Jihlávku jezdí velká spousta lidí. Jenže jezdí Jihlavu, často jako Jihlávku označovanou. Tak jsem si řekl, že rozšířím povědomí a pokusím se Jihlávku zařadit na „vodáckou mapu.“

Nasedali jsme s kamarádem a jeho psíkem jednoho listopadového čtvrtku před bývalým hotelem u silničního mostku v Rančířově. Hned první metry nám ukázaly, že to sice bude vrbičkárna, ale že to nějak půjde. První úsek řeky byl hadem plazícím se po loukách. Párkrát jsme dokonce podplouvali ohradníky pnoucí se přes řeku. Břehy byly ale dost zarostlý, místy vyvýšený, s patrnou erozí. Po chvíli se kolem řeky objevil lužní les, a pak se břehy zvedly v zalesněný svahy, po levé straně doplněný výpadovkou na Znojmo, po pravé straně s ukázkou práce kůrovce. Přiblížili jsme se k místu, kterému se říká „V ráji“. Možná, že ten vodopádeček po levé straně měl toto přízvisko podpořit.

Za vodopádečkem je pak lávka a za ní na levé straně začínají ohrady, tu a tam krůta, ovce, ale třeba taky stádo bílých daňků. Jsme Jihlaváci, takže už víme, že se opravdu blížíme ku Jihlavě.
Kousek před městskou částí Sasov jsou ještě nějaký baráky a za normálního stavu se k nim jede přes mostek nebo brodem. Ale vzhledem k tomu, že se ten mostek předělává, tak právě v místě onoho brodu je postaven mostek provizorní, nízkej. Za vyššího stavu by mohl bejt problém. Jsem si ale jist, že až se dostaví plnohodnotný most, tento zmizne.
Inu, veškeré vodní nástrahy šly až doposud překonat bez vystoupení, ta chamrať vodácká je někdy pěkně líná a nějak si to vymyslí, aby z lodě vylízat nemusela. Tady ale však nebylo zbytí. Kousek za tou nízkou lávkou byla řeka zapadaná po kácení snad dvěma desítkama stromů. Takže přenáška asi 30 metrů.

Splouváme dál, až se ocitáme na Sasově. Tady proplouváme širokou rourou, která je vlastně zpevněním mostku. O kousek dál je lávka a pod ní malej stupínek. Teď to bylo příjemné zhoupnutí, ale možná za většího průtoku by mohl zlobit. Dál pádlujeme po mírně tekoucí vodě s občasnými vlnkami.

Podplouváme výpadovku na Brtnici a řeku svírá již regulované koryto, které těsně před rybníkem Stará plovárna tvoří esíčko, zřejmě kvůli usazení naplavenin. Tady přichází zpestření. Do rybníka řeka vtéká hranatou rourou. Za tohoto stavu vody jde v klidu projet, ale bývá jí mnohdy více, pak je třeba pokus o proplutí zvážit. Rybniční volej během chvilky zdoláme a vysedáme před hrází na pravé straně. Propust hráze by šla proskočit, následně proslajdovat po kamenech, ale dole byste si zničili loď o kameny. Stavidlo bývá otevřeno pouze to úplně vpravo a tam jsou ty kameny nejhorší. Třeba se mi v budoucnu podaří to dole porovnat.

Následuje vodácky asi nejzáživnější úsek. Pár vlnek, kolem nás spousta staveb, nad námi lávka od nové cyklostezky, Brněnský most, následně i starý Brněnský most a blížíme se k ZOO. Zde je vodočet a nám ukazuje asi 55 cm.

Dále řeka pokračuje s občasným šplouchnutím až ke sportovní hale, kde je velké úskalí. Doporučuju zastavit kousek pod poslední (zelenou) lávkou vedle hřiště na pravé straně. Vracáky tam moc nejsou, tak opatrně, protože řeka teče právě pod tou sportovní halou a vtok je přehrazen mříží kousek nad hladinou! Ale, jak jsme letos zjistili, ani to není konec nadějí. Mříž už není úplně v kondici a dá se s ní trochu hnout, takže pokud není příliš vody, dá se to s pomocí kamoše vyřešit.

No a jdeme do finále. Za halou už nás čeká jen asi 200 metrů s příjemnýma vlnkama a už v plouváme do řeky Jihlavy.

Jihlávka není sportovní zážitek, je to spíše záležitost pro romantiky, ale má své kouzlo a tak ho rozhodně nezařadím mezi potoky označené jako JJJ (jet jenom jednou)

Edit: Po dalším prozkoumání řeky Jihlávky můžu prohlásit, že by měla být splavná již z Čížova, kde ale byla občas nějaká překážka v korytě. Možná i ještě o něco výše od mostu na odbočce z hlavní silnice směrem na Cerekvičku. Tam ale koryto projité nemám. Výše už by to bylo pro ty nejskalnější dobrodruhy s malými loděmi. Koryto je úzké a břehy místy velmi zarostlé (pod Víláncem, nad Beranovcem)

Mañas