Diskuse nad článkem |
???, Vladimír, 6/1/2016 10:32 AMOtázka nevodácká (jsem taky tak trochu šutrolog): Jaké drahokamy lze nalézt v řece kol Hrochova Týnce? Mám zkušenosti z náplavů Svitavy, tam je ale rozeznání geod poměrně snadné... Reply
|
|_Re: ???, Tibor, 6/1/2016 2:14 PMTečou sem vody ze Skutečska, tedy oblasti pegmatitu. Cituji: Pegmatity jsou významnou surovinou, protože jsou zdrojem výskytu nerostných surovin - živců, křemene, slídy, drahokamů a polodrahokamů (např. safír, topaz, smaragd), wolframu, molybdenitu, cínu, apatitu, fluoritu atd . Přiznám se ale že mě mezi křemeny zaujala ta červená barva a až při sehnutí se zjistil že je to krásně ohlazený kousek cihly Reply
|
|_Re: ???, Vladimír, 6/1/2016 7:50 PMPegmatity dobře znám z Vysočiny, dřív jsem je i kopal. S těmi (polo)drahokamy je to u nich prozaičtější, vyskytují se ve vzácných dutinách pod zemí anebo zlomky v ornici a pokud se něco dostane splavem až do řeky, jsou to omleté valounky těžce rozeznatelné mezi ostatní křemennou surovinou. Ale je fakt, že pegmatit sám o sobě bývá pozoruhodná přírodnina. Já mám z náplavů dobré zkušenosti s rýžováním granátů v potocích Českého středohoří a s nálezy geod ze štěrkových pláží Svitavy u jezu nad Adamovem. Geody jsou koule s charakteristickým povrchem a dutinami, které jsou vystlané polodrahokamovými odrůdami křemene. Jinak že by u Skutče byly dutinové pegmatity je pro mne novinka, musím se na to podívat. Každopádně jistě víš, co píšeš. Reply
|
|_Re: ???, Chobotnice, 6/1/2016 10:21 PMKrom zlata tedy - krásný jsou sillimanity, valouny tvrdýho vláknitýho minerálu, trochu jako tygří oko, na Otavě až jako pěst velký. Onehdá jsem rejžoval granáty na Kalenském potoce u Hostiného - taky by to šlo jet, zejména musí bejt pěknej závěr mezi Vestřeví (rekultivovaná těžebna granátu) a ústím do Labe, tam je sevřený údolí celkem se spádem. Taky jsou granáty ale ne 100% pyropový, takový víc do oranžova v nedávno vzpomínaný oblasti Kraskova. Jinak ve slušný kvalitě se samozřejmě v náplavech vyskytujou zejména nerosty vysoký tvrdosti podle Mohse... Reply
|
|_Re: ???, Vladimír, 6/1/2016 10:30 PMKaždá ta naše řeka má taky svoje dno, že jo. Povídá se o jedné řece v Karélii, že je tvořeno samými acháty. Kamarád Jura Havel ví, která to je. No ale objevit se tam s pytlem a váhat, co (a jak) vzít a co nechat, to bych teda nechtěl... Ale i u nás jsou místa, kde se dají nabírat acháty lopatou. V Severních Čechách to není... Reply
|
|
|_Re: ???, Vladimír, 6/2/2016 12:11 PMNo to bych se asi zbláznil. To si dám raději Novohradku, beztak jsem ji ještě nejel. Nohama při vystupování v říčním bahně se o jaspisech či achátech lépe sní. A já raději sním než mám (koneckonců, Šmíd to v klasice o vodáckém ráji vystihl přesně). Takže Novohradka, a kdyby tam mohlo být to bahno a vrbičky... Reply
|
|_Re: ???, Chobotnice, 6/2/2016 8:33 PMTeoreticky v Jizeře může být ledascos, od ozdobného štěrku odrůd křemene, kterému nadšenci říkají polodrahokamy, přes zkamenělá dřeva a olivíny až po safíry. Akorát je to dost proložené obyčejným štěrkem. Reply
|
|_Re: ???, Václav, 6/5/2016 1:22 PMChobotnice, kolem toho Kraskova jsou ty granáty v potoce Zlatém nebo v těch skálách kolem? Ptám se takhle polopaticky natrouble neb jsem naprostý lajk z hlediska šutrologie (ačkoliv jsem z ní maturoval a kdysi si koupil i nějaký atlas šutrů, protože jsme na Pirinu v Bulgárii potkali Čecha, který básnil o kopání vltavínů v jižních Č....)Nějaký granátek pro manželku (nikoliv na manželku) se vždycky hodí, že? Reply
|
