Jeden z hezkých a uklidňujících říčních úseků v okolí hlavního města pro mě představuje dolní Jizera. Písčitá řeka s hravými peřejkami a zelenými břehy vhodná nejen pro osamělé milovníky klidu, ale i pro plavbu s dětmi. Obtížnost tu nepřesahuje ZW.

Zdejší čistá voda, přitékající z Krkonoš a Jizerských hor, zásobuje Prahu a její okolí pitnou vodou a to asi z jedné třetiny. Drobnou nevýhodou popisovaného úseku je, že tok nesleduje vlaková trať. Případný pendl tak musíme zajistit třeba autem, busem, nebo na kole.

Splavnost úseku pro kánoi či kajak přetrvává skoro po celý rok. Průtoky silně kolísají běžně od několika kubíků za sekundu za sucha až přes více než 50 kubíků za sekundu, když taje sníh nebo v horách vydatně prší. Proměny řeky v průběhu roku mě zaujaly.

Peřejka pod mostem v Tuřicích

Začít můžete třeba u silničního mostu, který spojuje Tuřice a Předměřice nad Jizerou na říčním km 11,7. U mostu se na pravé straně řeky nachází parkoviště, nad mostem je i loučka pro příjemný start. Pod mostem šplouchá hezká peřejka. Její proměny v průběhu roku můžete porovnat na následujících fotkách.

Pod peřejkou vás obklopí zelené břehy. Řeka většinou mírně teče, občas se objeví i nějaká další peřejka.

Místy na březích potkáte domeček vodočtu, jímací studny nebo zařízení pro odběry vody z řeky. Proplujete okolo pravobřežní vesnice Skorkov.

A pak splouváte okolo nového silničního mostu v Sojovicích, před kterým je na levém břehu vybudované odpočinkové místo.

Kus pod silničním mostem následuje volej. Podplujeme železniční most (km 5,1) a po klidné hladině míříme k jezu.

Jez Otradovice

Jedinou zásadní vodáckou překážku na celé trase tvoří jez v Otradovicích na říčním km 4,7. Slouží pro odběr vody z Jizery. Překonat ho lze po obou březích, vlevo jsou i schůdky. Silný vodní válec se za vyšších průtoků stává nebezpečným, což připomíná i pamětní destička na tělese jezu (například zde).

Jez je nově zrekonstruovaný, přibyly na něm záchranné prvky.

Problém dlouhého a nebezpečného válce pod jezem bohužel zůstal. Obdobně tu v rámci mohutných a drahých stavebních prací v minulých letech nepřibyla ani vodácká propust.

Pod jezem protéká Jizera mezi loukami, poli a lesy. Břehy jsou osázeny chatami osad s romantickými názvy jako Jitřenka, Kotlík a Zátočina. V létě za nízkého průtoku se tu můžete vykoupat u rozsáhlých štěrkopískových pláží.

Podplujete poslední most přes Jizeru. Klene se přes řeku v Káraném na říčním km 1,9. Zde se můžete občerstvit v blízké restauraci, případně i ukončit plavbu. Ale pouť bez dosažení ústí řeky není úplná.

Soutok Jizery s Labem

Pod Káraným se proud řeky uklidňuje. Už velmi volejnatým úsekem proplouváme lužním lesem k ústí Jizery.

Doplujete do široké řeky Labe. Její voda se tu s výjimkou velmi vysokých průtoků prakticky nepohybuje. Ale třeba letní poklidná atmosféra žlutě kvetoucích stulíků má taky něco do sebe. Na levém břehu naproti soutoku Labe s Jizerou na vás čeká příjemné městečko se jménem Lázně Toušeň.

Po Labi můžete samozřejmě pádlovat dál. Třeba do Brandýsa, kde najdete vysoký jez se zdymadlem a vodácký slalomový kanál. Já ale doporučuju spíše cestu v Lázních Toušeň ukončit, v blízkosti je vlaková zastávka i možnosti občerstvení.

Závěr

Mimochodem, víte, co to je – pluje to po vodě a pohání se to pádlem?
Že znáte správnou odpověď?
…..
Výborně, tak to se v blázinci určitě stanete vedoucím pokoje, gratuluju. :o)

Než skončit z neustálého shonu a šílených válečných zpráv ve cvokhausu, to si raději v rámci duševní hygieny splujte dolní Jizeru. Třeba vás taky něčím zaujme.

Ahoj Eki