I v letošním roce pokračuje společný projekt ČSK VT, Vodácké školy záchrany a HZS ohledně většího zabezpečení nebezpečných jezů. Společně jsme jednali v únoru s technickým ředitelem povodí Odry, panem ing. Březinou ohledně výběru jednoho jezu z povodí Odry, který bychom navrhli zabezpečit. Vybrali jsme jez na Moravici ve Vítkově – Podhradí, kde se nyní snažím o uskutečnění schůzky mezi zástupcem povodí, námi a HZS. Na navrhovanou schůzku jsem zatím nedostal žádnou odpověď.

Velký problém je ve financování, protože státní podnik Povodí Odry nemá na tuto úpravu peníze a Krajský úřad se k tomu zatím staví neutrálně s tím, že letos nemá na to vyčleněné peníze.

Pokračujeme ve spolupráci se státním podnikem Povodí Horní Morava, kde jsou rozpracované tyto jezy: Řepčín na Mlýnském náhonu, Osek 1 a 2 na Bečvě, a povodí ještě zvažuje vybavení na jezu Troubky, nebo Hranice. Se státním podnikem povodí Dyje jsme obnovili jednání na dokončení výbavy na jezech Cacovice 1  a 2, kde zbývá dokončit vybavení pro zásah HZS.

V těsné blízkosti nebezpečných stupňů je hojně využívaná cyklostezka

O financování výbavy těchto jezů, kde se na vrcholu navigace na ostrově postavila stezka pro lidi a lze tam očekávat výrazně zvýšený pohyb matek s dětmi díky výstavbě volnočasového centra, a kde hrozí pád malých dětí ze strmé navigace přímo do válce jezu Cacovice 2, jsme žádali letos jak magistrát města Brna, tak opakovaně krajský úřad Jihomoravského kraje. Z magistrátu jsme dostali krátkou zamítavou odpověď, kraj se přes opakované žádosti nevyjádřil. Možná na to nakonec najde peníze přímo povodí Dyje. Za to patří jak Povodí Moravy, tak závodu Povodí  Dyje dík.

Letos se bude opravovat Kaňov

Pokračuje velmi dobrá spolupráce mezi námi a povodím Dolní Vltavy, kde jsme se sešli s technikem povodí a s HZS na jezu Kaňov na Sázavě. Má se opravovat a v rámci oprav by povodí vybavilo jez podobně jako Český Šternberk. Středočeský kraj vloni podpořil akci na Českém Šternberku a letos jednáme o podpoře vybavení jezu Kaňov. Navíc kraj nechává zpracovávat ideu rozvoje turistiky ve Středočeském kraji a zpracovatel tam na základě informací od nás dává i kapitolu vodní turistiky, která tam byla jen v minimální míře na rozdíl od cykloturistiky. Zatím tady jsme našli největší pochopení.

Svépomocí realizovaná opatření na Radošově nejsou zcela funkční

Podobná spolupráce existuje v rámci skupiny Vodácká Ohře mezi námi a Karlovarským krajem. Bohužel ale došlo k tomu, že státní podnik Povodí Ohře neobjednal nikde přezkoušení technických prvků pro HZS na jezu Radošov, a  tak při zvýšeném průtoku (ještě před vyhlášením 1 SPA) část opatření byla víceméně nefunkční, i když za ně bylo utraceno cca. 400 000 Kč – bóje byly pod vodou, záchytné provazy v podjezí taky, a úchyty pro HZS byly vybudovány pouze po jedné straně, bez doplnění na zdi propusti. Vše bylo popsáno a připomínkováno v dopise na povodí Ohře a na HZS. Přesto ale hodnotím spolupráci jako dobrou, protože povodí nasadilo házecí prostředky i na jez Černý Mlýn a hodlá upravit i jez v Josefově. Údajně se připravuje i přestavba jezu Radošov, kde by se mělo počítat s vodáckou propustí. Navíc Karlovarský kraj prostřednictvím pracovní skupiny Vodácká Ohře se začal o rozvoj vodní turistiky v regionu velmi zajímat.

Ostatní kraje se zatím přes veškerou naší snahu ke spolupráci na zvýšení bezpečí na vodě ve svém regionu nepřipojily. V projektech pro rozvoj turistiky se stále upřednostňuje cykloturistika, lyžařská turistika před investicemi do vodní turistiky.

Vodní turistika přináší nemalé zisky, které se zpět téměř neinvestují

Jen pro informaci - podle odhadu půjčoven a cestovek se v ČR letní vodě věnuje kolem 670.000 lidí. V průměru stráví na vodě takový člověk 3 dny a utratí za to kolem 2000 Kč. To znamená, že tento segment vodní turistiky představuje obrat kolem 1,4 mld Kč. To už je obrat střední fabriky. Stát, kraje a obce z tohoto druhu turistiky inkasují peníze z daní, ale zpět nechtějí investovat ani korunu do rozvoje.

I nadále vyvstávají základní otázky ohledně staveb a to i nových. Proč se všude (viz třeba jez Suchomel na Lužnici nebo jez Benešův mlýn na Lužnici) ruší staré vorové propusti, které byly vhodné jak pro vodáky, tak i pro ryby (jinak by naši předci přeci dávno ryby vyhubili), a staví se betonová monstra s rybími přechody dle zákona, ale bez vstřícnosti k lidem? Proč současná legislativa neřeší otázky bezpečnosti vodních staveb a jejich vybaveni, aby se tam minimalizovala možnost poškození zdraví anebo ztráty lidského života? Vybavení jednoho jezu stojí kolem 250 000 Kč (bez lanovky do 150 000), přezkoušení prvků včetně zaškolení kolem 100.000 Kč. Jeden den pobytu pacienta na JIP přitom stojí od 25 000 do 50 000 Kč. 5 dní pobytu na JIP pak stojí stejně, jako průměrná cena za technické zabezpečení jezu.

Nové stavby na řekách mohou stále vznikat jako nebezpečné pro lidi, ale bezpečné pro ryby

Pokud v práci nechám postavit schod o výšce 1 m, tak musí být natřen, musí mít zábradlí, jinak mne IBP ugriluje. Jak je možné, že se ale může postavit nebezpečná překážka na řece bez jakéhokoliv značení a zabezpečení? Jak je možné, že doposud nikdo z našich poslanců se nezabýval změnou vodního zákona ve prospěch zdraví lidí? Kolik lidí se musí ještě utopit zbytečně, aby naše snaha byla brána vážně? Nevím, neznám na tyto otázky odpověď. Umíte někdo přes své známé zkusit prosadit něco u vašich poslanců?

Místo toho je od pracovníků povodí požadováno, aby v případě TN normy jezy a stupně z této normy vypadla zmínka o ČSTV (ten měl být konzultantem v problematice, které řeky jsou turisticky využívané). Naštěstí i na povodí se nacházejí lidé s pochopením pro problém VT a i jim vadí, že se na jejich řece topí lidé. Nicméně, chtělo by to nějak oslovit poslance a lobbovat za změnu zákona. Nebo máme počkat, až tam zůstane někdo důležitý a pohnou se ledy? Možná bychom měli uspořádat víkend pro poslaneckou sněmovnu, či pro senátory.

Ešus