| Diskuse nad článkem |
není zážitek jako zážitek, kavol, 1/30/2019 10:08 AMvida titulek a kanál na fotce na hlavní stránce, nemohl jsem nevzpomenout na jiný článek, a říkám si snad ne i tady na Raftu? - samozřejmě, že ne ... předmětem toho druhého byly kromě kajaku a trojského kanálu i venušiny kuličky  Reply
|
|_Re: není zážitek jako zážitek, Kokos, 1/31/2019 1:59 PMJo tenhle pribeh byl dobrej. Jen by me zajimalo, zda to neni fikce. Reply
|
|_Re: není zážitek jako zážitek, Had, 2/4/2019 6:51 AMTak za mě ti můžu říct že Wigo je opravdického borec a před ním můžeš jen smeknout moc borců na Wigo celý certaky nesmělo:) Reply
|
|_Re: není zážitek jako zážitek, Kokos, 2/11/2019 7:21 AMSamozrejme jsem mel na mysli jestli fikce nebyl ten pribeh s venusinama kulickama. Protoze to mi spis prislo jako neci vroucne prani nez realita. O Wigovych schopnostech nepochybuji. Reply
|
|
|
Když zážitek - tak zážitek, Honza, 1/30/2019 1:14 PMVnukl jsi mi, Wigo, nápad - budu brát netrampy na pár nocí pod širák. Pár takových jsem už v lese po setmění zažil; adrenalin to pro ně byl maximální - na vojně chtěl dokonce jeden nováček střílet na ježka. Jinak jsem pár zážitkových dárků přežil a adrenalinový zážitek jsem z nich neměl. I když jeden z nich byl na plachetnici v Holandsku v čerstvém větru a trochu "zvednutém" moři s nahranou situací "Man overboard!" Po přečtení Tvého příspěvku mě napadlo, že bych zkusil předstírat nevodáka a pokusil se zažít adrenalin v Tróji (Jak se Honza naučil bát), ale po chvíli mi došlo, že jako cvičeného deblíře by mě do kajaku nedostali ... Citace: "... který místo toho, aby dělal, co má, situaci naopak stěžuje a to i v případě, že je pasivní a neškodí ..." V tomto případě háček situaci ztěžuje; jinak, pokud je pasivní, škodí tím, že si neustále stěžuje. Co se týče názorů na úlohu háčka, doufám, že Tě nepohorším, dovolím-li si prohlásit, že jsme podobné krevní skupiny. Lidi, kteří žijí na vodě podle knih pana Šmída, nějak nechápu. Reply
|
když zážitek , Wigo, skalda.martin~email.cz, 1/30/2019 10:41 PMTak jo, přijeď. Vzhledem k tomu, že jsi vodák, nebudu mít obavy, že ti způsobím trauma, za kterýho se už nevybabráš. Reply
|
Vylepšení, Vladimír, 1/30/2019 11:46 PMČlánek mne pobavil. Ale napadlo mne vylepšení - což tak absolvovat jednu jízdu se zavázanýma očima? Při první: klient Při poslední: Wigo Jinak nemohu nevzpomenout na vodáckou cestovní kancelář, kterou jako jedni z prvních založili počátkem divokých devadesátých let zde nejmenovaní vodáčtí "podnikatelé" a jako první klienty vzali dva vodou nepolíbené Američany na Enskatarakt (Gesause)...(Přežili to: Jejich bezduchá těla unášená vodou vytáhli a resuiscitovali čeští vodáci nacházející se pod železničním mostem).  Reply
|
|_Re: Vylepšení, Honza, 1/31/2019 9:49 AMDovolím si vylepšit vylepšení (Wigo uvádí tři sjezdy); se zavázanýma očima: první jízda - klient; druhá - Wigo; třetí - oba Reply
|
Vylepšení, Wigo, skalda.martin~email.cz, 1/31/2019 2:19 PMJízda poslepu jako fór dobrý. Rozhodně bych to nezkoušel ani v singlu. Asi neznáš kanál. Reply
|
|_Re: Vylepšení, Václav, 1/31/2019 7:20 PMKdyž jsem se v peřejkách na Sázavě nudil, protože jsem jel v singlu a pomalu a všichni mi ujeli, splouval jsem je poslepu... Co to bylo za podobný článek s V. kuličkami? Jinak jako podobný silný zážitek doporučuji též kurzy mistra Ptáčka Reply
|
|_Re: Vylepšení, Vladimír, 2/1/2019 9:27 AMKanál znám dobře. Jednou jsem ho viděl v televizi a přenos trval celou hodinu. Reply
|
vylepseni..., jozka, 2/1/2019 9:56 AMKdyz uz vylepsujete, nadhodim taky jedno. Jizda v noci. Ted uz to rict muzu, zkouseli jsme jako kluci. Ale mockrat jsme to neopakovali, natolik jsme zase vedeli co se muze stat. Reply
|
