Re: Ochranné prostředky Problém s helmama a vestama za socíku a ještě chvíli potom byl, že byly většinou zoufale nepohodlný. Dostupný ale byly naprosto běžně - nafukovací vesty minimálně od 60 let (dětská za 25, Kčs, dospělá za 42,-), polystyrénky byly standard po roce 70 (dětská za 50,-, Čochtan za 170,-), další typy a variace se objevily po roce 80 v různých cenových relacích. Vesty z měkký pěny se začly na trhu objevovat po roce 80 (Vegasport na slalom, později vesty INVA s nášivkou delfína)), já si límcovku z měkký pěny pořídil krátce před plyšákem v Maďarsku. Přilby se používaly buď hokejové, nebo univerzálky od Okuly Nýrsko (ty s kulatýma dírama) - většinou ale byly doménou závodníků a na běžnou turistiku je nikdo moc nepoužíval (občas pro děti do kajaku). Lepší výběr začal bejt od poloviny 90. let, dnešní hojnosti se dosáhlo cca před 15 lety. Bohužel - problém s používáním bezpečnostních pomůcek je hlavně mezi ušima subjektu mezi pádlem a sedačkou a nejlepší lék není ukecávání, ale vlastním přičiněním rozbitá huba. V některých zemích to má ještě jeden nepříjemnej aspekt - pokud dojde ke katastrofě, do lochu za to jde ten, koho soud určí jako v dané problematice nejkvalifikovanějšího (z přeživších). |