Ke konci listopadu, po nekonečné vlně sucha, se stalo neskutečné: začalo pršet. Vodní stavy menších řek a potoků se rychle navýšily a myšlenka splutí některého z menších toků na sebe nenechala dlouho čekat. Již delší dobu máme v plánu dvě reky: Klabavu a Litavku. Ale zatím se nikdy nepodařilo splutí dotáhnout do zdárného konce kvůli nedostatku vody. V pátek 20. listopadu se však situace jevila více než nadějně.
Reklama
Vodní stavy rychle vzrostly, ale i rychle klesají
Po několikadenním vydatném dešti večer kontrolujeme vodočty obou řek. Situace na Klabavě vypadá přívětivěji – okolo 70 cm v Hrádku se jeví velmi slibně. A tak volba padá na Padrťák, potok vlévající se do Klabavy a často Klabava také nazývaný. Máme tedy jasno a ráno se rozhodne dle stavu vody.
Plni očekávání ráno sledujeme vodní stav a voda přes noc bohužel klesla na 65 cm, ale i tak po krátkém váhání vyrážíme plni elánu do terénu vstříc novým dobrodružstvím. Brzy dorážíme na hranici vojenského újezdu Brdy k Hájkovu mostu. Zaparkování nečiní nejmenší problém. K našemu nemilému překvapení to ale vypadá více na klouzačku po balvanech, než na svižnou jízdu peřejnatou vodou. Než jsme se dostali na místo, voda musela ještě klesnout. Jsme však odhodlaní, a tak v další minutě už držíme pádla v ruce a kličkujeme mezi kameny.
Pozor na prudký meandr
Auto necháváme za zády a po malých peripetiích v prvních dvou peřejích nabírá jízda na otáčkách. Jakmile opustíme les, postupně potkáváme několik místních, kteří nevěří svým očím. O zábavu je tedy postaráno a jízda přes Strašice je vcelku svižná. Jez na ř. km 35,7 přenášíme díky popadaným větvím pod jezem u pravého břehu. Přibližně na ř. km 34 se nečekaně objevuje poměrně zrádná pasáž, kde se potok prudce stáčí vpravo a vzápětí zpět. Voda zde podemílá břeh, který se sesouvá. Ostrý meandr, velký proud, množství kamenů a úzké koryto dokáží trochu potrápit. Menší jez - stupeň pod mostem sjíždíme bez potíží, ale za vyššího stavu vody se zde muže tvořit zrádný válec. Dále už potok opouští vesnici a po chvíli vtéká do lesa.
Padrťský potok v lese pod Strašicemi
Padrťský potok v lese pod Strašicemi
Dále přibývá padlých stromů
V lese je koryto hůře prostupné a my se nevyhneme několika stromům a přenášení. Meandr u Melmatěje přenášíme z důvodu padlých stromů v řečišti nad peřejí a pokračujeme dál.
Meandr u Melmatěje
Čas utíká a my se pomalu smiřujeme se skutečností, že autobus, kterým jsme měli v plánu dorazit zpět, nestačíme. Nakonec vyhledáme místo na zastavení přímo v lese někde mezi Strašicemi a Dobřívem a Míra úprkem vyráží na zastávku zpět pro auto, i když vlastně ani nevíme, kde se nacházíme. Já zůstávám v lese s lodí. Asi po hodině se začne šeřit, a tak netrpělivě čekám a čekám. Míra se však zjeví vzápětí a můžeme společně s lodí vyrazit na okraj lesa k autu. Dle očekávání pravidelnou linku z Dobříva do Strašic nestačil a na start se dostal po svých. Nakonec zjišťujeme, že jsme naši plavbu zakončili v lese necelý kilometr před Dobřívem.
Padrťský potok před Dobříví v lese
I za nižšího stavu šel potok sjet
Několikrát jsme sice drhli, ale s trochou umu a pozornosti jsme vždy našli tu správnou vodu. Vodočet v Hrádku nám dopřál 63 cm. Ideální průtok by byl ještě o 5 - 10 cm více (70 - 75 cm), přesto se jednalo o skvělý vodácký zážitek dokonce i na nafukovačce.
Padrťák překvapil nad očekávání. Úzké koryto, poměrně velký spád, svižné peřeje, krásná příroda, klidný les a studená voda - to vše dohromady tvořilo nezaměnitelnou atmosféru. Tak příště s trochou štěstí vzhůru na Litavku.
Falca