Občas se to stane. Chcete splout nějakou říčku a tak se kouknete se na aktuální sjízdnost, nejlépe na semafor raft.cz. Na mapce svítí zelená, proto bez obav vyrazíte. S lodí, manželkou či přítelkyní, kamarády či dětmi. Na místě pak zjistíte, že v toku zřejmě není dost vody ke splutí. Přesto, když už jste tady, rvete loď několik kilometrů mělčinami za skřípění zubů zúčastněných, než to definitivně vzdáte. Přemýšlíte, kde jste udělali chybu?
Reklama
Jak se měří stavy a průtoky?
Raft.cz přebírá stavy a průtoky od organizací, které se sledováním přímo zabývají. V Česku je to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a jednotlivé státní podniky Povodí. Ty sledují vybrané profily na řekách a dalších tocích. Takové profily poznáte často i v terénu – na břehu stojí drobná stavba a pod ní namontovaná vodočetná lať.
Vodoměrná stanice Předměřice na dolní Jizeře
Nedávno jsem byl dotázán, zda když je na vodočtu údaj třeba 52 cm, zda to automaticky znamená, že má řeka hloubku 52 centimetrů vody? Neznamená. Údaj na vodočtu je často relativní hodnota. Zjištěné stavy hladin na vodočtu tak mohou být v některých případech i záporné či značně vysoké, záleží na instalaci.
Vyschlá Alba v Častolovicích na jaře 2022 - je patrné, že vodočet nesahá až na dno
Lidská práce je drahá, proto pozorovatele většinou nahradily automatické stanice. Měřené údaje díky online přenosu dat pak najdete na netu. Pryč jsou časy plovákových měřáků. Aktuálně se stav hladiny měří většinou tlakovými sondami. Od změřeného tlaku vody se musí odečíst tlak vzduchu a přepočtem získáte výšku vodního sloupce nad čidlem.
Takto malá jsou dnes integrovaná čidla na kontinuální měření výšky hladiny
Výška hladiny ovšem nerovná se průtok. Ten se musí měřit zvlášť, například vodoměrnými vrtulemi, nebo i různými modernějšími metodami. Při měření průtoku jde o proměření hloubek koryta v celém příčném profilu a jednotlivých rychlostí proudění vody. Až ze vztahu dostatečného počtu různě vysokých změřených hladin a na ně navázaných průtoků získáte křivku, ze které se pak dá automaticky odvodit průtok z měření výšky hladiny.
Měření vodoměrnou vrtulí v toku
Nejčastější problémy správnosti měření
Existují okolnosti, které automatická měření a výsledky přepočtů zásadně naruší. Těch může být celá řada, v následujícím textu uvádím jen několik z nich:
1) Porucha, chyba spuštění čidla či vandalizmus
Každé zařízení se z principu může porouchat a ukazovat chybné hodnoty. Pokud čidlo po kontrole nespustíte na to samé místo, nebo ho dodatečně někdo popotáhne, nebude měřit správnou výšku hladiny a přepočet na průtok tedy bude chybně.
Nasypání materiálu do toku může odvozovaný průtok silně ovlivnit (Zelený potok v Peci pod Sněžkou)
2) Změna měřeného průtočného profilu
Průtočný profil se může měnit například pohybem dna a břehů (proto se vybírají či stavějí profily s pevným dnem a břehy) nebo třeba zatarasením kmenem či větví stromu či jinou překážkou. Případně chataři či děti postaví přes tok hrázku. Může se to stát ale i pracemi v korytě, například opravou mostu, úpravou (betonáží) profilu a podobně. V případě stavebních úprav koryta bývá na stránkách měřící organizace upozornění.
Cedule zakazující stavbu hrázek v korytě Stěnavy na měrném profilu Meziměstí
3) Zámrz nebo vodní rostliny
Speciálním případem změny průtočného profilu jsou sezónní vlivy. V době teplot pod bodem mrazu se často stává, že jednotlivé profily zamrzají, čímž se zvyšuje hladina vody. Obdobný princip platí zejména v teplých měsících roku, kdy profil může zarůstat vodními rostlinami. Osobně jsem zaznamenal podobný případ i na podzim, kdy spadané listí utěsnilo do té doby průtočnou hrázku a tím zvýšilo hladinu na měřeném profilu.
