Horní Teplou jsme si vyhlédli už loni. Ovšem Pálava si tenkrát odřela břicho a Lamináti jen závistivě pobrekávali na břehu. Letos byla situace jiná. Vodočet Teplička ukazoval 170 cm a 51 m3 = povodňový stav B (bdělost). Znamená to, že by měl být sjízdný i Pramenský potok, o Teplé nemluvě. A také skoro ne/sjízdný byl.

Parta (Meloun, Chramčestí, Voják, Jarošek, Jirka & Kuba) vyrazila posílena o domorodce Marka a novice známého pod identifikačním údajem: Pavel von Beczwarka.

Silnice z Karlových Varů těsně sleduje oba toky. Jeli jsme od Vodné pomalu proti proudu a prohlíželi každou zradu. Takže hned jedno VAROVÁNÍ. Jez na Teplé pod Bečovem na 24,5 km je nefalšovaný SMRŤÁK. Vypečený je i tím, že ze silnice není nijak zvlášť vidět a z vody už vůbec ne, protože je za zatáčkou. Voda se tu žene velmi rychle a neexistuje žádný volej. Je třeba předem naplánovat místo zastavení minimálně 50 metrů (raději více) před jezem vlevo a po silnici přenést. Nad Bečovem teče Teplá úžasným údolím a tvoří souvislé poctivé dvojkové peřeje. Na otevřenou loď to už není. Silnice dál těsně sleduje i Prameňák.

Ten je podstatně užší a za uvedeného vodního stavu jde spíše o WW III. Díky rozvodněnosti bylo třeba počítat i se stromy v korytě nastojato. Obvyklý vodní folklór v podobě lávek a padlých stromů se vyskytoval rovněž. Nasedali jsme u mostu silnice č. 24 (u kapličky). Je tu slušné parkování pro cca 6 aut.

No pak už se jelo: peřeje, peřeje, peřeje, stromy a zas peřeje v úzkém korytě. Pálavy byly moc rády, že mají šprajdy. Na Teplé to samé, ale šířka koryta dovolovala i nějaký ten manévr. Jarošek však manévroval příliš a tak jsme přišli o jednu loď z pětičlenné flotily. Z letmana zbyly 2 metrové kusy, Jarošek se po opuštění řeky vyskytoval celý.

Před Bečovem i v Bečově se vyplatí prohlédnout si z břehu zdejší jezy. A o tom dalším už bylo psáno výše – ještě jednou BACHA! Teplá dál dost rychle teče až do Tepličky a místy se rozlévá i do okolní nivy. V Tepličce byl konec naší letos zatím nejpěknější vody.

Jirka