| Diskuse nad článkem |
Jo, Jihlavka, Vladimír, 11/29/2010 12:38 PMJihlavku jsem často jezdil ještě před zatopením údolí, byla to ta nejkrásnější a nejromantičtější řeka. Od té doby mám vždy, když ji jedu, pocit, jako bych se opaloval na hrobě. Dnešní Jihlavka pod Mohelnem je slabý odvar, vzdálená ozvěna. Ale i tak, dík za hezký článek. Reply
|
Náčelníci, Slávka, 11/30/2010 6:59 PMInspirována článkem o rozvodněném Hronu přidám ještě něco. Náčelníci zřejmě stále nevymřeli: pod Mohelenskou hrází byla po bouřce řeka skoro prázdná až na jednu výjimku. Tou byla skupina dorostenců na kánoích, jejíž vedoucí sice starostlivě běhali po břehu, vyptávali se, jak to vidíme, na každém jezu stála záchrana, kluci měli vesty, nicméně v lodi seděli poprvé v životě. Někteří podruhé, jeli už včera. No, já bych se na takové vodě učit nechtěla. Ale vzhledem k tomu, že v černé kronice nic nebylo, snad to ve zdraví přežili. Jestlipak se někdo přizná, kdo to byl? Reply
|
Ještě jeden, Vladimír , 12/3/2010 11:29 PMNikdo nediskutuje, tak si dovolím ještě jeden příspěvek. K poslednímu odstavci Slávčina článku. Takže: I bez auta to možné je. V sedmdesátých letech jsem tuto cestu absolvoval s první studentskou láskou. V červenci, na slalomové deblkanoi Vertex, v řece tekly tři kýble vody (za hodinu). A bylo všechno, jak Slávka píše: krásná tábořiště, úděsná přenášení obou přehrad (byly tehdy ve stavbě, o to hůř)), šílená bouřka pod Mohelnem, a trvalo to sedm dní. Na Čertově ocase (pamětníci vědí, wo co gou) jsem lodi přerazil kýl, po pás ve vodě, děrami přitékalo víc vody, než jsem stačil ešusem vylévat. Nemohl jsem tam loď nechat (byla půjčená), tak jsem brodil do Ivančic řekou a táhl ji za sebou. Děvče šlo samo po břehu, vilo si věnečky z pampelišek, a bylo si jaksi samo pro sebe. Já dřel a táhl loď i bagáž a šířil optimismus, jak zlatokop na Aljašce. Tak jsem došli do Ivančic, nalodili se na vláček, a jeli k domovu. Já do Brna, Ona - Pražka - do Prahy. A tak jí říkám: "Tak co, Oli, jak se teď uvidíme? Mám ti zavolat?" Dlouhým pohledem na mne upřela své modré oči pod blonďatou hřívou a řekla - uvědomil jsem si, jediná slova za poslední dva dny - "Už mi nikdy nevolej..." Přesto mám Jihlavku rád. Reply
|
|_Re: Ještě jeden, Tomáš Novák, novak_to~centrum.cz, 12/7/2010 1:23 PMVáš příspěvek, je vtipný a poetický zároveň... Doslova na mě dýchla ta atmosféra.. Díky... Reply
|
|_Re: Ještě jeden, Roman, 1/28/2024 5:48 PMNa mě taky... Ženy a voda ? Ne, proč ? Slávek je dnes málo. Čím dál méně... Asi ty těžké kovy, hormonálka, mikroplasty nebo co... Reply
|