Krásné porosty lakušníků na Ohři ovlivňují v létě výšku vody v korytě
Příklady problémů v roce 2022
Pro názornost uvádím 4 příklady chybně připravených vodáckých akcí, včetně citací z diskusního fóra:
Příklad 1 – Zarostlá letní Svitávka
V létě 2022 zarostla Svitávka u měřícího profilu vodními rostlinami. Všude okolo bylo sucho, jen Svitávka vykazovala podivuhodně vysoké stavy a průtoky. Splouvat to samozřejmě rozumně nešlo.
Příklad 2 – Náhlý „nárůst průtoku“ na Olešence
Náhlý vzestup potkal na podzim 2022 Olešenku, což je levostranný přítok Metuje. Měřený průtok Metují pod ústím Olešenky byl násobně nižší, než průtok Olešenkou a významněji nepršelo. Pravděpodobně došlo k nastoupání hladiny na překážce v měřícím profilu (padlý strom a podobně).
Příklad 3 – Problémy na Vlašimské Blanici viz Vodočet a vodočty chybně
Stavební práce v korytě Vlašimské Blanice na profilu Radonice znamenaly zvýšení hladiny, bez zvýšení průtoku (srovnej stav před a po úpravě včetně vodočtů na následujících dvou fotkách).
Vlašimská Blanice v Radonicích 2020 při stavu hladiny 12 cm
Prostě průtok obdobný, stav o víc než 20 cm rozdílný.
Vlašimská Blanice v Radonicích 2022 při stavu hladiny 36 cm
Nově realizovaný betonový profil bude zvedat hladinu i nadále.
Příklad 4 – Výrovka či Plaňanka
Stavební úprava přinesla i změnu profilu na Výrovce v Plaňanech, tedy na toku, kterému se tu běžně říká Vavřinec, případně i Plaňanka a podobně.
Výrovka v Plaňanech v září 2021
V lokalitě došlo k úpravě koryta a tím i k rozdílu měřené výše hladiny za obdobných průtoků.
Výrovka v Plaňanech v listopadu 2022
Jak problémům předcházet?
Obecně je dobré věnovat před startem na vodáckou akci alespoň pár minut ověření stavu a průtoku na vybrané říčce. To znamená podívat se, vedle mapy na raft.cz třeba i na mapu ČHMÚ (viz https://hydro.chmi.cz/) a na měřené profily v okolí.
Trojúhelníčky značí ovlivněné průtoky na profilech ČHMÚ v prosinci 2022 (zdroj: https://hydro.chmi.cz/)
Na část problémů je na kartách profilů na netu upozorněno (zámrz, práce v korytě, ovlivnění vegetací apod.).
Dalším důležitým prvkem rozhodování zůstává selský rozum. Protéká na horním toku řeky násobně vyšší průtok než na dolním toku? Našli jste ojedinělý vysoký stav či průtok přestože panuje sucho a ani neexistuje nádrž, ze které by se mohlo vypouštět? Pak je někde evidentně chyba, jako na následujícím obrázku.
Příklad evidentně ovlivněných průtoků na Úpě v prosinci 2022
Dalším pravidlem může být plánování splouvání toků alespoň za nějakého minimálního průtoku (například minimálně 1 kubík za sekundu). Méně vody stačí většinou jen u pomalu tekoucích srovnaných kanálů (Zlatá stoka a podobně), jinde budete na suchu. To neplatí samozřejmě pro stojaté nádrže a rybníky, kde hrozí jen riziko vypuštění nebo případně i zámrazu hladiny v zimním a časně jarním období (pokud nevlastníte ledoborec).
Srovnané koryto Bouřlivce s vodočtem, kde stačí ke splutí o něco méně vody (jaro 2019)
I při správně změřeném průtoku může jeho výše v čase svižně klesat. To platí zvláště pro průtok pod přehradami, který lze zaškrtit velmi rychle.
Měření průtoku na Zdoňovském potoce (přítok Metuje) na profilu u Adršpachu
Jako poslední pravidlo bych dal potřebu mít v záloze náhradní tok pro splouvání v zájmové oblasti. Když na místě zjistíte, že třeba vybraná Úpa zrovna vodou neoplývá, ještě máte v zásobě Metuji a Labe.
Měření jarního průtoku na profilu Unislaw na Stěnavě v Polsku
Závěr
Připomnělo mi to tu historku, jak profesor s docentem měří průtok v bahnitém potoce. Na sobě montérky, gumáky a pracovní bundy. Jde okolo paní s chlapečkem, a nabádá ho: „Vidíš Petříku, když se budeš špatně učit, tak dopadneš takhle !!!“.
Rychlé soudy prostě nemusí být správně. Takže než vyrazíte příště na vodu na neznámou říčku, raději stavy a průtoky vody zkontrolujte.
Ahoj Eki