Ad sofistikovaný proces, Dan, 1/23/2023 11:48 AMAhoj Fixe (podle vzoru hrad?),
to rozhodně není hloupá, ale v podstatě geniální otázka, ikdyž pointou po více než stoletém výzkumu může být parafráze památné věty vrátného na patentovém úřadu: "teď tu byl pane Cimrman, nějakej Edison."
Už staří Řekové ... nebo tak nějak dlouho, usilovali totiž moudří mužové, kterak by převedli něco snadno měřitelného (hloubka vody) na něco důležitého (průtok). A ti nejdůkladnější si k tomu udělali všeliká udělátka (přelivy), na kterých empiricky PŘESNĚ zkoumali chování VOLNĚ (!) přepadající vody, čili VELMI zjednodušeně: proměřovali konzumpční křivky (KK) přesně definovaného tvaru přelivu, aby dostali známou matematickou funkci. A dostat přímku ve velkém rozsahu, panečku za to by byl metál, protože to se přece přesně změří a snadno přepočte! Geniální otázka! Ale byl by výsledek praktický?
A tak třeba pan Thomson přišel s pravoúhlým trojúhelníkem, velmi přesný i u malých i poměrně velkých průtoků, jenže musí být hodně vysoký přepad. Pan Cipolletti přišel s lichoběžníkem (4:1), ten se nemusí tolik "zdvihat" a je poměrně kapacitní. A dostali poměrně dobře popsatelné KŘIVKY. No a proto na paletě nesmí chybět pan Rehbock, protože on přišel s obdélníkem, a právě ten mu dal přímku = křivku = přímou úměru a to ve velkém rozsahu hloubek ... tedy poměrně velkém rozsahu ... tedy skoro přímku ... ale to už je asi zbytečně "sofistikované a komplikované".
Náš kolega Honza Hlom se tomu věnoval:
www.vtei.cz/2019/12/mereni-mal...A u obdélníků odkazuje na poměrně recentní práci:
ijiset.com/vol3/v3s3/IJISET_V3...Proč si takhle komplikujeme život? Třeba nakonec potřebuješ PŘESNĚ vědět kolik přepadá např. na orlické přehradě při sto-leté a větší povodni, tam na výzkumu nechceš moc šetřit (čas, of course), protože potom jde o velké množství životů a značné majetky ... nebo sklopné jezy, třeba potřebuješ napouštět VN Rozkoš z Úpy (jez ve Zlíči), tak to nejde dělat ‚od oka‘.
Jenže ať v posledku uděláš přeliv jakýkoliv, hrozí, že se ucpe, třeba listím v potoce, stromem na jezu nebo hrubými nečistotami v kanále, a pak jsi s celou přesností v čudu. A tak přišli jiní moudří pánové a začali stavět 'měrné žlaby', kde už voda nepřepadá volným paprskem, ale teče po "podlaze" čili po dně. Parshall se jmenoval ... no a kde to v přírodě nejde železem nebo betonem 'zgeometrizovat', tak se holt musíme spokojit s důkladným proměřováním vrtulí nebo sofistikovanější verzí vrtule přímo v daném terénním = přirozeném tvaru říčního koryta, ikdyž neskončíme funkcí, ale de facto tabulkou.
A co na to celé vodák? Zmíněným pánům bylo společné poznání, že k přesnosti vede nejlépe ostrohranný přeliv (jakéhokoli tvaru), aby vodní paprsek i při nízkých Q snadno odskočil od desky přelivu. A tady může vyvstat ta potíž, protože takový ostrohranný přeliv (angl. sharp crested weir) instalovaný na sjížděné řece se k lodi chová jako břitva k vousům ... zkrátka Tě může pořádně oholit.
Jinak kdyby sis chtěl někdy sofistikovaně zkomplikovat život, tak se u nás pořádají otevřené dny a tam se (v hydraulické laboratoři či hale) teprve dozvíš věci!
Dan