Re: Kempování?, Vladimír, 3/25/2021 11:51 PM
Eki, to není o nacionalismu, aspoň ne z naší strany. To je o zkušenostech a jejich zprůměrování a zhodnocení. Pokud se pod článkem zeptám, jak to chodí při kempování, je v tom zájem neprohřešit se proti místním způsobům. Pokud se diskuze ubere směrem, jakým se ubrala, je to v rámci informace. Více či méně subjektivní, ale ne nacionalistické.
Já tu Evropu na všechny způsoby projel taky, opakovaně stopem, s vodáky i jako slušňáci s mojí architektskou manželkou při poznávání muzeí a evropské architektury. A zkušeností dobrých i špatných, úsměvných i urážejících se nashromáždilo za ty roky dost, aby bylo co porovnávat. Je to o realitě, protože kdyby ty zkušenosti nebyly, nebylo by o čem mluvit. A realitu žádná korektnost nezmění.
Fakt je ale ten, že Češi v průměru asi taky nejsou žádná sláva. U piva dobrý, ale jinak nic moc. Domů mne u nás jako autostopaře (v sedmdesátkách jsem každý rok dělal tak dvacet tisíc stopem) pozval jen jednou jakýsi učitel, který právě odvezl manželku do lázní a řičel štěstím. Vezl mně asi 13 km, u něho doma jsme se pak strašně opili, při pokusu o opravu rozložili na anjonty a katjonty kyvadlové hodiny a druhý den ráno mi ještě na snídani udělal vajíčka. Na Balkáně končil na pozvání do rodiny nebo jiném benefitu každý druhý híč. A co jsou dobrý lidi jsem poznal na Dunaji, kde jsem kvůli košavě zůstal trčet na rumunském břehu. Místní mně zahrnuli jídlem, že jsem to nemohl ani sníst, policajti mi (pravda po kontrole) vozili v kanystru vodu. O Srbech, Maďarech, Albáncích a Bulharech bych mohl mluvit stejně. Na západě sice zažívám (ty dobré vzpomínky) akurátnost a korektnost, ale podobné "nadstavbové" zkušenosti z mezilidského kontaktu až na pár výjimek nemám...