Ke splutí Soče neodmyslitelně patří i její přítok říčka Koritnica. Ta se vlévá u kempu Vodenka krátkou kaskádou a při pohledu na ni vidím, že vody je velmi málo. Zvažuji, jestli bude splutí stát vůbec za to a jestli nepotáhneme loď prázdným korytem. Pojedu se synkem na Riu a to znamená, že potřebujeme víc vody než na kajak. Nakonec padne rozhodnutí tok splout.

I na Koritnici platí stejná pravidla, jako pro Soču, tedy mít koupený permit, splout pouze v dané termíny a hodiny a pouze posledních 5 km s využitím jediného nástupního místa. Též raft je zde zakázaný, splutí pouze na kánoi nebo kajaku. Vše splňujeme a jedeme proti proudu k pevnosti Kluže. Zde omrkneme tunely ve skále se střílnami, pevnost samotná je uzavřena. Zároveň nahlédneme z mostu i do soutěsky, pod kterou budeme začínat. Opět velmi impozantní jako soutěsky na Soče.

Parkoviště k nástupnímu místu je zhruba 100 m pod pevností a k řece vede strmá pěšinka. Při pohledu na vodu jsem opět velmi nejistý, jestli to má vůbec smysl, protože vody mnoho není. Nakonec vyrážíme a vyjedeme kousek nahoru se podívat na konec soutěsky. Pak už hurá dolů. I za nízkého stavu to pěkně valí a po pár stech metrech přichází soutěska. Jsou v ní dva válečky, za našeho stavu bez obtíží projetelné. Její šířka je jen o něco málo větší, než šířka naší lodě. Je to opět krásný zážitek.

Za soutěskou přichází podobný charakter, jako na horní Soče. Kameny různých velikostí rozesetých v toku, krásně čistá voda, parádní počasí. Proud se obvykle soustředí do části koryta místo širokého rozlivu, takže při dobrém čtení vody nemáme s průjezdností žádný problém. Nemusíme nikde zastavovat a přetahovat a ani nikde výrazně nedrhneme.

Projíždíme kolem vodočtu, který je bohužel nefunkční, a za ním je most, kterým se jede na horní Soču. Pod ním začíná další úžasná soutěska. Kromě jednoho úzkého průskoku zde není nic obtížného, ale okolí je fantastické.

I za další lávkou následuje náročnější úsek. Koritnica se loučí krátkou kaskádou a už spojuje své vody se Sočou u kempu Vodenka.

Máme za sebou během hodiny 5 km krásné vody s obtížností WW II – III za našeho průtoku cca 5 m3/s. Vodočet je bohužel dlouhodobě poškozen, takže odhad sjízdnosti musíte posoudit až na místě. Díky čistotě vody to ale může působit jinak. Chytnout zde vhodné podmínky však znamená malý zázrak, protože po většinu roku není splavná.

Na soutoku ale končit nemusíte. Je lepší pokračovat dál k mostu v Čezsoči a prodloužit si tak plavbu o další 3 km pěkné vody.

Petr