Počasí nám přeje a my se přesouváme srpnovým jihovýchodním Bavorskem na další řeky. Naším cílem je tentokrát nejdolnější tok řeky Saalach, která tu tvoří hranici Německa s Rakouskem.
Reklama
Řeka Saalach
Míříme do hraničního města Freilassing, který odděluje řeka Saalach s železničním a silničním mostem od známého rakouského Salzburgu. Bohužel v místě, kde chceme začít, je dlouhý volej následovaný špatně překonatelnou betonovou přehradou. Proto volíme místo vyplutí až pod přehradou. K řece tu vede kameny vyložená cesta, ze které vyvěrají prameny vody.
Vyvěšená reklama hlásá, že tato přehrada chrání klima
Řeka Saalach pod přehradou na začátku naší plavby
Našedlá ledovcová voda řeky Saalach pod přehradou svižně teče v narovnaném řečišti. Břehy jsou vysoké, písčitokamenité a vroubí je stromy.
Štěkovitopísčité pláže dolního Saalachu
Vysoké břehy bez lidí nás doprovázejí až skoro k soutoku se Salzachem, pak se ale údolí náhle rozevírá.
Ústí Saalachu (vpravo) do Salzachu
Salzach
Řeka Salzach přitéká k soutoku se Saalachem z Rakouska od Salzburku, před jejich soutokem je na ní patrný stupeň z kamenů.
Velká pláž u Salzachu po spojení se Saalachem
Dál od soutoku se řeka opět zařezává do vysokých břehů, které jsou opevněné lomovým kamenem. Pátráme po místě na přenocování, mnoho možností tu ale nenacházíme. Řeka má vysokou rychlost a šířku, tak je třeba se velmi rychle rozhodovat. Nakonec nacházíme pěkný plácek na prosekaném místě v lese u betonového kilometrovníku. Stavíme stan a koupeme se v chladné řece.
Prosekané místo u kilometrovníku Salzachu bylo vhodné k přenocování
Ráno vyplouváme po šedé, rychle se valící vodě Salzachu. Tok lemují vysoké břehy porostlé lesem, blízká civilizace sem jinak moc nezasahuje. Po pár kilometrech plavby nás z relaxace vytrhne cedule na břehu a vzdálené hučení.
Cedule nad jezem na Salzachu
Nad řekou se v dálce cosi klimbá a hučení narůstá. Raději tedy přistáváme na vymezeném místě na levém břehu a avizované nebezpečí života obnášíme.
Jez na Salzachu
Až z blízka je patrné, že jez by byl pro naší baraku splavný bez větších problémů středem. Vzhledem k silnému proudu už ale nemáme šanci se odsud do středu jezu probojovat, proto dáváme loď až pod jez. Podle infocedulí slouží tento nový jez k nahnání menší části vody z řeky do ramena v lužním lese na pravém břehu.
Na obzoru civilizace – město Laufen
Vodnatka Salzach nás rychle unáší k severu. Když se na obzoru objeví kostel města Laufen, začínáme se připravovat na přistání na levém břehu. Můžete splouvat samozřejmě bez problémů i desítky kilometrů dále až do Innu a po něm do Dunaje.
Přistání před centrem města Laufen
Přistáváme u pobřežního parku, koupeme se, sušíme a balíme. Odsud nás čeká odnos věcí a lodě na nádraží a návrat místním vlakem k autu. Míříme pak domů k severu přes Pasov a Šumavu.
Závěr
Celkově pěkný pětidenní srpnový výlet, spluli jsme příjemné úseky sedmi řek a při tom potkali jen 4 kánoe.
Orientační mapka zpracovaná volně podle knížky Nejedly (1990): Kanuwandern in Süddeutschland
Kdysi jsem malému synkovi ukazoval nějaké peřeje, a povídal mu, jak jsme je splouvali. Synek se s vykulenýma očima zeptal „A přežil jsi to?“. Po návštěvě bavorských podalpských řek se této otázky nejspíš nedočkáte. Není ale problém vyjet o kus výš do hor a tam si zážitek okořenit. Místí řeky a říčky lze ale určitě k návštěvě doporučit, mívají i ve vrcholném létě dostatek různobarevné vody a doprava sem je jednoduchá. Doufejme, že to už zase brzo bude možné.
Ahoj Eki