale několik hodin. Nejprve se jedeme podívat do kempu, který je u výstupního místa a který je i případnou velmi dobrou alternativou pro přeplněné kempy na Salze. Cena je 5 Euro za osobu a k tomu je sprcha s teplou vodou v ceně. Čekáme zde na zmírnění deště, ale ono stále prší. Nedá se nic dělat, pojedeme tedy za deště. Vyjíždíme asi 6km zpátky proti proudu na konec Gesäusee, když se nám z auta zdá něco divné. Ten vyschlý potok, který jsme právě přejeli po mostě, už najednou vyschlý nebyl, ale slušně valil. Takto míjíme asi další dva potoky před hodinou suché, které se během chvíle stačily naplnit.
Zastavujeme pod železničním mostem na malém parkovišti a rychle se za prudkého lijáku převlékáme. Na Enns zatím není známka o vzestupu místních potoků a stále má mírně podprůměrný stav. Vynášíme si lodě ještě 100 m nad most, odkud vyrážíme.
Konec Gesäusee
Začátek pod Gesäuseeingang je nejobtížnější na tomto úseku a hned pod mostem se řeka dělí na dvě ramena (Nohavic). Jediné průjezdné je levé, přesto jsou v něm docela dobré „díry“. Obtížnost zde dosahuje až WW III-IV, ale po 300 m, kdy se ramena opět spojí, již obtížnost značně polevuje. Dále je jedná o rychlý proud s obtížností WW I-II a místy okolo WW II+.
Spojení obou ramen
Když jedeme kolem vtoku prvního potoka, řeka najednou dostává jinou barvu. Ten malý potůček, který byl ještě před hodinou zcela suchý, najednou obarvuje světle hnědou barvou mohutný tok Enns. Než dojedeme těch pár kilometrů k dalšímu mostu, je barva Enns jako při povodni.
Enns mezi soutěskami
Cestou míjíme z dálky vypadající skokanský můstek, který ale trčí několik metrů nad vodou. Přijedeme blíže a vidíme, že se jedná o široký šikmý prkenný žlab nad železnicí, který ji má ochránit před padajícím kamením (kamenopád).
Skluzavka pro kamenopád
To se už blížíme k výstupnímu místu pod silničním mostem vpravo. Vytahujeme lodě a já se pobaveně dívám na chemické WC umístěné ve stráni na dřevěném podstavci se schůdkami asi 1 vysoko nad zemí. Nějak nechápu, proč je záchod umístěn na vysokém podstavci, když by mohl být v pohodě na zemi. Druhý den ráno jsem ale pochopil. Enns byla po v podstatě nekončícím dešti tak rozvodněná, že dosahovala až do půlky schodiště na kadibudku. Odhadem stoupla o 4 – 5 výškových metrů.
Tento úsek mezi soutěskami je vhodným doplněním Salzy, která je zhruba 30 km daleko. Začátek je těžší, ale pak už se jedná o méně náročnější divokou vodu v délce cca 6 km. Sjedete to zhruba za 1 hodinu. Výhodou je celoroční sjízdnost. Další možností je pak pěší prohlídka ze břehu obou soutěsek s obtížností až WW VI.
Pokud byste pokračovali až na vzdutí přehrady Kummerbrucke (letos se vypouštěla), dejte si pozor na sesuv půdy zhruba 100m před vysedacím místem v Gstatterbodenu. Jedná se o peřej WW IV+ s množstvím ostrých kamenů, která vznikla během padání lavin v roce 2005. Místo pohodové vody, kterou byste očekávali, přichází naopak tato past.
Petr