Jeden z mála větších potoků, který mi v Českém ráji ve sbírce dlouho chyběl, byla Stebenka. Pravdou je, že jsem ji opomíjel záměrně. Její závěr těsně před a v Turnově mne totiž svým charakterem nijak zvlášť nelákal. No jo, ale bez ní by to člověk v Ráji prostě nikdy kompletní neměl. Navíc už byla dříve sjeta. Nyní, když už ji také mám nějakou dobu za sebou, mohu říci, že jsem tomuhle potoku (částečně) křivdil.

Některé části je vhodné prohlédnout dopředu

Nasedat se na Stebenku dá při dobré vodě nejlépe u křižovatky silnic č. 282 a 283, kde je velké parkoviště. Než si sednete do lodě a vydáte se po proudu, podívejte se o kousek níže k následujícímu mostku. Přímo pod ním je pohodový skluzavkový stupeň, jenže mostek je poměrně nízko a hned budete mít možnost urazit si hlavu. Když už dojdete sem, pokračujte chvíli po proudu, kde ležel jeden strom. Jste-li příznivci střídání pěší turistiky a vodáctví, můžete snadno potok prohlédnout ještě dál, neboť nějaký čas v zásadě kopíruje silnici. Během téhle procházky uvidíte to, s čím můžete obecně počítat.

Ve většinou hodně úzkém korytě voda dost rychle teče přes souvislé peřejky. Potok má docela spád, čemuž se nelze vzhledem ke kopcovitému okolí na čele s Kozákovem divit. Na reakce před překážkami nemusí být moc místa a ani času. S tím, že nad některými bude nějaký vracák, bych nepočítal…

Jeli jste někdy pod stodolou?

Rychlá voda brzy dopádí do Sekerkových Louček. Tady bych vřele doporučil před mostem zastavit vpravo a jít si prohlédnout krátký následující úsek (cca 50 m). Pod samotným mostem je na projetí místa dost a totéž platí pro následně podplouvanou stodolu (!), jenže za ní byl jeden bytelný zátaras následovaný nižší lávkou mezi zdmi. Sám jsem to celé přenesl. Tím se Stebenka na hezkou dobu v zásadě rozloučí s civilizací. Ta se jen občas připomene nějakým tím domem na březích nebo mostkem nad hlavou. Ty už se naštěstí dají všechny v pohodě projet. Hezký je skluzavkový průjezd jedním z nich v podobě botičské trubky. Jen ten nájezd do ní nic nekomplikuje.

Z Louček nejvíce meandruje

Jinak je potok celkově ponechán svému osudu. I za Sekerkovými Loučkami svižně teče přes kameny ve stálých peřejkách, ačkoliv postupem času se přeci jenom proud bude uklidňovat. Do toho se místy rozhodl pokud možno co nejvíce meandrovat. Stebenka by se tak dala s nadsázkou označit za určitého křížence Bečvárky s Ploučnicí. Počítání množství překážek z padlých větví, stromů a naplavenin člověka brzy omrzí. Je s podivem, že jsem od Sek. Louček ke svému cíli vystupoval jen dvakrát a všechno ostatní nějak zdolal v lodi. Při překonávání některých zátarasů bych si ovšem možná vysloužil nominaci do gymnastické reprezentace. Abych ale byl k těm překážkám spravedlivý, některé klády se vzpříčily tak šikovně, že vznikly nízké přírodní stupínky nebo technické průjezdy, které při splouvání vyloženě potěší. Obecně je tok silně nepřehledný, k čemuž v mém případě vzhledem k roční době přispěla ještě bující vegetace. Člověk se ale vesměs neproplétá nějakými vrbičkami nebo podobnými křovisky.

Dolní část již vynechávám

Když už si člověk možná bude myslet, že to nebude mít nikdy konec, objeví se větší množství zástavby. Tím se ohlašuje možný konec plavby. No, ty domy jsem pak díky dalším meandrům viděl ještě párkrát, aniž bych se viditelně nějak přiblížil, ale nakonec se vynoří silniční most, kde lze skončit. Při pokračování se dopluje k o kousek dále se nacházejícímu lyžařskému areálu Struhy na okraji Turnova. Tady je koryto potoka překryto zeminou sjezdovky.

Zbytek toku jsem už kvůli jeho charakteru nejel, takže popis závěru Stebenky je založen na tom, co znám z břehu. Krátce za sjezdovkou se pluje narovnaným korytem k nižšímu mostku (za větší vody patrně nepodjetelný). Případné nasedání za ním si ušetřete a dojděte se nejprve podívat o něco níže, kde stojí poměrně vysoký kolmý stupeň. Při další plavbě spád vyrovnávají ještě další nižší stupně a i tady se může ještě objevit zátaras z naplavenin. Brzy však už začne mít Stebenka vyloženě betonový rámec. Občas se nad ní překlene nějaká lávka nebo most. Těžko říct, jestli budou všechny podjetelné. Díky betonu se voda už nikde nezdržuje a utíká rychle ke svému ústí do Jizery, resp. tedy do náhonu odbočujícímu od jezu na ř. km. 79,5, do něhož padá z posledního stupně. Pokud jste to někdo jel v poslední době i Turnovem, tak mne doplňte nebo opravte.

Popsaný úsek Stebenky k sjezdovce měří cca 6 km a zbytek jsou přibližně 2 km. Na plavbu k lyžařskému areálu počítejte kvůli řadě překážek minimálně s časem přes dvě hodiny. Sjízdná je Stebenka jen výjimečně při prudkém tání nebo výraznějších deštích. Orientovat se dá podle dobré vody v okolí nebo přímo na místě. Díky spádu se tu voda moc dlouho neudrží a chce to mít i trochu kliku ji chytit. Šířka se pohybuje kolem tří metrů. Někde se potok trochu rozleje, jinde by se proti proudu neotočil ani kratší kajak. V zásadě jde o jedničkový tok s řadou peřejek a rychlým proudem. Protože WWI je ovšem slovy voda „lehká“, tak bych jen doplnil, že tohle není správné označení pro Stebenku. Plavba vyžaduje zkušenosti, především schopnost pohotově reagovat. Pokud tohle člověk zvládá, relativně náročnou jízdu si užije.

Pozn.: Při splutí jsem foťák s sebou neměl, takže fotky jsou z jednoho průzkumného cyklovýletu, kdy Stebenka byla výrazně pod limitem. Logicky jsou nafocena hlavně místa, ke kterým se dalo relativně rozumně dostat.

Vojta Brádle