Přišlo to znenadání dřív, než jsme všichni čekali. Čenda nás totiž v pátek 3. 1. 2003 všechny obvolával se zprávou, že Bystřička má vodu. Tomu se jen těžko dalo odolat, zvláště když rtuť teploměru stále ještě skotačila nad bodem mrazu.

V sobotu dopoledne jsme navázali lodě a vyrazili dvěma auty směr Hrubá Voda. Po cestě jsme zkontrolovali vodočet v Hlubočkách, který ukazoval příjemných 120 cm. Vody tedy bylo víc než dost, a proto jsme rozhodli, že nasedneme v Jívové u Magdalénského mlýna a ne v Domašově, abychom se vyhnuli pravděpodobnému přenášení "Ďáblova chřtánu". Na zastávce v Hrubé vodě jsme přeložili lodě do Mojmírova Pickupa, částečně se, za nemalé pozornosti místních chatařů a výletníků, převlékli do neoprénů a ve třech vyrazili na Jívovou, kde nás už netrpělivě vyhlížela polovina Rychlé roty (pozn. …doteď mi není jasné, jak Mojmír řadil, když mu Čenda celou cestu seděl na řadicí páce. Zřejmě si to užívali oba :-)…

Když se nám podařilo, doslova a do písmene, doklouzat až na Magdalénu, na nic jsme už nečekali, nasedli do lodí a krásným skluzem konečně přistáli na vodě. To, že voda má sílu bylo jasné. Za tohoto stavu jsme Bystřičku ještě nikdo nejel. Z malých přejí byly velké přeje, z malých válců byly velké válce, krásných vracáků spousty a o surfovací vlny kolem metru nebyla nouze. Sílu jednoho z válců si Čenda vyzkoušel hned v první zatáčce. Zřejmě do něj, vyhlížeje zátarasy na řece, vjel příliš pomalu, a tak si ho váleček pěkně vcucnul zpátky, postavil na zadek a donutil k prvnímu letošnímu eskymáku - na Čochtana roku 2002 jistě úctyhodný výkon. Pak jsme si už jen užívali deset kilometrů krásné vody a nádherné zimní krajiny.

Druhý den se jelo znovu. V jiném složení a také za úplně jiného počasí. Teploměr Vilémova auta tentokrát ukazoval -8!!! Takže nadšenci, kteří v sobotu nemohli, si opravdu užili. Voda klesla o půl metru, ale i tak to byl na Bystřičku poměrně přijatelný stav. Tentokrát ani nemusel nikdo ukazovat, že umí eskymáka. Popravdě řečeno, neumím si ani představit, že by ve zdraví přežil, protože i tak skupina čtyř jezdců dojela po způsobu ledových rytířů.

Byl to velice hezký vodácký víkend a všichni věříme, že jak nový rok začal, bude i pokračovat … to samé přeji i Vám všem. Pro ostatní nadšence jen dodávám, že celý úsek, který jsme jeli, je bez jakýchkoliv zátarasů a bezpečně jetelný.

Ahoj Michal