Poslední dobou se vodáctví neskutečně rozbujelo. Sjíždění řek je prostě IN, materiál (půjčovny), ale i aktuální informace (internet) lehce dostupné. A začínají se množit rozhořčené hlasy pamětníků starých dobrých časů „ jo tenkrát, když…“ A nebo z jiného soudku, zjednodušeně řečeno: co není na netu se prostě nikdy nestalo. Co s tím? A sjížděli vůbec lidé nějaké řeky před 50, 70, ale i 100 a více lety? A pokud ano, které a jak?

Osobně o historii vodáctví v zemích Koruny české vím … nic. Ale přesto jsem se pokusil vytvořit jakýsi ZÁKLAD, který budou - alespoň doufám - ostatní postupně opravovat, doplňovat a rozšiřovat. A je jedno, jestli články z dob dinosaurů, interesantními odkazy, předpotopními fotkami nebo jen zajímavým datem z historie vodáctví… Namátkou takové atraktivní téma – prvosjezdy, třeba Čerťáků - jsou na netu prakticky nedohledatelné. Tož tak!

Na úvod bych rád představil snad zajímavé téma - jak viděli vodáci české řeky před 75 lety. Něco je podobné dnešku, ale najdou se i výrazné rozdíly. Citované pasáže (kursivou) pocházejí z knihy ing. Vratislava Teklého: Kilometráž českých řek, vydané r. 1936. Je to první obsáhlejší kilometráž vůbec, obsahuje přes 40 českých toků i s jejich popisem.

Vltava

Čím více řek sjedete, tím raději budete se zase na ni vraceti. Můžete ji jezdit znova a znova a neomrzí Vás. Pramení na Šumavě a právě proto rychle mohutní a má poměrně stálou vodu. A ze Šumavy je také již pro nás splavná… i její přítoky Studená a Teplá Vltava. Jezdíme ji obyčejně z Lenory, odkud je splavná téměř za každé vody… za příznivých stavů je možno začíti turu již ve Ferchenhaidu (pozn. Borová Lada). Nejhornější tok Vltavy je jedinečný. Řeka se vine, mírně proudíc, mezi nádhernými lukami a lesy, lemována v pozadí šumavskými vrcholy…

Splouvání tohoto úseku (zejména v I. zóně NP Šumava) je v současné době tvrdě regulováno, od r. 2004 jsou dokonce stanoveny minimální limity vodních stavů pro povolení splutí. Jakým směrem se bude vývoj ubírat v budoucnu, není vůbec jasné. Nějaký kompromis nebo bezpodmínečný zákaz?

Od Lipna dolů je bohužel pro nás naprosto nesplavná. Jsou to známé Čertovy proudy, kde na 10km klesá Vltava asi o 150m. Lodě a zavazadla převezeme po dráze do Vyššího Brodu, sami pak nejlépe projdeme se podél řeky. Máme-li štěstí, že je velká voda, uvidíme divadlo, na které snadno nezapomeneme. Za malé vody spatříme však jen spoustu balvanů, neboť vodu odvádějí zde kanály a potrubím na turbíny elektrárny…

Čerťáky začínají být pro vodáky populární až v 50. letech – konají se zde první závody (na úseku do Loučovic), ale též prvosjezdy celých Čertových proudů. V pořadu ČT „Vltava v obrazech“ je mnoho záběrů ze závodů pod Lipnem (díly 7-10). Ale též nechybělo mnoho a Čerťáky mohly být nadobro zničeny. Však si přečtěte v odkazech o snaze upravit je za účelem splavování dřeva.

Pod Vyšším Brodem pokračuje Vltava nádherným romantickým údolím k Rožmberku, Č. Krumlovu, Zlaté koruně a Boršovu. Tento úsek považuji za nejkrásnější z celé Vltavy a snad všech našich řek… Jen nová doba nám dojem trochu kazí – průmyslové závody, které otravují křišťálovou vody Vltavy…

Autor měl nejspíš na mysli hlavně papírnu ve Větřní, která vypouštěla do Vltavy obrovské množství odpadu. Nejviditelnější formou byly různobarevné chomáče pěny, pokrývající celou hladinu řeky daleko po proudu. Kdo to nezažil, může shlédnout v pořadu ČT „Vltava v obrazech“ (např. 14. díl od 10. min, viz odkazy).

Dříve než byla pro širší kanoistickou veřejnost objevena horní Vltava, bývaly Č. Budějovice začátkem všech delších tur… Ve svém středním toku je Vltava nucena prodírati se skalami a tvoří proudy, z nichž nejznámější jsou Červenské, Bučilské a Svatojanské. Bohužel, poslední dvoje mají býti zničeny stavbou řady údolních přehrad, z nichž první stupeň stojí již ve Vraném…

Ano, vltavské proudy… zejména ty Svatojánské mají pro dnešního vodáka podobu až mystickou! Divoké peřeje, obávaná skaliska v řece,… Skutečnost je ale trochu střízlivější. Vltavské proudy měly bezesporu nádhernou romantickou scenérii v podobě strmých skal kolem a obrovských balvanů v řečišti. Samotná řeka ale jen mírně proudila, řečí dnešních vodáků asi WéWé jedna. Při jejich splouvání se zapotili maximálně plavci na 100m vorech. Však také úprava vltavského řečiště pro plavbu (odstřelování kamenů, prohlubování koryta,…) probíhala stovky let. Spád řeky v proudech nebyl nijak výrazný, jen asi 2-3‰ (třeba Stvořidla mají 10‰).

V současné době jsou všechny vltavské proudy zatopené, Červenské přehradou Orlík (1960), Bučilské pohltily Slapy (1954) a nejznámější Svatojanské Štěchovická přehrada už r. 1943. Více o historii proudů lze nalézt v odkazech, mnoho filmových záběrů je v pořadu „Vltava v obrazech“. Zejména bych chtěl ale upozornit na 62.díl. Lze tam shlédnout záběry vodáků na kanoích z r. 1912!!! Tedy staré téměř 100let, možná vůbec nejstarší,co existují.

Pod Prahou… je řeka kanalizována a právě proto, že voda zde většinou téměř stojí a je nečistá, způsobuje, že na dolní tok tak zapomínáme… Do Č. Krumlova teče Vltava krajinou převážně německou, odtud pak již úplně českou. Tábořišť je všude dostatek, Svaz kanoistů vybudoval zde síť tábořišť a stanic …

Vltava byla tehdy pro vodáka snad ještě větším fenoménem, než dnes. Však na ní KČT vybudoval 15 stanic (formou ubytování v penzionech a hostincích podél řeky) a 26 tábořišť, mnohem více, než na všech ostatních řekách dohromady. Ale od té doby Vltava také nejvíce utrpěla. Teprve při psaní tohoto článku jsem si plně uvědomil realitu. V celém úseku Č. Budějovice – Praha má řeka !poslední! klasický šikmý jez (Hněvkovice 208.0 ř.km), jinak jen volej a přehrady, poslední dostavěna až v 90.letech. I přesto zůstala Vltava, stejně jako za I. republiky, nejpopulárnější vodáckou řekou. Kdo ale ví, co bude dál? Už desítky let jsou vyprojektovaný přehrady Dívčí kámen a Č. Krumlov…

Pokud máte nějaké postřehy, návrhy, ale i kritiku k celé sekci Historie vodáctví, neváhejte a pište. Pište, dokud ještě udržíte pero a myšlenku. Protože co není na netu,…?. Příště nás čeká vodácká tura po pravostranných přítocích Vltavy – Malše, Lužnice, Sázava a další.

Kmochacek