Nedávné vodácké nehody poukázaly na rizika plavby spojená se zvýšeným průtokem. Jízda za povodňového stavu skýtá určitá specifická nebezpečí, která se většinou jinak nevyskytují. Tok díky vysoké vodě začíná vystupovat ze svého koryta a zatápí okolí. Proudnice pak nemusí jít vždy hlavním korytem, ale částečně i mimo přes zatopené houštiny nebo stromy. Do řeky se tím dostávají různé předměty a padlé stromy, které mohou vytvořit nečekaný zátaras. Rozvodněná řeka není bezpečným místem ani pro zkušené vodáky a je proto vhodnější si vybrat úsek, kde nedošlo k vzestupu hladiny nebo počkat alespoň na pokles stavů.

Na základě veřejně dostupných informací jsem se pokusil sestavit nejpravděpodobnější příčiny současných nehod.

Nehoda na Morávce

Možnou příčinou utonutí dívenky (8 let) na Morávce bylo jednak nevhodně zvolené plavidlo, které neodpovídalo pro jízdu na divoké vodě (Pálava) a hlavně neschopnost malého dítěte samo si pomoci. Děti jsou odkázané na pomoc druhých, nemají dostatečnou sílu pro plavání v rychlém proudu a jsou pasivně unášeny řekou, pokud mají alespoň vestu. Dostihnout je po břehu nebo i plaváním je v podstatě nemožné. Proto by malé děti na řece se zvýšeným průtokem vůbec neměly být. Nelze konstatovat, že pojedu s dětmi na řeku a určitě se nepřevrátíme a pokud ano, máme vesty a helmy, takže se nic neděje.

Další velmi důležitou chybou byla jízda pouze jedné lodě místo jízdy ve skupině. Pokud se osamoceně plující loď převrátí, musí si všichni pomoci sami a sebezachránit se. Když je ale skupina, může plaváčkům pomoci jiná loď, případně může alespoň zavolat pomoc. Nápad vzít dvě děti na tok, který osciluje okolo 2. SPA, se ukázal jako velmi špatný. Dítě na rozbouřené řece je hazard. Více na patriotmagazin.cz

Nehoda na Veličce

Vysoký průtok má za následek zvýšení rychlosti proudu. Překážky za zatáčkami nebo jezy se proto velmi rychle přibližují a není tolik času na bezpečné zastavení před nimi. Silný proud s vylitím řeky ze břehů často znamená vymizení míst s vracáky. To byla pravděpodobně příčina nehody vodáka na Veličce, která se během odpoledne dostala po prudkých deštích velmi rychle na 1. SPA (10 m3/s). Kajakář asi nedokázal včas zastavit a se svým kajakem spadl do jezu. Podařilo se ho vyprostit až po delší době. Jednalo se o zkušeného vodáka, který jel v doprovodu své dcery, ale zaváhání při přistání se mu stalo osudným. Více na denik.cz.

Nehoda na Vsetínské Bečvě

U třetí nehody, kdy jedna posádka ze dvou nafukovacích kánoí přenesla nebezpečný jez u Hovězí a nastoupila pod ním, byla stržena zpět do válce. Mohlo dojít k podcenění vývaru, který za vyšších průtoků pulsuje a mění svou vzdálenost od jezu. Řekou teklo cca 30 m3/s a nebyla vyhlášen žádný povodňový stupeň. Nastupování v blízkosti vývarové linie, odkud se voda vrací zpět pod jez, může být nebezpečné a může způsobit vtažení lodě pod přepad, což se v tomto případě stalo. Oba vodáky se sice podařilo zachránit (jednoho přímo z válce, druhého až po 2,5 km níže) a převést do nemocnice, ale nakonec zemřeli.
Aktualizováno: vodáci na břehu neměli s sebou házečku, a tak začali běhat po domech v okolí a sháněli provaz, který by mohli do jezu hodit. Tím ztratili mnoho drahocenného času, který pak tonoucím bohužel chyběl. Více na idnes.cz.

Nehoda na Moravě s alkoholem

Dvě posádky nafukovacích kánoí splouvali Moravu. Nedaleko tábořiště v Moravičanech jeden z nich vypadl z lodě a už se ho nepodařilo najít. Svůj podíl na tom měl alkohol, který posádka ve velkém popíjela. Řeka ale nebyla nijak rozvodněná, teklo zhruba 11 kubíků a voda byla jen zakalená. Více na idnes.cz.

Další nehody se šťastným koncem

Na Dyji u Tasovic, kterou protékalo přes 80 m3/s vody, se na jezu převrátila loď. Musel zasahovat vrtulník a nakonec podchlazeného vodáka našli a předali zdravotníkům.

Další dvě osoby se sebezachránily díky nainstalovaným výstupním žebříkům na jezu v Českém Šternberku. Měly neodkladnou potřebu se podívat přes korunu na vývar a mysleli si, že se udrží madel na bocích propustě. Proud je strhl a oni se ale poměrně rychle pomocí žebříků dostali do bezpečí. Jinak bychom měli asi o další dva utonulé navíc.

I z těchto důvodů by vodáci neměli riskovat jízdu na povodňové vlně a měli by si počkat na setrvalejší vodní stavy. Přes tyto nehody zůstává vodní turistika jako jeden z nejbezpečnějších sportů, kdy v posledních několika letech utonou v průměru 2 osoby ročně a přitom řeky splouvá přes 630 000 lidí. Přitom ještě před 10 lety bylo v průměru 12 utonutí, ale po kampani nebezpecnejezy.cz došlo k výraznému poklesu nehod i zásahů HZS na řekách.

Petr