Je léto, řek moc sjízdných není, a ty co mají vodu, nejsou z Jihlavy, kde bydlím zrovna za rohem. Na mé domovské Jihlavě teče jen necelého půl kubíku za sekundu, což je čtvrtina minimálního stavu pro sjízdnost a nejblíže sjízdné jsou asi až Dyje nebo Vltava. Chuť projet se s lodí, trochu si zapádlovat, trochu se dostat na chvíli pryč z civilizace, je však neodbytná. Co s tím? Dá se najít na místním toku, sjízdném jen na jaře nebo po větších deštích, pěkný kousek, kde se dá jet bez přerušení alespoň pár stovek metrů i za nízkého stavu?

Šlo by to přímo v Jihlavě třeba před jezem za Vodním rájem, ale tam je řeka silně regulovaná, roztáhlá a z obou stran zasazena do civilizace. Není to prostě ono.  Avšak ještě kousek dál proti proudu je úsek, kde to vypadá daleko zajímavěji. Řeka není nijak široká, spíše připomíná úzkou říčku prodírající se divočinou, občas se i zakroutí. Hlavně nemá moc velký spád, takže by se mělo dát pádlovat celkem daleko, aniž by bylo nutné brodit se mezi kameny či mělčinami. A to už stojí za pokus. Když se to třeba párkrát zopakuje sem a tam, tak z toho může být pěkné sportovní odpoledne na vodě.

Autem popojedu z domu celé dva kilometry do starého areálu Motorpalu, kam se dá vjet po domluvě s ostrahou. Loď nafukuji u místního jezu Staré Hory a vydávám se na cestu proti proudu. Před jezem je v řece dost vody a proud ze začátku není vůbec znát. Řeka se ale po pár stovkách metrů rychle zužuje a díky tomu si pořád udržuje dostatečnou hloubku. Taky trochu začíná být znát síla proudu, ale není to nic nepřekonatelného.

Aby to nebylo tak jednoduché, je nutné na několika místech řeku trochu vyčistit od větví, uvízlých u popadaných stromů zasahujících do řeky. To se podaří až na jedno místo, kde nezbývá, než vždy vlézt na kmen spadlé vrby a loď si přetáhnout. Po vyjetí z areálu Motorpalu, většinou stejně skrytého zelení okolo řeky, se údolí na chvíli snižuje a lodí projíždím kolem hustě zarostlých břehů pokrytých vysokou travou či křovinami. Okolo proletí ledňáček a město je najednou kdesi hodně daleko.

Hloubka řeky se tady pohybuje v rovných úsecích okolo 30 až 50 cm, občas je cítit na pádle písčité dno a stále se bez nutnosti brodění dá jet proti proudu. Celkem to nakonec vychází na krásný kilometr a tři čtvrtě, ale pak rychle přicházejí kameny a větší spád a to je pro mě otočný bod.

Trasu si projedu tentokrát jen 2 krát, protože čištění průjezdu od větví zabralo dost času, ale už se těším se na příští vyjížďku. Vždyť to mám jen dva kilometry od domu a není potřeba jezdit nikam daleko a ani přejíždět složitě autem. Jediným problémem tohoto způsobu vodáctví je snad vysvětlování rybářům, že ještě projedu několikrát, protože nejsou zkrátka zvyklí na takový provoz na letní řece.

Petr Kukla