Na jaře jde splouvat kdeco. Proto se v druhé půli března 2023 chystáme s jednou kánoí do západních Čech na říčku Tichou, levostranný přítok Mže, po které chceme i pokračovat do sevřeného romantického údolí.
Reklama
Tichá z Brodu
Říčka Tichá neboli (západočeský) Hamerský potok bývá splouvatelná po tání či po deštích. Na základě zpráv o její silné zapadanosti na horním a středním toku začínáme až čtyři kilometry před ústím v Brodě (nad čím jiným, než nad Tichou). Železniční stanice v obci signalizuje možný bezproblémový návrat k autu.
Říčka Tichá a kostel svatého Jakuba v Brodě nad Tichou (km 4)
Nafukujeme baraku na trávníku u dětského hřiště nad místním mostem. U mostu stojí kamenný svatý Jan a žehná zdar naší plavbě.
Říčka Tichá pod Brodem
Koryto je zpočátku srovnané, takže protékající dva kubíky vody za sekundu k plavbě v pohodě dostačují.
Tichá u osady Karolina Dolina
V zákrutu říčky u osady Karolina Dolina potkáváme jediný zátaras. Padlý strom obnášíme po levém břehu.
Padlý strom na dolním toku Tiché
Následuje kamenitý úsek, kde na rozlivech už mírně dřeme. Pak překonáváme krátký volej nad jediným zastiženým jezem.
Sjízdný jez na Tiché u železničního mostu (km 0,8)
Jez splouvám přes korunu na pravé straně. Pak nás příjemně pohoupají drobné peřejky a Tichá nás vyplivne do širší říčky Mže.
Peřejky na Tiché před ústím, v pozadí zprava přitéká Mže (km 77,7)
Kde je Mže nejkrásnější
Mže je řeka mnoha tváří. Kánoisticky využitelná by byla už na přehradě Lučina, to se ale vzhledem k ochrannému pásmu vodárenské nádrže nesmí. Pod přehradou pořádají pravidelně vodáci z Tachova vypouštění a splouvání sousedského charakteru. Po peřejkách pod přehradou je zajímavý i průjezd Tachovem a občerstvení u ohníčku v loděnici pod městem. Pod Tachovem začíná džungle. Ta končí až právě poblíž soutoku s Tichou, kde začíná pro mě asi nejhezčí úsek této řeky. Před Stříbrem jezů přibývá, až se voda zastaví na klidné hladině přehrady Hracholusky. Pod přehradou už Mže tolik nedovádí, připomíná spíš dolní tok svých sester Radbuzy a Úhlavy, nebo menší Berounku.
Mže pod soutokem s Tichou utrpěla náletem kůrovce
Říčka Mže má aktuálně jarní vody dostatek, vodoměrná stanice ve Stříbře uvádí 14 kubíků za sekundu, tady to bude okolo devíti. Pěkné údolí Mže bylo v posledních letech poněkud devastováno náletem kůrovce. Připlouváme k jezu nad Pavlovicemi, který obnášíme po levé straně.
Jez nad Pavlovicemi se přenáší vlevo (km 76,2)
Následují svižné peřeje, kde je ovšem vody jen tak akorát ke splutí, protože jí část zmizela v náhonu nad jezem.
Srovnané koryto a peřeje v Pavlovicích
Podplouváme silniční most v Pavlovicích, pod kterým se řeka trochu uklidňuje.
Most v Pavlovicích – osadě Josefova Huť (km 75)
Následuje dlouhé opuštěné lesnaté údolí, kterým prochází železnice.
Mže pod Pavlovicemi
Jarní plavba po Mži je příjemná, po zbytek roku bohužel tento úsek dostatek vody většinou nemívá. Připlouváme k jezu Černý mlýn, splouvám ho přes korunu po šikmé spádové desce.
Jez Černý mlýn (km 73,6)
V romantickém údolí míjíme chatové osady, na jaře ještě zčásti spící. Elegantní skorci tu loví vodní hmyz, konipasové se pohupují na opuštěných balvanech, vzduchem se občas mihne i ledňáček.
Lávka přes Mži
Osady propojují s druhým břehem a železnicí nejrůznější pěší lávky.
Kosový potok
Doplouváme na romantický soutok Mže s dalším levostranným přítokem - Kosovým potokem. U soutoku můžete použít lávku přes potok a příjemnou lavičku s výhledem.
Soutok Kosového potoka (vlevo) se Mží
Kosovým potokem aktuálně bystře plyne přes 3 kubíky kalné vody za sekundu. Za tohoto stavu je zřetelně sjízdný. Proto si loď vytáhnu pár set metrů nahoru…
Kosový potok nad soutokem se Mží (km 0,2)
… a po pěkném proudu bez překážek spluju zpět.
Kosový potok nad soutokem se Mží
Mže podruhé
Romantická plavba po Mži pak pokračuje. Podjíždíme vysoké železniční mosty.
Železniční most přes Mži s pilířem starého mostu
U železniční zastávky Ošelín přistáváme. Kolem kvetou trsy sněženek. Doprovázím pendlujícího háčka na železniční stanici a sám se vracím k lodi.
Kvetoucí sněženky na břehu Mže u zastávky Ošelín (km 66,8)
Řeka mě unáší mezi olšemi dál. Pod Ošelínem se na Mži nachází i několik rozvalených jezů, aktuálně tvořící jen stupně či peřejky. To všechno bylo na jaře 2023 bez problému sjízdné.
Mže pod Ošelínem
Údolí lemují tmavé skály, často porostlé mechem. Potkávám nějaké vodní zvíře, asi vydru, ale rychle se potápí, takže na detailní identifikaci nebyl čas.
Skála na břehu Mže nad Svojšínem
Slunce se pomalu sklání k západu. Končím u jezu a mostu ve Svojšíně, v blízkosti další železniční zastávky.
Most přes Mži ve Svojšíně (km 59,5) focený z konstrukce jezu
Závěr
Krásný skalnatý kaňon Mže představuje za vyššího jarního stavu vody velmi pěkné vodácké splutí. Na příště nechávám průzkum nadějně vypadajícího Kosového potoka. Na proudném úseku dlouhém 22 kilometrů jsme přenášeli jen jeden jez a obnášeli jeden strom. V krásném čundráckém ráji jsme nepotkali jedinou loď. A tak nehleďte na to, že jméno říčky Tichá evokuje klidnou volejnatou vodu a na Mži může mžít, a za příhodného průtoku se sem vypravte taky.
Ahoj Eki