|_Re: ???, Chobotnice, 6/5/2016 6:54 PMNo, my tam rejžovali Au a granáty hlavně nd vsí, nebo pod zahrádkama horního konce vsi od mostku nahoru, pak i skrz les po první lesnícestu, která vede přes. Vejš už myslim nic néni, jen starej důl na železo, ale to je jiná geologie, cosi v rulách, či co, kdežto níž jsou permokarbonský pískovce až arkózy, ze kterej ty nerosty vyvětrávaj. Granáty jsou tam až do cenťáku, dá se to vyrejžovat i na hustšim cedníku vertikálnim natřásánim ve vodě a vršek vždycky shrnout. Teda a prosejtovat na 10mm sejtě, třeba přepravka vod zeleniny. Tady jsou často do oranžova, Ale pěkný pyropy jsou v potocích i na Kolínsku, nebo v Mlékovicích na Bečvárce, jak teď předělávali most, tak tam byly taky krásný. Reply
|
|_Re: ???, Veronika , 4/2/2021 11:26 PMPoradíte!Letos jedem na Seč do kempu tak hledám info o okolí kde zabavit děti.našla jsem Železne hory a teť narazim na vaši diskusi.Mam i 14ti letýho. Zmínila jsem se o granátech a zlatinkách a hned šel hledat informace,ale nikde nic bližžího kde se da ňeco najít.Poraďte nám prosím kde hledat!Předem moc díky Reply
|
|
|_Re: ???, Veronika, favorit44~seznam.cz, 4/18/2021 1:33 PMMoc prosim o bližší popis.Brouzdám v mapách a nevím si rady stale nevim v kterých místech potoka hledat!Jako nad vsí Kraskov? Reply
|
|_Re: ???, Slávka, 4/19/2021 1:11 PMAno, ale už od toho moc nečekej. Už je to průmyslově přerýžované. Reply
|
|_Co sbírat na pláži u Hrošáku, Eki, 10/26/2020 9:43 AMAhoj, zdravím šutrologický kroužek . Včera jsem byl na té pláži před Hrošákem, mooc hezké místo. Drahokamy tam sice nenajdete, ale pokochat se barvami a tvary omletých šutříků je rozkoš. Převládají tam bílé a krémové placáčky křídových slínovců, v nich lze najít zbytky zkamenělin, ale převládajícím typem nálezů byly bioturbace - stopy po plazení a hrabání různých živočichů. Kamarádka to podle vizáže nazvala "žížaly", ale jsou to původně různé tunýlky a tak. V menšině jsou tu kamínky z krystalinika, třeba různé načervenalé žuly a porfyry, ruly a podobně . Reply
|
Granáty..., Vladimír, 6/6/2016 9:03 AM... jsou velice časté. Když někdy pojedete Křetínku anebo si uděláte výlet s dětmi na hrad Svojanov, přejděte ve Svojanově po mostku říčku a dejte se nedlážděnou cestou do kopce ke kostelu. Granáty se sbírají ve stružkách vymletých v zemi dešťovou vodou. Anebo až pojedete Svratku, tak mezi Koroužným a Švařcem na pravém břehu zarostlé v úlomcích ruly. Nehledě na to České Středohoří, tam jsem (na jižní straně) naslepo našel palouček pro stan a než jsem ho postavil, malá dcera a její kamarádka už v písku blízkého potůčku vesele plnily hrníček... Místečka jsou. Třeba nádherné opály nad Pernštejnem. Dělali jsme tam před léty (když byly děti malé) oddílový pěší výlet s konečnou na nalezišti. Bylo to na jaře, cestou se spustil déšť a na nalezišti byla hluboká orba. Dospělí se schovali pod stromy, ale vyhecované děti vlezly do rozbahněných hlubokých brázd, ze kterých se tu a tam vynořovaly s jásavou otázkou: "A strejdo, je toto drahokam?" Naše oddílové výlety za drahokamy mohou mít i dalekosáhlejší vědecké důsledky. Jednou jsem v pozdním podzimu vedl naši skvadru na známé naleziště křišťálů v polích kolem Bobrůvky. Tam se dá těžko alespoň něco nenalézt, ale ouha, noc před výletem napadl sníh. Děti ovšem nelze zklamat. Tak jsem před odchodem sešel do sklepa a hrábl do krabice s fialovými krystaly ametystů z Bochovic. Ty ve sněhu budou vidět. A tak zatím co se výletníci u naleziště hřáli u ohně, nenápadně jsem se ztratil a jako rozsévač rozházel po zasněženém poli několik hrstí ametystů. Děti byly spokojené, protože nálezy byly hojné, ale jistě ne všechny - některé ametysty zadupané do sněhu čekají na své objevitele z řad mineralogů, kterým půjde hlava kolem z toho, jak je to možné, že se v oblasti pegmatitů nacházejí minerály z hydrotermálních žil... Reply
|