Re: Smíšené pocity, Václav, 11/19/2003 2:10 PM
Měl bych chuť napsat : "Ále prdlačku ..." a neučiním tak jen v vrozené slušnosti. Když jsem asi před 3 rokama osaměle čundroval po Šumavě (a shodou okolností si užil jeden z nádherných večerů u prášilského mostu i s koupelí v řece), dostával jsem na bratrstvo ochranářů pěknej vztek. Proč já nemohu chodit do těch jejich 1. či kdovíjakejch zón, zatímco dřevaři to tam vesele prasí za použití moderní techniky ? Ať už to bylo na skalách nebo v jeskyních, co jsem je v minulosti nepovoleně prolézal, všude jsem se setkával se stejným problémem : vždycky se utvoří skupina lidí, která si z nějakého důvodu myslí, že má patent na správnou péči o danou lokalitu a z toho si vyvodí, že nejlepší bude, když tam nevkročí nikdo mimo ní. Aby si to pak ta skupina mohla správně užívat a nerušeně vychutnávat, tedy chtěl jsem napsat, aby nám ten kus ohrožené přírody zůstal pro další generace přece ... Já osobně si myslím, že řešením je vytvářet takové podmínky, aby jsme si mohli užívat všichni. A náplní těch skupin by pak mohlo být takové podmínky vytvářet nikoliv zákazy pro některé, ale smysluplnou prací (budování stezek, odpadkových košů, odpočívadel ....), klidně se zachováním určitých kontrolních a regulačních pravomocí. V současné době, protože nechci být v žádném bratrstvu, ale občas si chci užít i něčeho, co mi nikdo oficiálně nepovolí, preferuji občanskou neposlušnost. A nejsem sám, což je ten nejblbější způsob ochrany přírody, jaký může být. Si myslím.