Po dlouhé zimě, kdy i v Praze napadlo půl metru sněhu, konečně vykouklo slunko a začalo užírat sníh z krajiny. Pro vodáky, které už omrzelo tlačit se se zbytkem národa na těch 10 českých řekách, které jsou sjízdné celoročně, ideální období. Toho dne měla Úslava 90 cm (cca 25 kubíků) v Koterově, tak se rozhodujeme pro ní. V létě má říčka zpravidla okolo 30 cm (3 kubíky), takže o sjíždění lze uvažovat pouze po vydatných deštích. Naše plavba začíná v Žinkovech. Hned asi 100 m po proudu pod rybníkem je možnost sjet autem přímo k vodě, bez problémů naházet lodě na řeku a popřípadě zde i nechat auto.

Úslava má až k soutoku 65,7 km, takže celé splutí je tak na 2 dny. Pokud je alespoň 20 kubíků vody, řeka vcelku svižně teče kolem těch 7 km/h a to i na volejích. Na rovnějších úsecích to pak rychle odsejpá a posádka se nemusí dřít, aby loď jela. „Rovinaté“ úseky jsou však více v dolní polovině řeky. Horní úsek je hodně meandrovitý s prudkými zatáčkami, které se rychle střídají. Koryto je navíc hodně úzké (3-5m), takže doporučuji krátké a obratné lodě. My jsme jeli na deblové otevřence typu tučňák a v několika místech, zejména v prudkých zatáčkách, jsme měli problémy se vejít do koryta. Nafukovací lodě bych na horní úsek (Žinkovy – Nepomuk) spíše nedoporučoval. Byla by to na nich strašná otročina a narozdíl od „tvrdých“ lodí, by se nemuselo všude bezpečně dát projet mezi ostrými klacky a plovoucími padlými stromy. Na plastovce, či laminátce se dají s určitou rychlostí „přeskočit“.

Počítejte také s tím, že zejména v horním úseku vás budou dosti často terorizovat vrbičky, čas od času padlé stromy a dle stavu vody i tu a tam nízké lávky. Pokud se někdo chystáte na putování Amazonskými pralesy na lodi, doporučuji trénování na jarní Úslavě. Mačeta nebo motorová pila by se nám místy dost hodila. Až na jeden asi tak 300m úsek u Kláštera (u Nepomuku) se ale s jistou dávkou trpělivosti dá vrbičkama prodírat bez nutnosti vystoupení z lodi. Právě v Klášteře dochází k zajímavé situaci, že se řeka rozdvojuje. Část jde skrze tunel pod silnicí a dál vsí a část utíká přes v současnosti vypuštěný rybník, kde však končí velkou trubkou. Následuje pak škrábání se a přetahování lodě přes 5 metrovou strmou a rozbahněnou hráz.

Z vybavení, které považuji při jízdě na jarních řekách a potocích za nutné – neoprén, vesta,... – bych tentokrát rád vyzdvihl helmu! Na jarní výpravy jsme s přáteli vodáky ze Sunny Gangu začali vyjíždět více teprve od loňského roku, takže zkušenosti zatím spíše sbíráme. Původně jsem chtěl vyrazit jen v zimní čepici, na střídačku s kšiltovkou, protože Úslava nepatří mezi divočiny. Drtivá většina cesty je ZW, místy vlnky WW I maximálně. Po pár kilometrech prodírání se vrbičkama a těsným podjížděním pod stromy sem si ale uvědomil, jak je helma praktická věc! Bez ní bych měl hlavu vošlehanou jako od biče a samou modřinu. Některá setkání se silnějšími větvemi by dost bolely, nebo i mohly způsobit vážnější zranění. Tehdá jsem pochopil, že helma není pouze ochranou před kameny v okamžiku, kdy se člověk udělá a plave korytem, ale i ochranou před stromy, lávkami a jinými předměty ve chvíli, kdy ještě sedí v lodi. Navíc moderní helmy i příjemně hřejou :-)

Za největší nebezpečí na řece považuji jezy. Po celé délce tok prochází četnými městy a vískami, takže o ně není nouze. Za těch 65 km jsem jich napočítal přes 20. Většina z nich se dá sjet za takového stavu vody i a na laminátové kanoi bez újmy na zdraví či na výbavě. Bez zastavení a prohlédnutí situace z břehu ale rozhodně nedoporučuji nic jezdit. Řeku velmi dobře znám z letních radovánek u vody a procházek. V létě však vypadá naprosto jinak, když jsou v ní 3 kubíky a jinak, když je v ní kubíků 25. Některé jezy v první chvíli člověk ani nepozná. Z jezu, kde se v létě koupou děti, se zjara stává zabiják. Mimo další za zmínku stojí jistojistě oba jezy v Koterově a jez v Božkově u střelnice, které už své utopence mají na svědomí.

Za nejzajímavější místa plavby považuji rozhodně průjezd lesnatým okolím Šťahlavic, kde přímo z řeky lze vystoupit v areálu zámku Kozel. Vorazit si tam můžete v hospůdce u rybníka, popřípadě si zahrát netradiční minigolf – pouze sezónní provoz. Pro Plzeňáky bude jistě zajímavým zážitkem i průjezd plzeňskou čtvrtí Božkov, Lobzy a Doubravka, kde lze zakončit plavbu u kostela U sv. Jiří. Zde se řeka spojuje se Mží a vzniká Berounka – tak alespoň nás to učili na základce, dnes se za začátek Berounky však dle vodáckých průvodců považuje soutok Mže a Radbůzy.

Letos ještě pár dní jistě voda bude a když ne tak, příští jaro určitě. Přeji tedy zajímavou a hlavně bezpečnou plavbu, ať už vyrazíte kamkoliv!

Hans ze Sunny Gangu Plzeň