Poznámka redakce: V současné době mnoho lidí váhá, zda se na vybranou řeku převážně na jihu Čech vypravit a zda to pro ně nebude nebezpečné. Řeky totiž mají vyšší průtoky než obvykle a to sebou nese mnoho rizik. O tomto tématu se píše i v knize Bezpečně na tekoucí vodě, ze které je i následující část článku. Zaměřuje se hlavně na povodně, ale rizika jsou stejná i při zvýšeném stavu vody. O povodních jste si již mohli přečíst v článku Vodáci a povodně. Nepřeceňujte tedy své znalosti a schopnosti, jako to udělali vodáci ve Strakonicích na Otavě. Ještě teď jednoho z nich hledají.
Předem je potřeba říci, že jízdu od 2. SPA nelze v žádném případně doporučit. To jak z bezpečnostních, tak i z morálních důvodů. Navíc je plavba dle vyhlášky MD č. 39/2006 Sb. po dobu vyhlášeného druhého a třetího stupně povodňové aktivity zakázána.
Představa, že někoho voda ohrožuje na životě nebo mu bere majetek, zatímco já si o kilometr níž užívám super vody, je dosti zvrhlá. Druhým aspektem je bezpečnost. Může se ale stát, že povodeň zastihne vodáky na řece, nebo bude nutné někomu pomoci. Pak je nutné vědět, že jízda za povodňového stavu skýtá určitá specifická nebezpečí, která se většinou jinak nevyskytují. Je velmi důležité si rizika uvědomovat, mít patřičné vybavení, zároveň dostatek zkušeností a schopnost čelit případným nástrahám. Rozvodněná řeka není bezpečným místem ani pro zkušené vodáky. To je potřeba mít na paměti.
Tok začíná díky vysoké vodě vystupovat ze svého koryta a zatápí okolí. Proudnice pak nemusí jít vždy hlavním korytem, ale částečně i mimo přes zatopené houštiny nebo stromy. Do řeky se tím dostávají různé předměty a padlé stromy, které mohou vytvořit nečekaný zátaras. Problémem vysoké vody může být průjezd pod lávkami nebo mosty, které jsou za normální vody vysoko nad hladinou. Vysoký průtok má za následek zvýšení rychlosti proudu. Překážky za zatáčkami se proto velmi rychle přibližují a není tolik času na rozmýšlení. Silný proud s vylitím řeky ze břehů často znamená vymizení míst s vratnými proudy. Tok se tím změní v tzv. splachovadlo, kde zastavit špicí proti proudu je téměř nemožné a je nutné rychlé zastavení špicí po proudu. I barva vody velmi znesnadňuje plavbu, jelikož „čtení řeky“ je obtížnější a případné překážky se špatně rozeznávají. Spolu se zvukem burácející řeky má barva vody značný vliv na psychiku vodáka.
V případě převržení je plavání velmi nebezpečné. Proud bez vratných proudů neumožňuje dostat se rychle ke břehu a záchrana ze břehu nemusí plavajícího vodáka vždy dostihnout.
Umělé překážky a jezy díky velké mase vody zcela změní svůj charakter, a tím i obvyklé podmínky pro sjíždění. Mohou být buď úplně zality, nebo mohou vytvořit zcela ukázkového zabijáka, i když za normálního stavu jsou bezpečně sjízdné. Navíc může docházet k tomu, že nezadržují vodu, a tím pádem jsou velmi těžko odhalitelné předem.
Taktéž nevhodně zvolená plavidla nebo nezkušené posádky na kvalitních raftech, mohou znamenat vážné riziko. U otevřených lodí bez samovylévání je problém v tom, že na řece není kde zastavit a kde vylévat. Vypadnutí z lodě za povodňové situace je vysokým rizikem. Přes již zmíněnou pomoc ze břehu od ostatních, kteří mají většinou dost práce sami se sebou, se lze velmi jednoduše dostat pod nějaký padlý strom s větvemi nebo být přimáčknut proudem do břehového porostu.
Velmi klíčové je oblečení. Většinou bývají povodňové stavy na jaře za nízkých denních teplot, proto je nutné být patřičně obléknut (např. neopren …). Podchlazení způsobuje ztrátu síly, koncentrace, vede k podceňování, které je způsobené snahou co nejrychleji být na konci.
Povodeň z důvodu silných dešťových srážek je charakteristická prudkým vzestupem a rychlým sestupem vodního stavu, zatímco povodně způsobené táním sněhu stoupají i klesají pomaleji. Kritická fáze nastává na jaře nebo při oblevách, pokud do tajícího sněhu začne vydatně pršet.
úryvek z knihy Bezpečně na tekoucí vodě