Jak na silnici poznáte, že za volantem auta před vámi sedí nevyléčitelný vodák? Na každém mostku přes vodoteč přibrzďuje a snaží se zjistit, co tam dole teče a zda by to šlo sjet. Přesně takto jsem choval i já za volantem našeho auta při autoturistice okolo Oravské vodné nádrže v září minulého roku. Stálo to ale za to. Vezměte si k ruce slovenskou turistickou mapu č. 102 – Oravské Beskydy – vodná nádrž Orava a můžete mi dát za pravdu.

Oravská vodná nádrž je zajímavá tím, že do každé její větší zátoky ústí říčka, která je na jaře při tání sjízdná. Hraniční přechod Trstená – Chyzne na silnici E77 je bránou do Polska a pouhých 6 kilometrů za ním se na malé ploše nachází neuvěřitelná koncentrace nejméně 4 jarních řek. Lipnica, Sylec, Zubrzyca a Czarna Orawa. V katastru obce Jablonka se všechny říčky stékají dohromady a jako Czarna Orawa opouští Polsko přesně na začátku vzdutí Oravské nádrže. Velkou výhodou pro dopravu je i druhý hraniční přechod Lipnica Wielka – Bobrov, přes který vede silnice 3. třídy do Námestova. Zjistit stav vody v celé oblasti může být záležitostí pouhé hodiny včetně dvojího přejezdu státních hranic, tedy snad kromě každé středy v týdnu, kdy celá Jablonka žije vyhlášenými trhy a je velmi obtížně průjezdná, o parkování ani nemluvě.

Okolí Jablonky je ze severu ohraničené hřbetem Babie hory (1723 m.n.m), ze SV pahorkatinou s kopci vysokými 700 – 950 m.n.m. Z jihu fouká z rovin okolo Oravské nádrže. Všechny zmíněné říčky a jejich obtížnost budou poznamenané vesnicemi v údolích, kterými tečou. Šířka říček je cca 6 – 10 m, dno je tvořené převážně ostřejšími kameny. Jejich průměrný spád, odečtený z mapy, se pohybuje okolo 8 ‰ a měl by zaručovat svižné svezení.

Vzhledem k poloze povodí a klimatickým podmínkám si dovoluji odhadnout, že uvedené toky budou mít vodu tak od března do přelomu dubna až května. Sníh z jižních svahů odtává podstatně dříve než ze severních svahů Roháčů, a když do toho zaprší, mohou čárky za splutí nových říček jen rychle přibývat.

Také severní svahy Roháčů (mapy č. 111 a 112) odvodňují nejméně dvě vodoteče, které rozhodně stojí za zvážení. Oravica a Studený potok ústí do řeky Oravy několik kilometrů pod hrází Oravské nádrže. Velmi pravděpodobně zde bude platit, že dostatečnou jarní vodu budou mít nejméně o měsíc později než jejich kolegyně v blízkém Polsku, protože o Velikonocích se obvykle v Roháčích vesele lyžuje a ubytování na tento termín bývá zamluvené už nyní.

Zajímavý je rozdíl mezi oběmi říčkami. Oravica má dno pokryté převážně ostřejšími kameny, koryto široké a mělké, vcelku přehledné. To Studený potok, to je jiná káva. Jeho dno tvoří ohlazené balvany a šířka koryta se neustále mění. Studený potok jako jediný v této části hor je podobný Belé – skvostu slovenské divoké vody. Na Studeném potoce (pod Habovkou) jsou minimálně dvě obtížná místa, kterých jsem si všiml. Cca na 6. km vodoteče je silniční most, u kterého začíná vesnice Oravský Biely Potok. Asi 50 m pod mostem po proudu celá proudnice kolmo naráží do torza starého silničního mostu a již za nízké vody to vypadalo šeredně. Druhým místem byla původně nesjízdná kaskáda hned pod jezem na cca 4 km. Jez je nečekaně mohutný a vzdutí nad ním vytváří průzračné jezero, které dovolí na chvíli vydechnout. Kaskáda začíná vlevo těsně pod jezem a je tvořena několika skalními žebry. Za nízké vody to vypadalo dobře, otázkou je, jak velké budou za jarní vody válce pod žebry. Velkou výhodou je naopak vybagrované koryto, které začíná na pravé straně hned za jezem a jím se dá doplout do hlavního koryta těsně pod kaskádu.

V Podbielu, kde Studený potok ústí do Oravy, je u silnice Podbiel – Habovka po pravé straně dřevěné stavení s velkým dvorem, na kterém jsou složeny pltě a přívěsy. Tam sídlí místní cestovní kancelář s názvem SK Raft SK. Majitel je ochotný vodáky v omezeném počtu ubytovat (cca 10-15 lidí) a je ochoten na traktůrku vyvézt lodě nahoru, kam to půjde. Jinak vozí turisty na pltích po řece Oravě. Jeho telefon a e-mail mám.

Pro nevyléčitelné dobrodruhy mám jednu třešničku na dortu na závěr. Přesně na slovensko-polské hranici teče lesy říčka Jelešňa. Sjízdná může být zjara od silnice Suchá Hora – Chocholów v blízkosti hraničního přechodu, přes který je to 20 km do Zakopaného a pár metrů na Czarny Dunajec. Většina jejího toku tvoří státní hranici a protéká také přímo hraničním přechodem Chyzne. Přesněji 20 metrů za celnicí. Jelešňa ústí do Oravské nádrže na Slovensku. Charakterem mi nejvíce připomněla jihočeskou Dračici, ale v opuštěné krajině může přichystat mnohá překvapení ...

Tak a to je všechno. Samá suchá teorie. Na dovolené jsem nechtěl běhat jen podle vody, ale ... To prostě nejde jinak.

Jan Pokorný