3. den, jezero Glebokie (km 78) – tábořiště Lesny Dwór (km 53)
Začínáme převozem lodí. Jezero ústí do náhonu pro elektrárnu Galaznia. Původní koryto se nazývá „Stara Slupia“ a běžně se nejezdí, protože je zapadané stromy. Pokud by to nějaký dobrodruh chtěl vyzkoušet, může se na něj dostat tak, že před jezerem Glebokie odbočí do Bytowki, na které je stavidlo. Přenesením stavidla se lze dostat na Starou Slupiu. My se ale držíme klasického „szlaku“ a necháváme se i s loďmi převézt za 80 zlotých pod elektrárnu. Tuto službu zajišťuje místní soukromník, který má „offertu“ i s telefonním číslem umístěnu v kempu u jezera Glebokie. Převoz domluvený dvěma SMS proběhne hladce, pak nás čeká pádlování po dvou jezerech, z každého odbočuje náhon vpravo od hráze. Náhonem se dostáváme k elektrárně, a v obou případech se elektrárna velmi snadno obnáší (taháme plasťáky snadno po trávě z kopce cca 100 m). Při druhé přenášce elektrárny Krzynia je možno se občerstvit v místím baru. Pod elektrárnami řeka silně připomíná Orlici pod Týništěm. Ujedeme po ní pohodových 6 km do tábořiště Lesny Dwór, které je bezplatné a bez hygienického zázemí.

4. tábořiště Lesny Dwór (km 53) - Slupsk (km 33)
Vyjíždíme do vytrvalého deště, který kolísá mezi silným a přívalovým. Voda stoupá a následující úsek až do Losina (km 39) „prosvištíme“ za necelé 3 hodiny. Je to opět dosti technická pasáž, v polské kilometráži označená červeným vykřičníkem. Kličkování mezi stromy, vrbičkování ve stylu Ploučnice, meandry, nečekané překážky nejsou pro nás až tak náročné, ale spíše zábavné. Zvýšený vodní stav nám pomáhá překonávat ležící kmeny, voda uhání na polské poměry dost rychle. Tábořiště ve sportovním areálu ve Slupsku dosahuje evropských standardů, k dispozici teplá sprcha, splachovací záchod, anglický trávníček, pizzerie. Cenu za táboření skvělých 10 zl. na osobu kompenzujeme stravováním a popíjením v drahé pizzerii. K pamětihodnostem Slupska určitě patří muzeum vodní elektrárny či místní hrad.

5. Slupsk (km 33) – Bydlino (km 16)
Ve Slupsku je nutné přenést krátce jeden jez, a pak už plavba až do Bydlino pokračuje bez překážek. Nejdříve městské vyhlídkové plavení a pak nádherný cca 12 km dlouhý úsek široké meandrující řeky uprostřed lesů s minimálními projevy civilizace. Řeka proudí stále svižně, rychlost plavby je 4-5 km v hodině. Nocovat se dá na levém břehu v upraveném tábořišti v Bydlino za 7 zlotek na osobu. K dispozici ohniště s připraveným dřevem, voda, suchý záchod, upravené místo pro vytahování lodí, udržovaný trávník pro stany. V blízkosti obchod.

6. Bydlino (km 16) – Ustka (km 1,2)
Poslední úsek plavby je podobný tomu předešlému, lesy občas ustupují pastvinám a polím, občas je nutné vyhnout se větvím spadlých stromů. Koryto řeky je udržované, spadlé stromy mají většinou zelené listí a lze je přičíst na vrub větrnému letnímu počasí. Místu označenému jako tábořiště Wodnica se spíše doporučuji vyhnout, protože hned po vystoupení z lodě se octnete na dvorku zmutovaných slepic, perliček a krocanů, svoji nelibost z vaší přítomnosti dávají najevo i dva psi. Těsně před tím je označen výstup z lodí, který je nasměrován na naučnou stezku rezervace „Buczyna nad Słupią“. Konec splutí Slupie je odtud vzdálen ještě něco kolem hodiny plavby a poznáteho dřevěnou cedulí „Konec splywu“. Kousek za tou cedulí se podplouvá most a hned za mostem se ocitnete v mořském přístavu.

7. Ustka (km 1,2) – Ustka (km 0,0)
Závěrečný den si necháváme na dovádění na mořských vlnách. Nocujeme v příjemném rodinném kempu v ulici Polna (10.zlotých + 1 zl. za sprchu), který však není přímo u řeky, přenášíme vše asi 250 m. Po dopolední průtrži se vydáváme na moře. Před tím však zajdeme na místní „Kapitanát“ zažádat o povolení k v plutí do přístavu. To je nám bez problému uděleno ovšem s doporučením nevjíždět na volné moře z důvodu velkých vln. Výpravu končíme na pláži, kde bez ohledu na nevlídné počasí najíždíme do vln. Pak už jenom cesta nočním rychlíkem do Wroclaw a regionálními vlaky zpět do Liberce.

Šangve