Vodáci na podzim zamykají slavnostně řeky, aby je mohli na jaře opět otevřít. Období mezitím je dlouhé a plné absťáků, kdy vodák musí vydržet bez své dávky pádlování, koupání, adrenalinu a spousty srandy, která je s vodáctvím spojena. Ne každý má tak silné odhodlání vydržet až bude zase za několik měsíců teplo a sundává loď z háků v garáži i v zimě.

Letošní leden byl spíše jarním, než-li zimním měsícem. Minimálně poslední týden, kdy teploměr ukazoval kolem 10°C, svítilo sluníčko a všude kolem tálo to vodácké zlato. Je mi líto lidí, kteří bydlí blízko vody a tuhle situaci vidí méně poeticky, protože jim velká voda ničí majetek. Na druhou stranu je právě tohle období, kdy je možné vyrazit na říčky a potoky jinak celoročně nesjízdné. Jednou z nich je i Litavka, která dle dlouhodobých statistik vítá vodáky dostatkem vody tak 3-6 dní v roce (po deštích a při tání Brd). V sobotu 15.1. dle vodočtu skoro SPA-B, v neděli něco málo nad limitem sjízdnosti a v pondělí už zase červená na semafórku.

Den před vyplutím skoro každou hodinu kontroluji stav vody a hledám maximum informací o řece – nebezpečné jezy, fotky, atd... V souvislosti s tím musím doporučit odkaz www.prvnimbkg.unas.cz, který dopodrobna popisuje plavbu říčkou zjara 2006. Toho rána na vodočtu v Čeňkově 38cm, což je něco málo nad limit sjízdnosti. Jedem!

Začínáme v Příbrami, i když za tohoto stavu by se dalo vyplouvat i ještě výše. Říčka cca 5 m široká, v polích pod městem prudce meandrující. Padlý strom v zatáčce v peřejích si vybírá první daň z plavby a my se vezeme korytem po zadku za lodí. Bez neoprenu by pro nás plavba zřejmě končila. Další úsek až do Čeňkova bez jediného problému. Říčka dosti široká, vcelku rovná a voda svižně teče. Peřeje WW I-II plynně přecházejí v jezy, před kterými je za tohoto stavu dost času a místa bezpečně zastavit. Pár jezů se jet dá, ale většina z nich je s válcem, tak zbytečně neriskujeme a s pokorou přenášíme.

V Čeňkově si dáváme hodinovou pauzičku v hospodě Za vodou. Otvírají až za hodinu, ale majitel je taky vodák, tak má pochopení. Den před námi tu prý projížděla skupina asi 20 kajakářů, tak jsem rád, že doma budu moct s hrdostí říct, že nejsme jediní blázni, co v lednu jezdí na vodu.

Úsek pod Čeňkovem je hotovej vodáckej ráj! Nonstop peřejky a krásná příroda. Projíždíme Lochovicemi, kterým nikdo neřekne jinak než Houslice – známé smyšlené městečko, kde se odehrává děj fotbalového seriálu Okresní přebor. Původní plán byl dojet až do Berouna, ale na rozdíl od léta má zima krom toho, že je zima, další nevýhodu, a to tu, že v 17h padne slunko za kopce. Nemá smysl to dál hrotit neprobádanou zónou v zimě a za tmy. Pro dnešek to stačí. Už jen se vrátit pro auto do Příbrami.

Podél celého úseku Příbram – Beroun jezdí i v neděli co hodinu vlak, takže končit se dá téměř kdekoliv dle aktuální potřeby. Úsek je dlouhý kolem 42 km, ale vzhledem k tomu, že říčka svižně teče, dá se to celé sfouknout za 7-8h plavby i s přenášením jezů. Většina jezů na úseku je kolmá, či parabolická s nebezpečnými válci (dle stavu vody), takže spíše nedoporučuji sjíždět. Stromy v řece jsme potkali asi dva. Rozhodně doporučuji helmu, bez ní bych měl asi 3x otřes mozku při konfrontaci s větvemi stromů, a vestu, bez které bych měl odražená záda po udělání v peřejích. Jako ideální plavidlo bych viděl něco nafukovacího vyjma raftu, bo něco zavřeného. Rozhodně ne otevřenku. Bez zašprckování byste každých 500m vylévali, a že se v peřejích blbě chytá loď.

Všem, kteří mají rádi pohodovou, ale svižnou plavbu krásnou přírodou, Litavku vřele doporučuji. Takže až příští rok zjara budou tát Brdy, nečekejte na nic a vyrazte, páč další příležitost bude zase nejdřív za rok.

Hans z SK Sunny Gang Plzeň