Českým internetem problesklo několik zpráv o Andreasi Fathovi, který skočil v pátek 16. srpna ve Smiřicích do Labe a plánuje doplavat až ke Kugelbake, tedy lehce přes 1000 km. Protože jsem na jeho osvětovou aktivitu stran mikroplastů narazil už vloni při dohledávání informací o Dunaji, řekl jsem si, že tak vzácnou příležitost na domácí půdě nesmím promarnit.
Reklama
Po domluvě s „logistickým centrem“ jsem se vydal do Štětí, abych ho s lodí podpořil od mostu do Roudnice. Bohužel jsme se minuli a po večerní tiskovce již nezbyla síla k rozhovoru. Další den jej čekala plavba do Ústí a velký workshop na břehu. Moc se těšil na volnou vodu pod Střekovem! Stojatá voda a komory, žádný med. Letošní projekt s malým rozpočtem zajišťuje v úvodní české části jen trojčlenný tým, Benjamin (PR), Michel (odběry a distribuce vzorků) a Daniel (doprovod na seakajaku).
Prof. Andreas Fath a jeho tým
Když jsem v podvečer viděl, kolik větví plave po nedělní bouřce na hladině, říkal jsem si, jak nebezpečné to bude mít. Ráno mi názorně ukázal jizvy na ramenou, které občas utrpí, a které jsou ve znečištěné vodě opravdu nebezpečné. Fekální znečištění, jež s nedělní bouřkou vyplavalo z Prahy, naštěstí minul.
Sešli jsme se aspoň krátce v Roudnici ke snídani v trávě a probrali olympiádu v Seině, kvartérní čistění odpadních vod, rizika spojená s poraněním kůže, speciální dietu (k snídani měl vločky s ovocem a jogurtem) a životní styl naší civilizace. Support team si odváží několik technických poznatků o českém Labi a kritických místech pro plavbu. A pár pytlů plastů (z každého nocležiště nenápadně vysbírají v trávě „zapomenuté“ odpadky).
Překonat velké jezy je problém nejen pro ryby, ale i pro plavce
Jsem moc zvědav, jak se mu podaří překonat magdeburskou peřej, proplavat Hamburg a hlavně estuárium s pobřežními mělčinami, jež se při odlivu tak rychle obnažují. I s lodí to byl oříšek! Andreas plave denně 4+4 hodiny, tj. podle rychlosti proudu +/- 50 km/den. Jen tepelné ztráty energie jsou značné.
Zdánlivě nevinná větev může poranit kůži, na rozdíl od bakteriálního znečištění je aspoň vidět
V duchu fandit nebo zjišťovat informace o znečištění můžete na webu projektu.
Užitečnější samozřejmě bude, když se např. zřekneme primitivního splachování plastů do WC, kam rozhodně nepatří. Každý vodák asi zná „porosty“ vlhčených ubrousků a igelitek, prokládané prezervativy, vložkami a „vůněmi“ vlajícími pod každým městem na vrbách. Stačí přitom odpadkový koš.
Když jsme se rozloučili, šel jsem se podívat na slalomový kanál a pozorujíce trénink českých žákovských nadějí uvažoval o tom, kolikrát se za svoji závodní kariéru pozvracejí a kolik střevních událostí prodělají. Bohužel se o nich nikdy v médiích mluvit nebude a to ani po olympiádě, která k tématu znečištění řek městskou kanalizací strhla pozornost celé zeměkoule.
Na kvalitě vody závisí nejen zdraví olympioniků, ale i žáků a dorostenců po celé republice
Prof. Dr. Andreas Fath: chemik analytik přednášející na Hochschule Furtwangen, plavec od dětství. Plaval několik tisíc kilometrů Rýnem (2014), Tennessee (2018) a Dunajem (2022) a letos si vybral Labe. Plaváním poutá pozornost médií k problematickému znečištění vody mikroplasty, proto má po cestě několik zastávek s připraveným programem, vede rozhovory s představiteli municipalit a se zástupci různých „vodo“ institucí debatují o znečištění řek.
Mikroplasty: jde o souhrnné označení drobných částic různé velikosti a původu. Do řek se dostávají buď jako nečistoty z měst (odhozené PE sáčky, PET lahve), silnic (otěry pneumatik), polí (obaly od hnojiv), ale nejčastěji spolu s odpadními vodami. V domácnostech jsou jejich zdrojem např. kosmetické přípravky (šampony, zubní pasty), oděvy (praní syntetických textilií) a hlavně všeobecný odpad, který splachujeme na WC, i když do záchodu nepatří. V řekách m. plavou buď po hladině, nebo ve vznosu, popř. sedimentují na dno. Všude tam jsou konzumovány vodními organismy, od savců, přes ryby až po bezobratlé, čímž je kontaminována prakticky celá potravní síť.
Dan Fiala