Jako obvykle jsme na začátku července zamířili do Polska. Již v Liberci jsme potkali partu vodáků směřující na Bóbr, a když jsme jim sdělili cíl naší cesty, jen udiveně krčili rameny. Znali Wdu, ale Gwdu? Přitom povodí této řeky nabízí již na raft.cz zmiňovanou Pilawu jako svůj největší přítok a dále několik dalších dobrodružných potoků, patřičně zapadaných a majících vodu snad i v době největšího sucha. Protože ty jsme nestíhali (přece jen 5 dní je málo a už přes noc nedojedeme tam, kam bychom chtěli) tak jen ve zkratce – Dobrzyca, Rurzyca, Glomia či Plytnica, ale najdete si sami i další potoky.
Reklama
Začátek pod přehradou
Protože neradi pádlujeme na přehradách či jezerech, tak vybíráme úseky bez těchto překážek. Gwda vytéká z jezera Wierzchowo směrem na jih. Severně od jezera teče řeka Radew a západně řeka Parseta. Ovšem obě tyto řeky tečou již posléze na sever, aby spojily své vody s Baltem. Obě patří k zajímavým vodním tokům, jenže jsou ještě dál než Gwda. Cesta ke Szczecinku (město nedaleko něhož vytéká Gwda z jezera Wielimie) je od Prahy necelých 700 km a to je při odjezdu v odpoledních hodinách štreka, kterou dělíme napůl. Nocujeme u říčky Obra a druhý den dojíždíme do Gwda Wielka, kde začneme plavbu.
Gwda v lesním úseku
Úsek bez jezer či přehrad je do Ledyczku, jenže to je docela krátké, takže do Krepska. Pod výtokem z jezera Wielimie je říční úsek, kde Gwda teče lesy i loukami, kroutí se v četných zákrutech a stromů v cestě není mnoho, v podstatě žádné. Prostě pohoda. Pokud jedete na těžko, pak něco přes 70 km celého úseku do Krepska můžete libovolně rozdělit do 3 či 5 dní. Míst na táboření je dost, ale pozor. Není jich zase tolik, abychom nemuseli kolem čtvrté odpolední hlídat, kde se dá nocovat. Břehy jsou jinak bažinaté a zarostlé. Pokud se dostanete k mapě s kilometráží od Zbygniewa Galinskiego, jsou tam místa na nocování uvedena, ale ne všechna jsou v současnosti použitelná. Pokud však pojedete s každodenním pendlováním aut, je to složitější. Ne všude jsou přístupy k řece a ty ostatní jsou většinou po lesních cestách vhodnějších pro auta s vyšší světlostí podvozku. První takový „biwak“ je u hájovny Jeleni Ruczaj, která je u mostku na levém břehu, ale s autem se obtížně dostanete až k jezu u Golebiewa. Je tu samota s ochotnými lidmi, kde jsme za 7 stanů platili 70 PZL, dostali vodu a nechali auta.
Jízek pod Golebiewem
Kousek za tímto prvním jezem je pod lesním mostkem další stupínek, ale v pohodě sjízdný při levém břehu. Teprve po dalších čtyřech kilometrech je elektrárna, kterou musíme přenést. I zde by šlo tábořit. Ale 4 km za den je opravdu málo. Za tímto jezem u Lubnice vplouváme do rezervace „Dolina Gwdy“. Ne že by se příliš změnilo, ale stromů v korytě přibývá, řeka se stále příjemně vine lesním nehlubokým údolím, prostě dojem divočiny je dokonalý. V tomto úseku tu divočinu přeruší přenášení dvou jezů elektráren a před Ledyczkem, kde má být kemp, se k řece dostává zase civilizace. Kemp má být za silničním mostem na levém břehu. No vodáci tu táboří, ale brána je beznadějně zavřena řetězem s rezavým zámkem. Jediný přístup je po vodě, ale zas je to kousek.
Gwda v Ledyczku
Jen několik kilometrů pod městečkem se proud řeky zastavuje na jezeru Podgaje, kde musíme přepádlovat 5 km „voleje“. Čeká nás dvoje přenášení ještě před Grudnou. Pár míst na přespání by se tu našlo, ale pokud chceme dojet až k autům, čeká nás další jezero – tentokrát „Zbiornik Jastrowski“. Přenesením jeho hráze jsme na dalším kempu, do Jastrowie jsou to necelé 3 km, ale město nepotřebujeme. Vody i zásob zatím máme dost. Další den přenášíme hráz jezera Ptuszowskie a po krátkém úseku přírodní řeky je tu Tarnowski mlyn. Kemp se vším všudy, skoro se nám stýská po divočině. Trochu náhradou je zase řeka, nikoliv jezero, která meandruje ke Krepsku, kde tentokrát končíme.
Některá tábořiště spravují místní lesní závody
Do soutoku s Notečí zbývá něco přes 30 km s jezerem Dobrzyckie a městem Pila, pod nímž se zdají meandry Gwdy nesnesitelné. Řeka vytéká do otevřené krajiny a mnoha zákruty se dostane do Noteče. Proto většina vodáků končí v Pile. Je to určitě lepší, a pokud zbude čas, pak je tu Pilawa a další sjízdné přítoky Gwdy.
Vojta Jančar