Letos nám nevyšla Ohře s kamarády a tak jsme se rozhodli vypravit samostatně na Hron v termínu 14.-18.6.2015. Sehnala jsem různící se kilometráže a návody, jak sjet Hron, fotografie jezů a popis řeky. Rozhodli jsme se, že pojedeme autem, které necháme v Nemecké a pak se pro něj vrátíme. Původní plán zněl jasně: Nemecká, popřípadě Brezno – Šášovske Podhradie.

Bouřka nám zvedla hladinu vody

Projíždíme krásnou Slovenskou kopcovitou přírodou, pomalu se stmívá a úplně po tmě mě překvapují mega serpentýny ve Vysoké Fatře. Po půlnoci jsme na místě. Roztahujeme celtu v klidném poloprázdném kempu a jdeme bydlet do spacáku pod širákem. Zhruba ve tři mne napadá, kdo to tu furt fotí a během minuty prcháme na štěrk pod přístřešek.

Lijavec zvedá vodu na krásných 126 cm a z Brezna 53 cm, což je 4 cm nad minimum. Kempař povedal, že by tam neliezol, že budeme hladať cestu … ale vodák z Česka se sucha nebojí. Platíme 2 eura/noc za auto a 3,5 eur/noc za osobu (možnost teplé sprchy za 1eur – pěkné), bagáž necháváme v Nemecké a jen tak na lehko vyrážíme Vlakem do Brezna. Nafukujeme Pálavy a jedem. Voda teče rychle, je samá peřejka a nemusím ani hrábnoutpádlem do vody. Kolem nás je krásná krajina Nízkých Tater, počasí nám přeje a je to prostě paráda! Jeden jez, který sjíždí jen kamarádka, já fotím a natáčím.

Na Hronu je několik hezkých kempů

Projíždíme továrnou. Vůbec to není depresivní jak někdo psal. Žije to tu. Vyrábí se. Není to opuštěný strašák. Za necelé 3 hodinky jsme opět v Nemecké. Bez zadrhnutí, bez jediného problému. Vaříme oběd, přibalujeme veškerou bagáž a dál už na těžko. Odpoledne přicházejí očekávané bouře, ochlazuje se a je nám jedno že ze spodu nás máchají peřeje a seshora déšť. Dojíždíme do kempu Mlynčok. Rychle se převlékáme do suchého pod přístřeškem u kiosku, objednáváme horký čaj a borovičku a vaříme polívku. Je červen, tak mají jen párky a hermelín. Sezona začíná až červencem. Jinak nádherný kemp a fajn obsluha. Navíc nám hraje z reproduktoru Kalandra a Nohavica. Kemp stojí 3,7eur / noc. Dostává se nám luxusního spaní na podiu s oponou, které je součástí kiosku, pořádávají zde koncerty. To je pak rušněji.

Díky zvýšenému stavu jsou na řece peřeje a rychlý proud

Ráno pokračujeme do Iliaše. Opět parádní, rychlá voda, po cestě pouze Hať Šalková. Prý je před ní stupeň, ale my jedeme ve chvíli, kdy naplno zadržuje vodu. Kilometr před ní začíná volej, pod kterým mizí stromy i zmíněný stupeň. Je tu z vody dostupná hospoda, jen se vyjdou schody. Dáváme si pivko a jdeme nakoupit do místní jednoty přes silnici. Dojíždíme kam se to dá a jez přenášíme vlevo. V tu chvíli naducané vaky začínají pouštět vodu a rychle se to tu plní.

Čeká nás rychlá voda, peřeje. V Iliaši obzvláště, nutno umět kotvit v silném proudu. Hloubka je tu 3 m. Překvapuje nás upravený kempík s kioskem, suchým WC a sprchou ze studánky. Kempař Fero má všechno - má dřevo, rošt, Pepo…a hlavně je nesmírně ochotný. Kemp 2Eura. Doporučuji!

Tento den chceme dojet do kempu Budča. Čeká nás jak jinak než rychlá voda. Na řadě jsou peřeje Vlkanová a pak zastávka v Hronseku, kde se jdeme podívat na Drevený Kostolík – památka Unesco – 1726. Stojí opravdu za zastavení. Dokonce jsme měli prohlídku.

Dva dny před námi byly impozantní, nyní fajn pohoupáníčko. My, co čekali, že naše výprava zastaví a půjdeme na pivo, ale nestalo se tak, najíždíme špatně a jedeme mimo to nejlepší. Alespoň natáčím. Doporučuji jet vpravo a dojít si pak do hospody - po celou cestu do Budča totiž není žádná další šance jít někde na pivo či jídlo.

Zastavujeme ve Zvolenu pod mostem a jdeme nakoupit do supermarketu. Kousek za Zvolenem po levé straně je studánka s báječnou vodou, z vody je vidět zábradlíčko. A je tu kemp Budča. Vypadá parádně, má nachystaná betonová ohniště, upravený trávník, trampolínu pro děti. Co mě překvapuje, tak rozhodně společné WC pro muže a ženy vč. Sprch se studenou vodou. Kemp stojí 3 Eura.

Ráno vyrážíme na poslední úsek do Šášova. Voda výrazně zpomaluje, začínají úseky, kde se musí makat, protivítr a voleje. Přenášíme vpravo kolem elektrárny a pokračujeme pěknou přírodou na klidné vodě. Přijíždíme do Jalné a všímáme si, že je tu vlaková zastávka. Vzhledem k tomu, že dnes chceme stihnout dojet zpět do Nemecké, rozhodujeme se rychle. Zde končíme, sfukujeme lodě a sedáme na vlak.

Hron všem doporučuju. Taková voda u nás není. A co víc si přát, než rychle tekoucí vodu s peřejemi, krásné počasí, stav vody kolem 125 cm a milé lidi okolo. Byly to 4 krásné dny a vím, že zase pojedem!

Kamila