Jsa poslední dobou častým návštěvníkem serveru raft.cz, kde čerpám inspiraci a užitečné info, chtěl bych ostatním oplatit stejnou mincí. Snad naše zkušenost někomu při plánování pomůže…
Reklama
V rámci budování dobrých sousedských vztahů jsme se rozhodli prozkoumat vodáckou situaci u našich severních sousedů. Po krátkém vyhodnocení (ne)sjízdnosti menších krušnohorských toků volíme řeku Muldu (Mulde).
Vybrali jsme tak jednu z doporučených tras z knihy „Nejkrásnější výlety na kanoi v Sasku, Sasku-Anhaltsku, Durynsku“ (Die schönsten Kanutouren in Sachsen, Sachsen-Anhalt, Thuringen, 2021, DKV Verlag), kde je lehce přes třicet převážně jednodenních turistických výletů na kanoi.
Naše túra začíná ve městě Leisnig, které je po dálnici z ČR dosažitelné velmi pohodlně. Nám cesta nezabrala víc jak dvě hodiny (136 km z Děčína). Jsme v těchto končinách středního Saska mezi Drážďany, Lipskem a Chemnitz poprvé a tak jsme lehce dezorientovaní. Krajina je mírně zvlněná, bariéru Krušných hor lze jen tušit v nedohlednu. Scéně tak vládnou pole, louky a hlavně mraky obtěžkaná obloha. Po sjezdu z dálnice následují jen menší obce. Až Leisnig (domácí vyslovují „lajsnych“) je větší a s 8 tis. obyvateli a velmi zajímavým hradem Mildenstein z 10. století by jistě stál za prohlídku.
Hrad Mildenstein
My máme ale jen toto odpoledne bez dětí, a tak hned k vodě. Jaká bude? Pod silničním mostem najdeme obecní parkoviště (zdarma) a vidíme, ze přístup k hladině je pohodlně vydlážděn. Na vývěsce se dočítáme o ptačí rezervaci, pravidlech chování a časech nástupu do vody. Kromě nás tu jsou už jen dvě další auta místních, a tak čas neřešíme. Možná ale v létě dochází k vyčerpání kapacity. Nevíme. Nafukujeme Pálavu a už tušíme, že na těch 22 km do města Grimma budeme potřebovat aspoň 4 hodiny, protože proud mírně do zelena zakalené Muldy se pohybuje jen zvolna. A jez nás po cestě nečeká žádný.
Nástupní místo
Už první úsek naznačí, co nás bude provázet celou cestu. Mírný tok, zelenkavá, ale nikoli zapáchající (!) voda a divoce zarostlé břehy se spoustou života. Jen občas peřejka, vlnky, říční ostrov, štěrková plážka či železniční most. A spousty ptactva a jeho zpěv. Potkáváme málo civilizace a loď (raft naložený povykujícími splouvači) za celý den jedinou. Jinak klid, klid.
Mulda
Vzrušení tak přináší až změna počasí a předchozí přílišná důvěra části posádky v předpověď, podle které pršet nemá (a tedy nebylo nutno brát s sebou pláštěnku). Téměř idylická plavba ptačí rezervací se tak mění v závod s tmavnoucí oblohou, který samozřejmě prohráváme a za bouřky volíme ústup do ojedinělého kiosku v malé obci Podelwitz (zde je také zámek). Pivem a polévkou nepohrdneme, ale čas nás tlačí, pršet nepřestává a z Grimmy musíme chytit vlak. Jedeme.
Mulda
Charakter řeky se nemění, jen déšť, chlad a chybějící výbava vybírají svou daň na náladě posádky. Projíždíme soutok s druhou Muldou, což dává prostor pro ozřejmění malé zeměpisné zajímavosti. Dosud jsme totiž pluli po tzv. Freibergské Muldě (Freiberger Mulde), která pramení na české straně Krušných hor nedaleko Moldavy. A právě zde, nedaleko obce Sermuth, se slévá s druhou tzv. Cvikovskou (Zwickauer) Muldou, aby pak společné – už prostě jako Mulda – dosáhly dále na severu u města Dessau (Bauhaus!) k Labi.
Mulda
Od soutoku je řeka o něco širší, ale okolní scenérie a déšť zůstávají. Získáváme tak jen dobrou příležitost mlčky pilovat svou techniku záběru na klidné vodě. Než dorazíme do Grimmy (28 tis.ob), jsme „durch“. Stavíme hned zkraje nad jezem na pontonu, rychle balíme a běžíme asi 1 km na nádraží.
Výstupní místo
To je i na naše severočeské poměry nezvykle zanedbané, automat na jízdenky nefunguje, ale ochotný spolucestující ujišťuje, že vlak naším směrem pojede a…nemýlí se. Těch 20 minut podél Muldy zpět máme šanci posvačit a zhodnotit: Mulda z Leisningu do Grimmy asi není nejkrásnější řeka, kterou známe, ale pro milovníky klidné přírody, klidné vody a ptačího zpěvu má určitě co nabídnout. A když se výlet spojí i s návštěvou některého z četných hradů v okolí, může představovat pohodový rodinný program na celý den. Proč ne? Tschüss!
Luboš Beneš