| Diskuse nad článkem |
Chmurný, Chobotnice, 2/28/2024 9:03 AMMoji první kanoe, Vydru z pravýho štípanýho laminátu, se kterou jsem pár let jezdil i potoky, například Zbirožský potok, www.raft.cz/Clanek-Certovsky-l... jsem po pár letech pobytu v kopřivách u dílny vyměnil za flašku rumu. Třeba ještě někde jezdí. S dalšíma loděma to bylo horší, deset lodí mi shořelo při požáru objektu, kde jsem měl dílnu. A to včetně nádherný royalexový Charles River od Old Town a hlavně Cedrofky I. www.raft.cz/Clanek-Lod-s-vuni-... To bylo docela chmurný. Reply
|
ústí, Chobotnice, 2/28/2024 9:08 AMJináč s tim ústim do Vltavy, ta fotka je nepochybně pod starym jezem v Kořensku. Dnes to tam vypadá takhle: scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v...Na soutoku samym musela bejt na konci pravýho břehu Lužnice velikánská nivní louka, kde je dnes zátoka, ale mělká a i při cestě od soutoku k hrázi, když se to řeže, tak se dá šťouchnout pádlem do dna. Reply
|
Konec lodí, Vladimír, 2/28/2024 1:18 PMDěkuji Ekimu za velice hezké povídání. Jsou tam emoce i skryté drama a to já rád. Dokonce mne to přinutilo vzít papír a tužku, zarýt do vzpomínek a spočítat a popřemýšlet, kde byly konce všech lodí, které jsem kdy měl. Tak jsem to počítal, že za těch padesát šest let, co trápím pádlem vodu, jsem vlastnil (ne jen užíval) celkem 31 lodí, a to 27 laminátek a 4 gumy. Z toho 23 jsem postavil a 8 (včetně gum) koupil (v současné době mám 10 lodí). Skoro ke všem lodím jsem měl hluboký vztah (zvláště k některým), kdo si přečte můj starší článek na Raftu (Zachraňte stará kopyta), pochopí. Kde všechny ty lodě skončily? Buď jsem je prodal (některé s těžkým srdcem, třeba úžasnou deblovku PH3), v lepší variantě věnoval Vodáckému muzeu (třeba moji zamilovanou singlovku Kalašku). Jednu loď jsem rituálně (ekologové prominou) vikingsky spálil, protože se mnou byla tak spjatá, že nesměla skončit jinak. Třeba o tom někdy napíšu nějaké povídání.  Reply
|
První loď, Vojta, 2/28/2024 1:25 PMKdyž pominu první plavbu po Rokytce v hliníkové nádrží od letadla, tak první kanoe - žebrovku, jsem koupi za pětikilo v roce 1966 od Félixe Brzáka (tehdy to byly peníze). Vyjeli jsme hned s kamarádem na Sázavu (předtím jsem byli jen na Lužnici na pramicích), už doprava byla zážitek, šla drahou, ale v Týnci nic... prej je v Čerčanech, tak jsme dojeli do Čerčan tam ji hned hodili zpátky do hitláku do Týnce. Ráno nám stan ožírala kráva (kemp byl v nedohlednu). Týnecký i Poděluský jez pohoda, před Brejlovem jsme se v lodi postavil jak bylo zvykem v pramici, vidím, voda dole odtéká, sednu si a na hraně vidím, že je pode mnou asi metrová díra. Sedačky obě i rozporka praskly.¨ Potopili jsme se ale necvakli. Po vylití jsem to nějak svázali hravě pak dojeli do Davle. Po dvou letech jsem kanoi ještě prodal - zase za pětistovku. (nějak nevím zda se ve slově hytlák píše měkké či tvrdé iY) Reply
|
|_Re: První loď, Vladimír, 2/28/2024 1:35 PMAhoj Vojto, jsi o dva měsíce starší než já, začátky máme podobné. Moji první singlovku Bechyňku (tehdy ještě osmdesátku) jsem koupil v šestnácti od starého Franty Jakše z Dolních Kounic za šest stovek, tehdá to byly nějaké peníze. Na vlak jsem ji nesl až do Nových Bránic na rameni, byl jsem tehdá spíš střízlík než lamželezo, ale ta hrdost a vůle, že si nesu vlastní loď. Myslím že jsem ji posléze taky prodal, možná i za stejné peníze. Zdraví tě V.  Reply
