Ve dnech 13. – 15.7.2018 jsme sebrali odvahu a vzali děti na vodu. Cílem byla nedaleká řeka Morava – trasa Postřelmov – Lukavice – Moravičany – Litovel. Původní plán byl až do Hynkova, ale šikovná paní z půjčovny Tydra nám doporučila být skromnější. A udělala dobře, za což jí patří dík. Posádka byla: 4 muži a 4 děti ve věku skoro 4,4,4,5. V doprovodném vozidle 1 muž a děti 4 a 7.

V Postřelmově bylo dost chladno, na všechny dny hlásili kolem 22^oC a přeháňky. Ihned po nalodění jsme se obě posádky cvakly. Lodě byly nezvykle vratké. Po přesazení dětí dopředu a sedu rozkročmo se situace trochu zlepšila. Ale bojovali jsme s tím až do konce. Zkušenost z loňska s 3místnou kánoí Maku Roka byla naprosto jiná. Pro méně zkušené vodáky nebo s dětmi bych doporučoval jinou loď než 3místnou Tydru. Třeba Sambu, Pálavu, nebo prostě cokoli jiného. Loď měla také strašně málo místa kolem druhého sedátka, takže delší člověk trpěl.

Trasa Postřelmov - Lukavice byla nejhezčí

K řece. Určitě byl první úsek nejhezčí. Voda tekla a bylo jí všude zhruba po kolena, ale nevadilo to (vodoteč v Moravičanech hlásila 73 cm). Na řece bylo plno zákrut a často šel proud pod stromy. Kolikrát si ale člověk připadal, že jede parkem. Lodí málo, míst pro svačinky a hraní dost. Mnoho kačen a vážek.

Po 13 km, kolem 15 hodiny, jsme byli u jezu v Lukavici, kde byl stánek s příjemnou obsluhou, suché záchody, ohniště, oblázková pláž a klid. Udělali jsme si guláš v kotlíku a užili si to. Děti řádily na oblázkové pláži.

Trasa Lukavice - Moravičany

Druhý den bylo těžké místo opustit a děti si ještě užívaly pláž a jez. Až na dvě ostré „zákruty“ a občasné mělčiny byl úsek klidný. Oběd jsme si dali u vily Háj. Ta je u náhonu elektrárny, kam se nesmí, ale každý tam pluje. Mají pizzu, steaky a podobné laskominy. Dále následovaly klidnější úseky až za další elektrárnu. Pod ní byla říčka užší a živější. Ve dvou místech a především při soutoku zpět do Moravy jsme si vyzkoušeli své dovednosti.

Kemp v Moravičanech je prostorný s vybaveným stánkem, ale bez tekoucí vody a špatným přístupem k vodě. Ve smyslu mytí - například rukou po toaletě, nebo koupání dětí, i když je prý nedaleko nějaký pěkný lom. Také je hned pod frekventovaným železničním mostem.

Trasa Moravičany - Litovel byl jeden velký olej

Úsek z Moravičan do Litovle byl 12 km a 80 % olej. Byl ale zpestřený splavným jezem, souloděním, obědem v hospodě u kempu Nové Mlýny, nebo kličkováním mezi popadanými kmeny. Míst pro odpočinek na plážičkách bylo méně. Děti ale byly po dvou dnech dost použité a muselo se více dbát na opalovací krémy a pitný režim.

Moravu tedy lze doporučit. Je krásná a je na ní sranda. U dětí kolem 4 let bych ale zvážil, zda nezkrátit výlet jen na dva dny, nebo nejet jen dva úseky s velkou pauzou.

Mirek Beran