|_Re: vylepseni..., Vladimír, 2/1/2019 11:13 AMVylepšit se dá vše. Třeba jízda v noci v zimě a za povodně. Já to zažil jednou a bylo to docela dramatické. Na vodu (Ostrovská Bystřice, WW2) jsme sedali ve dvou singlech 23. prosince v 16 hodin, tedy za soumraku, kolem sníh. Další plavba ve tmě podle bílých přízraků (pěny peřejí). To nemohlo trvat věčně, kamarád v půlce zlomil loď a běžel v plavací vestě vysokým sněhem přes les do Vojkovic, já plul dál sám. Dojezd do Ohře představoval změnu k horšímu, protože byla rozvodněná a za zatopenými balvany se v proudu tvořily zrádné vracáky. V absolutní tmě na široké prudce tekoucí řece jsem se orientoval pouze intuicí a sluchem. Vojkovice s vytopenou (teplem) hospodou, kde už seděl kamarád, byly naštěstí už po dvou kilometrech, ale přesto... Adrenalinu jsem si užil až až. Jednou stačilo, natožpak třikrát. Nikomu, koho mám opravdu rád, bych tento zážitek jako dárek asi nekoupil.  Reply
|
|_Re: vylepseni..., jozka, 2/1/2019 11:39 AMV nasem pripade to byl duverne znamy kanal po navratu z kina. Muzu si stokrat rikat, ze znam kazdou vlnku, ale v te tme bylo vsechno rychlejsi, ostrejsi, zajimavejsi. Vcetne toho, ze jsem si pri zajizdeni do jednoho vracaku nechal vytrhnout padlo. Ustal jsem to, ale kamaradi za nim museli vyrazit. Jeste, ze bylo oranzove :-) Reply
|
|_Re: Bystřice po tmě, Eki, 2/2/2019 9:56 AMAhoj Vladimíre, zážitek hutný, pěkné. Co ho takhle narvat do zápisníku? Tady v té diskuzi se to ztratí. Spolu s ostatníma zážitkama, jak jsi tuším slíbil. Když jedu nějakou říčku, obohatí mě, že to nějaký borec jel přede mnou a jak. Předem dík. Eki  Reply
|
|_Re: Bystřice po tmě, Vladimír, 2/2/2019 4:52 PMAhoj Eki, to bylo v roce (asi)1985. Tehdy jsem bydlel na břehu Bystřice a splouvat ji bylo běžné jako chodit nakupovat. Co jsem splul před tím, než jsem objevil Raft, je asi nezdokumentovatelné (slib daný na podzim dodržím!). Jinak z Bystřice pár adrenalinových zážitků mám, některé ošklivé (neviditelný drát ohradníku vedený v peřeji přes řeku zařezaný pod bradou) anebo třeba jeden, který nepostrádá určitý černý humor: To jsme ještě moc neznali horní tok Bystřice a jeli jsme to za jarní vody s kamarádem na klasické slalomové deblovce z Meklína dolů. Průjezd Hroznětínem jsme neznali a průvodce hrozil nějakou kaskádou při vjezdu do obce. Byl tam nějaký chlápek, kterého jsme se zeptali a ten nám řekl, že tam nic není a utíkal rychle pryč. Tak jsme tam vpluli, kdo to zná ví, že skrz Hroznětín tvoří břehy vysoké kolmé zdi. Voda nás hnala rychle kupředu bez možnosti vystoupit a najednou před námi hrana. Nešlo dělat nic jiného než to rozpálit a doufat - což jsme udělali a pak se na nás peklo utrhlo. Když jsme se z toho vyhrabali a vymnuli vodu s očí, padesát metrů a vše se opakovalo. A pak přes řeku mostek a na něm stál chlap a se zaujetím se koukal. Já jsem se pak na ty stupně koukal ze břehu a zpětně se mi udělalo špatně. To byly jamy jak hrob a anděl strážný z nás byl tak zpocený, že si další den musel vzít dovolenou. Reply
|
|_Re: Bystřice po tmě, Eki, 2/2/2019 5:19 PMAhoj Vladimíre, a dík za vysvětlení a další zážitky, paměť máš obdivuhodnou. Mě je vždycky líto, když by tyhle příběhy měly zapadnout. Zážitek mě zaujal i osobně - singloval jsem dolní část Bystřice a kus rozvodněné Ohře před rokem v lednu a pak mrznul při čekání na odvoz. Co takhle článeček o Bystřici?  Reply
|
|
|
|_Re: vylepseni..., jozka, 2/1/2019 8:55 PMDobry! Ale te jizde ve tme se to asi nevyrovna Reply
|
|_Re: vylepseni..., žralok, 2/2/2019 10:48 AMLepší než jízda ve tmě je už jen tchán snažící se pomoci svícením dálokovejma z mostu proti proudu do očí Reply
|
|_Re: vylepseni..., jozka, 2/2/2019 12:20 PMtma... dalkovy do oci... tchan. Ja myslim, ze tohle je ultimatni zasah v zazitkovem scrabblu, vic uz by byla snd jen tchyne. Reply
|
|_Re: vylepseni..., Honza, 2/11/2019 10:32 AMJízda ve tmě se zřejmě dost praktikovala krátce po "revoluci", já zažil dva případy. Jeden na Ohři pod Vary (pod Hubertusem); seděli jsme u ohně na louce na břehu, sice v červenci, ale nějak kolem jedenácté. Kamarád z místa s výhledem na řeku najednou povídá: "Hele, vodáci!" A byli tam. Pohybovali se směr Radošov. Druhý případ byl na Harrachovce. Mám už léta blbý zvyk probudit se za rozbřesku. Sice se obrátím na druhý bok a ještě usnu, ale zvyk je to blbý. A jak se tak obracím, slyším: "Loď! Chytej loď!" Zvyk mi velel vyletět ze stanu, jestli není potřeba pomoci, ale chladné ráno, vyhřátý spacák a určitá rozespalost mi v tom zabránily. Reply
|