|
|_Re: První loď, HH, 2/28/2024 6:28 PMTvrdý chlap tam napíše tvrdé Y, jen měkoň I. Reply
|
|_Re: První loď, Jabberwocky, 2/28/2024 9:21 PMMělo by to být z německého Hüttelwagen, tak vzhledem k výslovnosti přehlásky tvrdé y. Reply
|
Pomatená misl, Václav, 2/28/2024 10:05 PMPrvní vertexku koupila ze svých úspor ségra někdy na konci 80-tých let. Dali jsme jí jméno podle naší tehdejší kapely. Zároveň jsme tím vyjadřovali existencionálni pocit tehdejšího mládí, které šlo jaksi proti proudu... Netrpělivě jsme se rozhodli splout rodnou Doubravu z Pařížova. V létě. Ne při vypouštění, ne po deštich. Kupodivu jsme se doplácali do Mladotic. Šest děr v novém laminátu a zlomený kýl lodici pokřtilo v duchu jejího jména. Od té doby jsme na ní absolvovali mnohá bohatýrska splutí. Též jsem poprvé se strachem obeplul Martinův kámen jednou v létě, když se řeka rozvodnila. A furt jsme lepili, a lepili.Než přišla éra plastu a vzducholodí. Naposledy jsem lepil záplatami z jutových pytlů, když došla tkanina. Svezl jsem pak děti po Sečské přehradě. Od té doby leží Pomatená misl na plevníku nad sklepem na rodném statku. Usedá na ni prach a staré seno. A vzpomínky. Reply
|
lodě, Střelec, 2/29/2024 6:37 AMVětšinou jsem provozoval vzducholodě - první (dětský) kajak jsem střelil, druhý skončil jako hromada záplat, další vzducholodě se mi podařilo více či méně ojeté vždy po pár letech (a na dvě výjimky po generálce, pokud ji potřebovaly) prodat. Dlouhodobě jsem používal Šíp (dnes Junior), Tandy 380 (skončil na záplaty), Tomík, Pálava, Sunny 405 (po prodření dna šel na součástky a ty se prodaly), Solar 410, odlehčené Rio, postupně dvě Safari, chlupatý Twist, Twist 2/1, dropstičový Flair, singl Tramp, Framura a epizodně pak klasické Rio, K2, variaci na Safari od Sevyloru, Tigerhai (další majitel ho po rozpadnutí někde pohřbil žehem v kopřivách) a dvoumístný ekvivalent Šípu. Jeden čas jsem uvažoval i o nafukovací plachetnici (Guppy), ale pak jsem za ty prachy koupil originální Coltovu osmatřicítku z roku 1886 - na rozdíl od plachetnice je velmi skladná, nehrozí, že se časem rozpadne a její cena poroste. Někdy v roce 87 jsem pořídil z výnosu praxe laminátku LK 420 zvanou Racoon, kterou mi ve druhé polovině devadesátek ukradli ze sklepa skautské klubovny, kde jsem ji měl uloženou. V mezičase ji ale už mírně zrasovanou dorazili skautíci - paradoxně z úplně jiného oddílu, než kterému patřila dotyčná klubovna (a bez vědomí majitelů klubovny). Reply
|
|_Re: lodě, Eki, 2/29/2024 10:46 AMAhoj a díky všem za reakce na článek a historky. Historie a konce některých vodáckých lodí jsou fakt zajímavé... Reply
|
|_Re: lodě, Chobotnice, 2/29/2024 12:57 PMTuhle jsem třeba na Kamýku na břehu potkal vonehdá. Ta už nevypluje. Měla zajímavý autentický jho na nošení, u nás né uplně vobvyklý. Nicméně trudnej konec při bližšim vohledání byl předznamenanej už volaminovánim a zejména palubama z dřevotřísky. Žebrovek neni moc, ale furt je jich víc než lidí, co by se jim chtěli věnovat tou nemalou prací citlivý řemeslný záchrany. scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v...Reply
|
|_Re: lodě, Střelec, 2/29/2024 1:07 PMTak ta už bude použitelná maximálně jako pohřební, pokud se teda nerozsype při pokusu o zvednutí z místa odpočinku. Je škoda, že ji někdo nechal takhle shnít....  Reply
|